Estonské vzdušné síly

Eesti Õhuvägi
Emblém estonských leteckých sil
Emblém estonských leteckých sil
ZeměEstonskoEstonsko Estonsko
Vznik1918, obnovení 1994
Typletectvo
Veliteléplukovník Jaak Tarien
Nadřazené jednotkyEstonské obranné síly
Účast
Válkyestonská osvobozenecká válka
Insignie
Znak
Znak na SOP
Letouny
CvičnéL-39C Albatros
Vrtulníky
VíceúčelovéRobinson R44

Estonské vzdušné síly (estonsky Eesti Õhuvägi) jsou letectvo obranných sil Estonska. Jejich úkolem je kontrola vzdušného prostoru Estonska, poskytování podpory spojeneckým jednotkám a zajištění ochrany strategických objektů.[1]

V současné době nedisponují bojovými letouny a protivzdušná obrana země je zajišťována dalšími členskými státy NATO, kam Estonsko vstoupilo v roce 2004, v rámci programu Baltic Air Policing.[2] Vzdušný prostor země je opakovaně narušován zejména ruským letectvem.[2][3]

Historie

Meziválečné období

Historie estonského letectva byla zahájena 21. listopadu 1918, kdy velitel praporu ženistů, Voldemar Victor Riiberg, nařídil Augustu Roosovi vytvořit leteckou jednotku.[zdroj?] Začátkem roku 1919 obdržela jednotka první letuschopné letadlo, dvojplošník Farman F.30, ukořistěný 19. ledna od nedaleko Narvy na armádě bolševického Ruska.[4] Na konci osvobozenecké války v roce 1920 estonské letectvo disponovalo 44 letadly.[1]

V roce 1932 země dosáhla počtu 77 vojenských letounů, nejvíce ve své historii, výroba relativně moderních strojů probíhala i přímo v Estonsku.[1] V roce 1940 bylo Estonsko okupováno Sovětským svazem, jehož součástí bylo s výjimkou německého obsazení až do roku 1991, a samostatné letectvo zaniklo; estonští piloti pak sloužili v letectvech SSSR, nacistického Německa, ale i dalších zemí.[1]

Po roce 1991

Estonský L-39 Albatros v letu

K obnovení samostatného estonského letectva došlo 13. dubna 1994,[2] kdy byl založen Hlavní štáb, o tři roky později se letectvo přesunulo na bývalou sovětskou leteckou základnou Ämari a v roce 1998 byla založena jednotka dohlížející na vzdušný prostor země.[1] Estonské vzdušné síly postupně přešly z původního sovětského radarového vybavení na západní systémy, rozsáhlou modernizací prošla základna v Ämari.[1]

Země aktuálně neplánuje pořízení vlastního stíhacího letectva, ale soustředí se na posílení detekčních schopností a protivzdušné obrany.[2]

Přehled letecké techniky

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky Estonska podle Flightglobal.com.

NázevFotografiePůvodUrčeníVerzeV aktivní službě[5]Poznámky
Dopravní a transportní letouny
M-28 SkytruckPolskoPolsko Polskotransportní letoun2
Vrtulníky
Aero L-39 AlbatrosČeskoslovenskoČeskoslovensko Československocvičný letounL-39C2[1]
Robinson R44USAUSA USAcvičný a lehký užitkový vrtulníkR44A4

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Force aérienne estonienne na francouzské Wikipedii a Estońskie Siły Powietrzne na polské Wikipedii.

  1. a b c d e f g Air Force. Estonian Defence Forces [online]. [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 
  2. a b c d AURAN, Jean-Francois. Everything you need to know about the Estonian Air Force. Key.Aero [online]. 2023-01-13 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 
  3. Už pět ostrých vzletů českých pilotů v Pobaltí. Zahraniční mise Armády České republiky [online]. Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 
  4. HUMBERSTONE, Richard. Estonian Air Force 1918-1940. London: Blue Rider Publishing, 1999. ISBN 1902851005. S. 5. (anglicky) 
  5. HOYLE, Craig. World Air Forces 2025. S. 18. FlightGlobal [online]. [cit. 2024-01-05]. S. 18. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
L-39 Albatros estonian.jpg
Photo taken by Madis Veskimeister, 23. june 2007 in Rapla (parade for Estonian Victory Day)
A2359-Estonia-L-39C-10-RIAT2013.JPG
Autor: MilborneOne, Licence: CC BY-SA 3.0
Estonian Air Force Aero L-39C coded "10" prepares to depart from RAF Fairford on Monday 22 July 2013, the Royal International Air Tattoo departure day.
Eesti ohuvagi crest.svg
The emblem of the Estonian Air Force
Private, RA-04390, Robinson R44 (17954574786).jpg
Autor: Anna Zvereva from Tallinn, Estonia, Licence: CC BY-SA 2.0
Private, RA-04390, Robinson R44
Kaitseliit emblem.svg
Emblem of the Estonian Kaitseliit
Maavagi crest.svg
estonian military insignia
Roundel of Estonia.svg
Roundel of the Estonian Air Force.
PZL M-28-05 Skytruck, SP-DOA, Radom Air Show, 20230826 1104 8557.jpg
Autor: Jakub Hałun, Licence: CC BY-SA 4.0
PZL M-28-05 Skytruck (with registration SP-DOA) at Radom Air Show 2023