Etnická čistka Čerkesů

Čerkesové opouští aul, Pjotr Nikolajevič Gruzinskij (1872)

Pojem etnická čistka Čerkesů se vztahuje k vysídlení,[1] rozptýlení a vyhnání většiny domorodých Čerkesů carským Ruskem z historického území Čerkeska, které zahrnovalo podstatnou část severního Kavkazu a severovýchodního pobřeží Černého moře. K těmto událostem došlo v poslední čtvrtině 19. století v rámci dohry kavkazské války.[2] Vysídlení obyvatelé odcházeli především do Osmanské říše a v menší míře do kadžárovské Persie.

Čerkesové, domorodí obyvatelé tohoto regionu, byli na konci rusko-čerkeské války násilně vyhnáni[3] ze své vlasti vítězným Ruskem. Deportace začala před koncem války v roce 1864 a do roku 1867 byla téměř dokončena. Čistky se týkaly především Čerkesů (nebo Adygejců), dále Ubychů, Čečenců, Abchazů a Abázů.

Tyto události zasáhly blíže neupřesněný počet lidí, možná až stovky tisíc. V každém případě byla většina dotčených lidí vyhnána. Ruská armáda vyháněla obyvatele z jejich vesnic do černomořských přístavů, kde se museli nalodit na lodě poskytnuté sousední Osmanskou říší. Jednoznačným ruským cílem bylo vysídlit zmíněné etnické skupiny ze země.[4] Pouze menší počet lidí (přesné číslo není známé) souhlasil s přesídlením v rámci Ruského impéria. Čerkeské obyvatelstvo bylo rozptýleno, přesídleno, nebo v některých případech masově zabíjeno.[5] Neznámé množství deportovaných zahynulo během cesty. Někteří zemřeli v důsledku epidemií šířících se v davech deportovaných čekajících na odjezd nebo v přelidněných osmanských přístavech. Ke ztrátám na životech docházelo také při potopení lodí v bouři.[6] Podle dobových ruských vládních dokumentů bylo deportováno asi 90 procent dotčených obyvatel.

Ve stejném období bylo k odchodu do Osmanské říše nebo kadžárovské Persie přinuceno také mnoho dalších kavkazských muslimských etnických skupin.[7]

Genocida

Čerkeští učenci a aktivisté navrhují, že tyto deportace mohou být považovány za projev moderního konceptu etnických čistek, přestože tento termín se v 19. století nepoužíval. Upozorňují přitom na systematické vylidňování vesnic ruskými vojáky[8] a s tím související ruskou kolonizaci těchto území.[9] Zároveň odhadují, že přibližně 90 procent Čerkesů (odhadem více než tři miliony[10]) bylo vysídleno z území okupovaného Ruskem. Během těchto událostí a jim předcházející kavkazské války byly zabity nebo vyhladověny stovky tisíc lidí, ale přesný počet není stále známý.[11]

Dne 21. května 2011 schválil gruzínský parlament rezoluci, která uváděla, že „předem naplánované“ masové zabíjení Čerkesů ruskou říší, doprovázené „úmyslně vyvolaným hladomorem a epidemiemi“, by mělo být označováno jako „genocida“ a osoby deportované během těchto událostí ze svých domovů by měly být považovány za „uprchlíky“. Gruzie, která má s Ruskem velmi špatné vztahy, se na problematiku severokavkazských etnických skupin zaměřuje od války v roce 2008.[12] Po konzultaci akademiků, lidskoprávních aktivistů a čerkeské diaspory a následných parlamentních diskusích v Tbilisi v letech 2010 a 2011, se Gruzie stala první zemí, která uznala masakr v 19. století a deportace carského Ruska v oblasti severozápadního Kavkazu jako „genocidu“.[12][13][14][15] Dne 20. května 2011 gruzínský parlament ve své rezoluci[16] deklaroval, že masové vyhlazovaní Čerkesů (Adygejců) během rusko-čerkeské války i po ní představovalo genocidu, jak je definována Haagskými úmluvami z roku 1907 a konvencemi OSN z roku 1948.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ethnic cleansing of Circassians na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Coverage of The tragedy public Thought (later half of the 19th century), Niko Javakhishvili, Tbilisi State University, 20 December 2012, retrieved 1 June 2015
  2. ↑ Yemelianova, Galina, Islam nationalism and state in the Muslim Caucasus. april 2014. pp. 3
  3. ↑ Memoirs of Miliutin, "the plan of action decided upon for 1860 was to cleanse [ochistit'] the mountain zone of its indigenous population", per Richmond, W. The Northwest Caucasus: Past, Present, and Future. Routledge. 2008.
  4. ↑ Kazemzadeh 1974
  5. ↑ Charles King. The Ghost of Freedom: A History of the Caucasus. [s.l.]: [s.n.] S. 95. (anglicky) . One after another, entire Circassian tribal groups were dispersed, resettled, or killed en masse.
  6. ↑ King 2007
  7. ↑ Caucasus Survey [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-04-2015. (anglicky) 
  8. ↑ A new war in the Caucasus?. Review of book Bourdieu’s Secret Admirer in the Caucasus by Georgi M. Derluguian The Times February 1, 2006
  9. ↑ Andrei Smirnov Disputable anniversary could provoke new crisis in Adygeya, on Jamestown Foundation's Eurasia Daily Monitor Volume 3, Number 168 September 13, 2006
  10. ↑ From Terror to Terrorism: the Logic on the Roots of Selective Political Violence Archivováno 22. 12. 2007 na Wayback Machine. The Eurasian Politician July 2004
  11. ↑ The Circassian Genocide Archivováno 9. 4. 2014 na Wayback Machine. The Eurasian Politician - Issue 2 (October 2000)
  12. ↑ a b Georgia Says Russia Committed Genocide in 19th Century. New York Times. May 20, 2011
  13. ↑ HILDEBRANDT, Amber. Russia's Sochi Olympics awakens Circassian anger. www.cbc.ca. CBC News, 2012-08-14. Dostupné online [cit. 2012-08-15]. (anglicky) 
  14. ↑ Georgia Recognizes ‘Circassian Genocide’ Archivováno 18. 9. 2012 na Wayback Machine.. Civil Georgia. May 20, 2011
  15. ↑ Recognizes Russian 'Genocide' Of Ethnic Circassians[nedostupný zdroj]. Radio Free Europe/Radio Liberty. May 20, 2011
  16. ↑ Грузия признала геноцид черкесов в царской России // Сайт «Лента.Ру» (lenta.ru), 20.05.2011.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Pyotr Nikolayevich Gruzinsky - The mountaineers leave the aul.jpg
The abandonment of the village by the mountaineers as the Russian troops approached