Estanislao Basora

Estanislao Basora
Osobní informace
Datum narození18. listopadu 1926
Místo narozeníBarcelona
Datum úmrtí16. března 2012 (ve věku 85 let)
Místo úmrtíLas Palmas de Gran Canaria
PříbuzníJoaquim Basora (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Estanislao (také Estanislau) Basora Brunet (18. listopadu 1926 Colonia Valls - 16. března 2012 Las Palmas) byl španělský fotbalista katalánského původu. Hrál na pozici středního nebo krajního útočníka. 11 let z 15 let své kariéry strávil v FC Barcelona. Za Španělsko odehrál 22 zápasů a vstřelil 13 gólů. Španělsko reprezentoval na MS 1950, kde získal 4. místo. Zemřel 16. března 2012 ve věku 85 let po infarktu v nemocnici na Kanárských ostrovech ve městě Las Palmas.

Klubová kariéra

V roce 1943 otevřel svou kariéru v třetiligovém katalánském klubu CE Manresa. V roce 1946 přestoupil do FC Barcelona. V úvodní sezóně získal s Barcelonou 4. místo v LaLize. V následující sezóně už s Barcelonou získal titul v LaLize. Následující sezónu s Barcelonou obhájili titul v LaLize. Po roční pauze, v sezóně 1950/51 opět získal cennou trofej, tentokrát však získal Copa del Rey. V následující sezóně 1951/52 obhájil s Barcelonou titul v Copa del Rey a k tomu navíc získal i prvenství LaLize, což znamenalo, že získal svůj první double v kariéře. V sezóně 1952/53 s Barcelonou double obhájil. Po dvou 2. místech v LaLize šel v sezóně 1955/56 hostovat do druholigového UE Lleida, kde získal 12. místo v druhé lize. V Lleidě odehrál 16 zápasů a vstřelil 6 gólů. Na další sezónu se vrátil do Barcelony, kde získal Copa del Rey. V sezóně 1957/58 získal svou jedinou evropskou trofej a to Veletržní pohár. Po této sezóně ukončil kariéru. Celkově získal 4x titul v LaLize, 4x vítězství v Copa del Rey a 1x získal Veletržní pohár. Celkově za Barcelonu odehrál 301 zápasů a vstřelil 113 gólů. V roce 1974 při 75. výročí založení FC Barcelony byl vybrán do nejlepší sestavy v historii Barcelony.

Reprezentační kariéra

Španělsko reprezentoval v 22 zápasech a vstřelil 13 gólů. Debutoval 12. června 1949 v Dublinu v zápase proti Irsku a v tomto zápase vstřelil také svůj premiérový gól za španělskou reprezentaci[1]. Hned v následujícím zápase proti Francii vstřelil hattrick. V kvalifikaci na MS 1950 se trefil jednou v prvním zápase proti Portugalsku, kde Španělé vyhráli 5:1 a ve druhém zápase remizovali 2:2 a Španělé se tak kvalifikovali na MS 1950. Basora se tak mohl zúčastnit své první a poslední velké mezinárodní akce. Basora se zúčastnil všech 6 utkání na MS. Hned v 1. zápase proti USA zapsal vítězný gól na 2:1 v 83. minutě utkání a Španělé nakonec vyhráli po 3. brance, kterou vstřelil Telmo Zarra, výsledkem 3:1. V druhém zápase proti Chile se také trefil a Španělé vyhráli 2:0. Po výhře 1:0 nad Anglií Španělsko postoupilo do finálové skupiny. V úvodním zápase finálové skupiny proti Uruguayi se trefil mezi 37. a 39. minutou 2x a otočil tak skóre na 2:1, ale v 73. minutě vyrovnal uruguayský kapitán Obdulio Varela na konečných 2:2. V dalších dvou zápasech padli nejprve s Brazílií vysoko 1:6 a poté i se Švédskem 1:3 a proto Španělé odjeli z turnaje bez medaile pouze se 4. místem. Svůj poslední zápas odehrál v neúspěšné kvalifikaci na MS 1958 při výhře 4:1 nad Skotskem, v tomto zápase se také 2x gólově prosadil. Reprezentoval také v neoficiálních zápasech Katalánsko, za které odehrál 5 zápasů v nichž skóroval 2x.

Odkazy

Reference

  1. Estanislao Basora - International Appearances. www.rsssf.com [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Estanislao Basora, Estadio, 1950-07-15 (374) (cropped).jpg
Estanislao Basora, Silvestre Igoa, Telmo Zarra, José Luis Panizo y Piru Gaínza.