Eugen František Wratislav z Mitrowicz

Evžen František Vratislav z Mitrovic
9. držitel fideikomisu Dírná a nejvyšší kuchmistr Českého království
Ve funkci: 15. prosince 1858 – 22. června 1897
Předchůdce	František Adam Wratislav z Mitrowicz
Nástupce	Josef Osvald Wratislav z Mitrowicz
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: ? – ?
Panovník	František Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci: 1881 – 22. června 1897
Panovník	František Josef I.
Narození	17. června 1855 Krnsko Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	22. června 1897 (ve věku 42 let) Merano Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Starý hřbitov v Dírné
Titul	hrabě
Choť	(1881) Ernestina z Thun-Hohensteinu (1858–1948)
Rodiče	František Adam Wratislav z Mitrowicz (1823–1858) a Rosalie Sporcková (1833–1909)
Děti	1. Josef Oswald (1883–1966) 2. Johanna, provd. Baillet de Latour (1886–1967)
Příbuzní	Maxmilián Josef Wratislav z Mitrovic (vnuk)
Sídlo	Zámek Dírná
Zaměstnání	velkostatkář
Profese	majitel panství
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Evžen František hrabě Wratislav z Mitrovic (německy Eugen Franz Graf von Wratislav von Mitrowitz; 17. června 1855 Krnsko – 22. června 1897 Merano)^[1] byl český šlechtic z hraběcího rodu Wratislavů z Mitrowicz (Vratislavů z Mitrovic) a majitel statku Dírná.

Evžen František Adam Leopold Josef hrabě Vratislav z Mitrovic a Schönfeldu se narodil se jako druhý syn Františka Adama Wratislava z Mitrowicz (1823–1858) a jeho manželky Rosalie Šporkové (1833–1909). Otec zemřel tragicky, když Eugenovi byly pouhé tři roky.^{[pozn. 1]}

Vlastnil fideikomis Dírná a Zálší a alodiální statky Myslkovice a Roudná.^[3] V roce 1873 koupil Krnsko.^[1] Působil jako předseda Družstva Národního divadla.^[4][5] Byl poslancem Českého zemského sněmu.^[5]

Měl urostlou přes dva metry vysokou postavu, dobře kreslil, hrál na několik hudebních nástrojů a byl i manuálně zručný.^[4]

V okolí Dírné založil několik hasičských sborů. Nechal také vyrobit první stříkačku, která se nachází ve Sbírkách Národního technického muzea v Praze.^[3] Aktivně pomáhal hasit, při jednom zásahu se probořil do studny, uhnal si zápal plic, později se k němu přidala ještě tuberkulóza. Léčba v Egyptě nepomohla.^[4]

Zemřel v Meranu a pohřben byl na Starém hřbitově v Dírné.^[6]

V Praze se 31. května 1881 oženil s Ernestinou (Arnoštkou) Gabrielou hraběnkou z Thun-Hohensteinu (24. 11. 1858 Praha – 13. 5. 1948 Dírná), dcerou Josefa Osvalda z Thun-Hohensteinu (1817–1883) a jeho manželky Johanny ze Salm-Reiferscheidt-Hainspachu (1827–1892). Ernestina byla dámou Řádu hvězdového kříže (1882), palácovou dámou a nositelkou Řádu Alžběty 1. třídy. Narodily se jim následující děti:^[7]

• 1. Josef Oswald (21. 5. 1883 Dírná – 5. 6. 1966 Dírná)
  • ⚭ (28. 9. 1909 Povo u Trenta) Thea Josefa z Thun-Castelfondo (2. 5. 1884 Trento/Trident – 18. 4. 1978 Dírná)
• 2. Johanna (18. 1. 1886 Praha – 29. 8. 1967 Radenín)
  • ⚭ (20. 4. 1910 Děčín) René Josef Baillet de Latour (18. 10. 1878 Tábor – 25. 11. 1970 Radenín)

Manželka Ernestina se podruhé v roce 1901 provdala za knížete Františka Antonína z Thun-Hohensteinu (1847–1916).^[1]