Ester Kočičková
| Ester Kočičková | |
|---|---|
 Ester Kočičková (18. února 2009) | |
| Rodné jméno | Renata Divišová |
| Narození | 13. ledna 1968 (56 let) Klatovy  Československo |
| Alma mater | Konzervatoř Jaroslava Ježka |
| Povolání | zpěvačka, textařka, moderátorka |
| Choť | René Pařez Igor Kozák (od r. 2011) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ester Kočičková, vlastním jménem Renata Kozáková,[1] rozená Divišová (* 13. ledna 1968, Klatovy), je česká komička, zpěvačka, textařka a moderátorka.
Životopis
Pseudonym Ester Kočičková získala v tvůrčí skupině ČRo Rádio Mama,[2] kde účinkovala jako studentka v zábavném pořadu Kamenná školka. Tento improvizační základ pak rozvíjela jako moderátorka Rádia Limonádový Joe. Spolu s Oldřichem Kužílkem pravidelně vystupovala na rozhlasové stanici Radiožurnál v pořadu Ptá se Ester Kočičková/Olaf Lávka až do konce roku 2007, kdy byl zrušen. Do ČRo se občas vrací se svým Rádiem Ořechovka v rámci vltavského Kabaretu v éteru.
Pro Českou televizi moderovala pořady Ženský hlas (2002), Dvojhlas (2003), Nejhorší vyhrává a Pavlač Ester Kočičkové (2008).
Jako zpěvačka interpretuje šansony s vlastními texty a s hudbou skladatele Lubomíra Nohavici, který ji také doprovází na klavír.
V roce 2005 přirovnala komunisty k prasatům. Poté, co komunisté žádali omluvu a pohrozili trestním oznámením, se prasatům omluvila, že je urazila přirovnáním ke komunistům.
Působila v Stand-up pořadech Na stojáka a Comedy Club.
Diskografie
Studiová alba
| Rok | Album | Poznámky |
|---|---|---|
| 2001 | S klavírem |
|
| 2003 | Druhé album | |
| 2005 | Rumunským psům |
|
| 2007 | Černá orchidej |
|
| 2014 | Hudba, tanec, klobása |
|
| Všechna alba vydal Rumpsum na CD. | ||
Jiné nahrávky
| Rok | Skladba | Poznámky |
|---|---|---|
| 2006 | Dva milenci (Alice) |
|
| 2007 | Šanson jak má bejt (s Lubomírem Nohavicou) |
|
| 2010 | Ultima notte a Malá Strana |
|
Odkazy
Reference
- ↑ Ester Kočičková se tajně vdala, je z ní Kozáková [online]. Týden, 2011-12-02 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ JEŽEK, Michal. „Prostě mě baví si rejpnout,“ říká Ester Kočičková. Osobnosti za mikrofonem [online]. Archiv ČRo [cit. 19.10.2016]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ester Kočičková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ester Kočičková
- Ester Kočičková na Kinoboxu
- Rumpsum.cz Archivováno 28. 6. 2007 na Wayback Machine. (Oficiální stránky Ester Kočičkové a Lubomíra Nohavici)
- Pořad Ženský hlas – možnost on-line přehrání
- Pořad Pavlač Ester Kočičkové – možnost on-line přehrání
- David Fábry: Interview s Ester Kočičkovou pro www.shekel.cz, 24. 7.2010
- Ester Kočičková (rozhovor z cyklu České televize „Na plovárně“) – video on-line v archivu ČT
- Ester Kočičková > Diskografie (na Discogs; v angličtine)
- Ester Kočičková v pořadech ČRo
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“