Eugen Ledebur-Wicheln

Eugen Ledebur-Wicheln
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1929
Stranická příslušnost
ČlenstvíDCSVP

Narození14. listopadu 1873
Petrohrad
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. listopadu 1945 (ve věku 71 let)
Terezín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťEleonora Larisch Moenich
RodičeJan z Ledebur-Wichelnu a Karolína Černínová z Chudenic
DětiMarie Ledebur-Wicheln
PříbuzníKarel Evžen z Neippergu[1], Reinhard František z Neippergu[1], Marie Anna Gabriela Eleonora z Neippergu[1], Františka z Neippergu[1], Štěpán Kryštof z Neippergu[1], Kryštof z Neippergu[1], Marie Barbora z Neippergu[1] a Jan Alfred z Neippergu[1] (vnoučata)
Alma materPrávnická fakulta Německé univerzity v Praze
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eugen Ledebur-Wicheln, též Evžen Ledebur-Wicheln (14. listopadu 1873 Petrohrad[2]12. listopadu 1945 Terezín[3]), byl český šlechtic z rodu Ledebour-Wicheln, československý politik německé národnosti a meziválečný senátor Národního shromáždění za Německou křesťansko sociální stranu lidovou.

Biografie

Hrob Dr. Eugena Ledebura na hřbitově v Litoměřicích

Narodil se jako Eugen Rudolf Maria Graf von Ledebur-Wicheln do rozvětvené šlechtické rodiny Ledebour-Wichelnů.[4] Jeho otec byl Johann Ledebur-Wicheln, který se oženil s Karolínou hraběnkou Černínovou z Chudenic.

V roce 1910 se ve Vídni oženil s Eleonorou Marií z Larisch-Mönnichu (1888-1975), nejmladší dcerou Jindřicha hraběte Larisch-Mönnicha.[5] Mezi jeho potomky patřila například Marie, kněžna lichtenštejnská, která byla jeho vnučkou.[6]

Eugen Ledebur-Wicheln absolvoval státní gymnázium v Praze a následně studoval na Německé univerzitě v Praze. Po promoci v roce 1895 byl úředníkem na úřadu guvernéra v Praze a Znojmě. Mezi lety 1901 a 1909 podnikl obchodní a vědecké cesty do Německa, Anglie, Francie, Itálie a Ameriky. V roce 1903 převzal správu majetku po otci.

První světové války se účastnil jako válečný dobrovolník a od roku 1917 až do konce války byl přidělen misi císařské a královské vlády v Bukurešti.

V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou křesťanskosociální stranu lidovou senátorské křeslo v Národním shromáždění za německé křesťanské sociály. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 a v senátu zasedal do roku 1929.[7][8]

Byl kritický k československému státu a jeho národnostní politice. Ve 30. letech byl členem vedení spolku Deutscher Kulturverband.[9] V roce 1936 navrhl sloučení Německé křesťansko-sociální strany lidové se Sudetoněmeckou stranou (SdP). Před rokem 1938 veřejně kritizoval litoměřického biskupa Antona Aloise Webera za jeho odmítavý postoj vůči SdP.[3] Profesí byl majitelem velkostatku v Křemýži.[10]

V květnu 1945 byl československými úřady internován v Terezíně. Zde v důsledku špatného zacházení v listopadu 1945 zemřel.[3]

Dílo

  • Friedensvertrag mit Rumänien: K. K. Orient- u. Überseegesellschaft; Die offiziellen Aktenstücke nebst einer Denkschrift. Manz, Wien 1918.
  • Die Finanzen der tschechoslowakischen Republik. In: Die Börse. Zeitung für das gesamte Wirtschaftsleben, 24. Mai 1923, S. 19f. (Digitalisat).
  • Außenpolitik und Volkstum: Přednáška na sudetoněmeckém týdnu v Reichenberg (Liberci) 1926. V: Sudetendeutsches Jahrbuch (1927).
  • Die Nachfolgestaaten und die Auchlußfrage. V: F. G. Kleinwaechter (Hrsg.): Die Anschlussfrage in ihrer kulturellen, politischen und wirtschaftlichen Bedeutung. Braumüller, Wien [u. a.] 1930, S. 172–183 (Digitalisat[nedostupný zdroj]).


Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1312. 
  3. a b c KOUŘIMSKÝ, Jan: Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky [online]. cuni.cz [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. 
  4. Eugen von Ledebur Wicheln 1873 - 1945 [online]. genealogy.links.org [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Matriční záznam o sňatku
  6. Princess Marie [online]. theroyaluniverse.com [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  9. ANNO, Pilsner Tagblatt, 1934-05-23, Seite 1. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  10. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Eugen Ledebur-Wicheln.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob hraběte Eugena Ledebur-Wichelna (1873–1945), majitele velkostaku Křemyž a senátora Československé republiky. Hrob v jižní části městského hřbitova v Litoměřicích.