Etický kodex
Etický kodex, též kodex chování (anglicky code of conduct) je pravidlo nebo dokument, který upravuje obecné i konkrétní postupy v jednotlivých organizacích a profesích. Svůj etický kodex mají např. lékaři (Hippokratova přísaha), právníci, novináři a další profese.[1] Také některé organizace, sdružení nebo firmy mohou vytvářet kodex pro své zaměstnance, a to buď závazné (zaměstnanec může dostat při smlouvě kodex k podepsání a na základě jeho porušení mu hrozí výpověď), nebo nezávazné (jejich dodržování je dobrovolné).
Etické kodexy novinářů
Existuje mnoho různých novinářských etických kodexů, ale základ je většinou společný, jejich vzájemné odlišnosti spočívají spíše v konkrétnosti a přísnosti. Dokumenty zdůrazňují zejména:
- právo čtenáře na úplné, pravdivé a nezkreslené informace a právo znát původ těchto informací
- povinnost novináře odolávat nátlakům a střetům zájmů
- požadavky na profesionalitu, osobní zodpovědnost a neúplatnost
- důvěryhodnost, serióznost novináře i novin
- citlivý přístup (např. k pozůstalým, k dětem, k obviněným apod.)
Obvyklá porušení etického kodexu novináře
Mezi častá porušení patří špatné zdrojování nebo dokonce plagiátorství. Dále přijímání úplatků nebo darů, v některých případech stranění určité skupině na úkor jiné. Ve fotografii pak například neuctivé nebo necitlivé zobrazení osoby, manipulace s obrazem apod.
Odkazy
Reference
- ↑ Ukázka etického kodexu Hospodářské komory ČR. www.komora.cz [online]. [cit. 2011-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-18.
