D’Este
D’Este (Estenští) | |
---|---|
Země | Svatá říše římská, Bavorsko, Sasko, Hannoversko, Spojené království, Brunšvicko, Modena |
Tituly | římsko-německý císař Král Spojeného království král Hannoverský Hannoverský kurfiřt Brunšvicko-Lüneburský vévoda Brunšvický vévoda Bavorský vévoda Saský vévoda Modenský vévoda Toskánský markrabě |
Zakladatel | Azzo II. |
Rok založení | cca 815 |
Konec vlády | 1803 – Modena 1866 – Hannoversko 1901 – Spojené království 1918 – Brunšvicko |
Poslední vládce | Ercole III. - Modena Jiří V. - Hannoversko královna Viktorie - Spojené království Arnošt August Brunšvický - Brunšvicko |
Současná hlava | Arnošt August V. |
Větve rodu | Welfové (Welf-Este)
markrabata d'Este (Fulc-Este) (†)
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
D’Este, někdy také Estenští (německy Este, italsky Este) jsou starobylý evropský šlechtický a panovnický rod původem z italského města Ferrara, který v dalších staletích vládl v rozličných státech v Německu, Itálii a jinde. Za zakladatele rodu je uváděn Azzo II. markrabě estenský (997–1097) z rodu Obertenghiů, jehož syny se rod rozdělil na dvě větve:
- Starší větev, nazývaná též Welfové, založená bavorským vévodou Welfem IV. (I.). K ní náležel Ota, který byl v letech 1198–1218 římským králem, resp. císařem. Rodovou základnou však po staletí bylo malé Brunšvicko, dokud se v osobě Jiřího I. nestali panovníky Velké Británie a Irska, kde vládli v letech 1714–1901. V německých zemích Hannoversku a Brunšvicku se u moci udrželi až do roku 1866, respektive 1918.
- Mladší větev rodu markrabat z Este, založená Fulkem I., zůstala italská. Tato větev vládla hlavně ve vévodství Ferrara (1240–1597) a v Modenském vévodství (1288–1796). V roce 1803 tato větev vymřela a její nárok (Modenu) zdědila vedlejší linie Habsbursko-lotrinské dynastie.
Azzo II. měl ještě třetího syna Huga V., který byl hrabětem z Maine.
Welfové
Mladší větev Welfů
Brunšvičtí vévodové (Brunšvick-Wolfenbüttel)
linie Brunšvick-Bevern
- Ferdinand Albrecht II. (1735)
- Karel I. (1735–1780)
- Karel Vilém Ferdinand (1780–1806)
- Fridrich Vilém (1806–1807, 1813–1815), jako vévoda Brunšvicko-Wolfenbüttelský
- Karel II. (1815–1830)
- Vilém (1830–1884)
- 1884–1913, princ Arnošt Augustus Hannoverský se vzdal svých práv ve prospěch pruské administrativy, období císařských regentů
Dynastie Hannoverská
- Arnošt Augustus (1913–1918), syn posledního hannoverského korunního prince, hlava Hannoverské dynastie (1923–1953)
Hannoverská dynastie
Kurfiřti Hannoverští a vévodové Brunšvicka-Lüneburska
- Jiří, vévoda Brunšvicko–Lüneburský (1635–1641), zakladatel Hannoverské dynastie
- Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský (1641–1692–1698), kurfiřtem od roku 1692, syn zakladatele Hannoverské dynastie
- Jiří I. (1714–1727)
- Jiří II. (1727–1760)
- Jiří III. (1760–1820) od roku 1814 králem Hannoverským
Králové Hannoverští
Hannoverské království vzniklo v říjnu roku 1814 rozhodnutím Vídeňského kongresu. Britský král Jiří III. tak po napoleonských válkách získal zpět své hannoverské državy. Kongres rovněž rozhodl o územní výměně s Pruským královstvím, díky níž rozloha Hannoverska podstatně vzrostla.
Po smrti krále Viléma IV. v roce 1837 nastoupila v Británii na trůn jeho dcera Viktorie, jelikož neměl mužského potomka. V Hannoveru ale nastoupil na trůn princ Arnošt August I., strýc královny Viktorie. Stalo se to díky starému německému následnickému řádu, tj. polosalickému zákonu, díky němuž může žena vládnout pouze pokud rod nemá muže schopné vlády.
Při hlasování v Německém spolku 14. června 1866 podpořilo Hannoversko návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda ještě zvítězila v bitvě u Langensalzy (27. června 1866), o dva dny později však musela kapitulovat. Král Jiří V. byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie.
- Jiří III. (1760–1820), králem až od roku 1814, do té doby kurfiřt Hannoverský
- Jiří IV. (1820–1830)
- Vilém IV. (1830–1837)
- Arnošt August I. (1837–1851), bratr Viléma IV.
- Jiří V. (1851–1866), království obsazeno Pruskem
Králové Spojeného království Velké Británie a Irska
Syn hannoverského kurfiřta Jiří Ludvík zdědil na základě Zákona o nástupnictví roku 1714 britský trůn jako Jiří I. Britští králové vládli do roku 1814 současně jako kurfiřti Hannoverští a vévodové Brunšvicko-Lüneburští, od roku 1814 jako králové Hannoverští. Po smrti krále Viléma IV. v roce 1837 nastoupila v Británii na trůn jeho neteř Viktorie, jelikož neměl mužského potomka. V Hannoveru ale nastoupil na trůn princ Arnošt August I., strýc královny Viktorie.
- Jiří I. (1714–1727)
- Jiří II. (1727–1760)
- Jiří III. (1760–1820)
- Jiří IV. (1820–1830)
- Vilém IV. (1830–1837)
- Viktorie (1837–1901)
Italská větev
Markrabata estenská
- Azzo IV. (1039–1097)
- Fulk I. (1097–1128)
- Obizzo I. (1128–1193)
- Azzo V. (1193)
- Azzo VI. (1193–1212)
- Azzo VII. (1212–1264)
- Rainald I. (1264–1251)
Pánové ferrarští a modenští
- Obizzo II. (1097–1293)
- Azzo VIII. (1293–1308)
- Aldobrandino II. (1308–1326)
- Rainald II. (1326–1128)
- Obizzo III. (1335–1352)
- Aldobrandino III. (1352–1361)
- Mikuláš II. (1361–1388)
- Albert I. (1388–1393)
- Mikuláš III. (1393–1441)
- Lionel (1441–1450)
Ferrarští a modenští vévodové
- Borso (1450–1471)
- Ercole I. (1471–1505)
- Alfons I. (1505–1534)
- Ercole II. (1534–1559)
- Alfons II. (1559–1597)
- Caesar (1597–1598), bratranec Alfonse II., ztratil Ferraru v roce 1598
Modenští vévodové
- Caesar (1597–1628), bratranec Alfonse II., ztratil Ferraru v roce 1598
- Alfons III. (1628–1629), zemřel roku 1644
- František I. (1629–1658)
- Alfons IV. (1658–1662)
- František II. (1662–1694)
- Rainald II. (1694–1737)
- František III. (1737–1780)
- Ercole III. (1780–1796), zemřel roku 1803, Modenu zabral Napoleon
- Marie Beatrice Ricciarda Modenská (1750–1829), jeho dcera, dědička vévodství
Větev Rakousko-Este (Lotrinkové)
Po smrti Ercola III. zdědil vévodský titul jeho zeť Ferdinand Rakouský-d'Este (zemřel roku 1806). Po pádu Napoleona se mohl jeho syn jako František IV. (Francesco) ujmout svého dědictví v Itálii. Krátce poté také zdědil po své matce území Massy a Carrary.
Habsbursko-lotrinští vévodové byli v roce 1831 a 1848 vyhnáni, v obou případech se však poměrně rychle vrátili k moci. Po francouzsko-piemontské válce roku 1859 byl syn Františka IV., vévoda František V. opět donucen uprchnout, tentokrát již definitivně. V prosinci roku 1859 se Modena, Parma a Toskánsko spojily ve Spojené středoitalské provincie, které byly v březnu 1860 anektovány Sardinským královstvím. František V. zemřel v roce 1875 bez následníka a tak připadl titul vévody modenského rakouské větve rodu resp. podle dohody arcivévodovi Františkovi Ferdinandovi d'Este ad personam. Po jeho smrti přešel titul přes císaře Karla I., jeho syna Roberta (který založil novou lotrinskou větev d'Este) a z něho na jeho syna Lorenze.
Modenští vévodové z rodu Lotrinků-Este
- Ferdinand I. (1803–1806)
- František IV. (1806–1846), de facto až od roku 1814
- František V. (1846–1875)
Odkazy
Související články
- Dějiny Itálie
- Dějiny Německa
- František Ferdinand d'Este
- Guelphové
- Hrad Estenských
- Seznam bavorských vládců
- Seznam britských králů
- Seznam hannoverských panovníků
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Estenští na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
coat of arms of House of Este since 1431.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of the United Kingdom from 1816 to 1837 used by King George III, George IV and William IV
“ | Quarterly, First and Fourth Gules three lions passant guardant in pale Or armed and langued Azure (for England), Second quarter Or a lion rampant within a double tressure flory counter-flory Gules (for Scotland), Third quarter Azure a harp Or stringed Argent (for Ireland), over all an inescutcheon, ensigned by an arched royal crown, Tierced per pale and per chevron, First Gules two lions passant guardant Or (for Brunswick), Second Or semée of hearts Gules a lion rampant Azure (For Luneburg), Third Gules a horse courant Argent (For Hanover), an inescutcheon over all three, Gules the Crown of Charlemagne Proper (As Archtreasurer of the Holy Roman Empire), the whole surrounded by the Garter; for a Crest, upon the Royal helm the imperial crown Proper, thereon a lion statant guardant Or imperially crowned Proper; Mantling Or and ermine; for Supporters, dexter a lion rampant guardant Or crowned as the Crest, sinister a unicorn Argent armed, crined and unguled Proper, gorged with a coronet Or composed of crosses patée and fleurs de lys a chain affixed thereto passing between the forelegs and reflexed over the back also Or; Motto 'Dieu et mon Droit' in the compartment below the shield, with the Union rose, shamrock and thistle engrafted on the same stem. | ” |
- PINCHES, J.H & R.V., The Royal Heraldry of England, 1974, Heraldry Today.
Herb Księstwa Modeny (wg: H.G.Ströhl, Oesterrichisch-Ungarische Wappenrolle, Wien 1890)
Coat of arms of the House of Este since 1239.
Autor: James2813, Licence: CC BY-SA 4.0
Escudo del ducado de Módena y Reggio.
Das Kleine Wappen des Herzogtums Braunschweig mit Schildhaltern.
Autor: Glasshouse, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the Kingdom of Hanover
coat of arms of House of Este since 1471.