Etoy
Etoy | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°29′10″ s. š., 6°25′14″ v. d. |
Nadmořská výška | 454 m n. m. |
Časové pásmo | Europe/Zurich |
Stát | ![]() |
Kanton | Vaud |
Okres | Morges |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 4,92 km² |
Počet obyvatel | 2 898 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 589 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 1163 |
Označení vozidel | VD |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Etoy je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Morges v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
Geografie

Etoy leží v nadmořské výšce 454 m, vzdušnou čarou 7 km jihozápadně od okresního města Morges. Obec se nachází na mírném jižním svahu severně od Ženevského jezera, východně od údolí řeky Aubonne, v panoramatické poloze asi 80 metrů nad hladinou Ženevského jezera.
Rozloha obce je 4,9 km² a zahrnuje část svahu na sever od Ženevského jezera. Území obce se rozprostírá od terénní terasy u Buchillonu směrem na sever po mírně se svažujícím svahu až pod kopec Le Châtelard, kde se nachází nejvyšší bod Etoy ve výšce 495 m n. m. Západní hranici tvoří klikatý tok řeky Aubonne, zatímco na východě se oblast rozprostírá až k okraji údolí Boiron. V roce 1997 tvořila 22 % rozlohy obce zastavěná plocha, 6 % lesy a lesní porosty, 71 % zemědělství a o něco méně než 1 % neproduktivní půda.
Etoy zahrnuje vesnici La Romanèche (467 m n. m.) nad obcí, osadu En Folliard (423 m n. m.) na východě údolí Aubonne a obchodní a průmyslovou zónu podél hlavní silnice z Nyonu do Morges. Sousedními obcemi Etoy jsou Lavigny, Villars-sous-Yens, Saint-Prex, Buchillon, Allaman a Aubonne.
Historie
Nálezy z neolitu, z laténského období a základy římské villy svědčí o velmi raném osídlení území obce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1145 a nese název Stuie.[2] Později se objevily četné další hláskové podoby: Estui (1167), Stoy (1177), Estue (1215), Estuve (1228), Estuy (1269), Estuez (1349), Stuez (1379) a Estuey (1430).
Převorství svatého Mikuláše z Etoy, zmiňované v roce 1145, patřilo kanovníkům z konventu Velkého sv. Bernarda, ale bylo pod přímým dohledem pánů z Aubonne. Od dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 sdílelo Etoy osudy Aubonne. Převorství bylo v té době sekularizováno a pozemky, které převorství vlastnilo, byly přeměněny na panství Etoy, které v roce 1772 koupil Bern. Když bylo v roce 1701 vytvořeno panství Aubonne, byla k němu přiřazena i vesnice Etoy. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byla obec přiřazena nejprve k okresu Aubonne, od roku 1803 pak k okresu Morges.[2]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | |||||
Počet obyvatel | 474 | 663 | 738 | 767 | 839 | 867 | 1026 | 891 | 1740 | 2289 |
85,2 % obyvatel hovoří francouzsky, 5,2 % portugalsky a 4,1 % německy (stav v roce 2000). V roce 1850 žilo v Etoy celkem 474 obyvatel a v roce 1900 663 obyvatel. Od roku 1980 (891 obyvatel) počet obyvatel rychle roste, během 20 let se téměř ztrojnásobil.
Hospodářství

Až do poloviny 20. století byla obec Etoy převážně zemědělskou obcí. I dnes hraje zemědělství a vinařství důležitou roli v obživě obyvatel. V okolí obce se nachází několik velkých vinic a významnou roli hraje také ovocnářství.
Od 70. let 20. století byla u hlavní silnice podél Ženevského jezera vybudována rozsáhlá průmyslová a obchodní čtvrť, která poskytuje řadu pracovních míst. Patří k ní několik skladů, pobočka nábytkářského obchodu Pfister, sídlo vývozce banánů Chiquita a řada menších firem. V Etoy se nachází také pečovatelský dům L’Espérance pro mentálně postižené, který byl založen v roce 1872. V posledních desetiletích se obec díky své atraktivní poloze rozvinula v rezidenční obec. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací především do Morges a Lausanne.
Doprava
Obec má dobré dopravní spojení. Má silniční spojení s Buchillonem, Saint-Prex a Lavigny. Dálniční křižovatka Aubonne na dálnici A1 (Ženeva–Lausanne), která byla otevřena v roce 1964, je vzdálena asi 3 km od obce. Zastávka Etoy na úseku železniční trati Lausanne–Ženeva z Morges do Coppet, která byla otevřena 14. dubna 1858, se nachází za obcí, na hranici s obcí Buchillon. Obec je napojena na síť veřejné dopravy prostřednictvím linky Postbusu, která jezdí z Etoy přes Buchillon do Aubonne.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Etoy VD na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c HAUSMANN, Germain. Etoy [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2014-04-03 [cit. 2024-12-16]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Etoy na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Oficiální stránky