Euro (časopis)
Euro | |
---|---|
Datum založení | 1998 |
Jazyk | čeština |
Periodicita | každý týden |
Země původu | Česko |
Klíčové osoby | |
Vydavatel | New Look Media (od 2021) |
Odkazy | |
ISSN | 1212-3129 a 1212-9437 |
Číslo ČNB | cnb000528586 |
Web | Oficiální web |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Euro je český ekonomický týdeník (časopis) vycházející od 26. října 1998. Od března 2021 jej vydává vydavatelství New Look Media, jehož vlastníkem je Miloš Štěpař.[1]
Vydavatelem týdeníku Euro byla dlouhou dobu společnost Euronews vlastněná skupinou PPF Petra Kellnera. V červnu 2012 vydavatelství Euronews koupilo nakladatelství Mladá fronta.[2] Koncem roku 2019 týdeník opustila část redakce a založila týdeník Hrot.[3][4][5] V listopadu 2020 týdeník nevyšel v tištěné podobě, dostal se do problémů v souvislosti s insolvencí svého vydavatele, společnosti Mladá fronta.[6] V prosinci 2020 přestal na čas vycházet a vypnuty byly i jeho internetové stránky.[7] V lednu 2021 týdeník Euro společně s celou online divizí koupila společnost Internet Info. Tištěný titul Euro následně prodala vydavatelství New Look Media,[7] které začalo časopis Euro znovu vydávat v březnu 2021.[8]
Ocenění
Týdeník Euro je nositelem titulu Časopis roku 2010 v kategorii časopisů s prodaným nákladem od 15 do 25 tisíc kusů. Titul Časopis roku každoročně uděluje Unie vydavatelů.[9]
V roce 2010 získalo Euro ocenění mezinárodní organizace Society for News Design[10] v kategorii Nejlepší fotografie. Oceněna byla fotografie filmového režiséra Juraje Herze, kterou vytvořil fotograf Martin Pinkas.
Týdeník Euro v roce 2004 obdržel ocenění Nejlepší časopis roku 2004 v kategorii Odborné nebo B2B tituly, udělovanou Unií vydavatelů.[11]
V roce 2018 získal reportér Jan Novotný Česko-německou novinářskou cenu za reportáž Demolice paměti.[12]
Kritika
Podle Martina Maříka a Jiřího Pšeničky se do roku 2012, kdy časopis vlastnil Petr Kellner, „stalo zakazování publikace některých textů v jistou dobu běžnou praxí“, mimo jiné „některých článků z oblasti bankovnictví, o společnosti Setuza, o majitelích českých porcelánek a skláren Radovanu Květovi a Janu Součkovi, o aktivitách bývalého kancléře Jiřího Weigla ve firmě Key Investments či o někdejším ministru informatiky Vladimíru Mlynářovi,“ pozdějším členu managementu PPF Petra Kelnera, a „Podobné „zásahy" jsou spojovány také s podnikateli Jaromírem Soukupem a Františkem Savovem. U Soukupa, který souběžně (a ve světě neobvykle) vlastní i mediální agenturu Médea, to platilo už když skrytě ovládal ekonomický týdeník Profit.“.[13] Známý pražský advokát Jan Souček a podnikatel Radovan Květ – někdejší zaměstnanec podniku zahraničního obchodu Keramika, kteří vlastnili společnosti České sklo, Porcela Plus, Crystalex a v 90. letech se otevřeně hlásili k vlastnictví hotelu Grandhotel Pupp, kde byl advokát Jan Souček také více než 20 let právním zástupcem.[14][15][16][17][18]
Bývalý redaktor týdeníku David Tramba koncem roku 2019 uvedl, že jedním z důvodu jeho přechodu do týdeníku Hrot bylo prodávání článků a rozhovorů a velké množství PR článků.[3] To však odmítl tehdejší šéfreportér Jan Novotný, podle něhož byla „inzerce v Euru na rozdíl od řady jiných médií pečlivě označována”.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ AUST, Ondřej. Týdeník Euro opět nebyl vytištěn. Čeká brzy konec. Médiář [online]. News Media s.r.o., 2020-11-30 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ LEIMEROVÁ, Magdalena. Postavení magazínu Forbes na českém trhu za první rok existence [online]. Praha: Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, 2013 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vzniká ekonomický týdeník Hrot, chystají ho redaktoři z Eura. Médiář [online]. News Media [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Ekonomičtí novináři zakládají nový týdeník Hrot. MediaGuru [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Bývalí zaměstnanci Eura spustili nový magazín Hrot. Zatím online, na stánky chtějí v květnu. Info.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Týdeník Euro na papíře nevyšel, nebyl vytištěn. Médiář [online]. 2020-11-24 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b AUST, Ondřej. Týdeník Euro ožije, kupuje ho New Look Media. Médiář [online]. 2021-02-02 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Zmrtvýchvstání Eura. Podnikatel Štěpař odkoupil legendární ekonomický týdeník, vydávat ho chce už od března. info.cz [online]. [cit. 2021-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Unie vydavatelů Výsledky 2010[nedostupný zdroj]
- ↑ The Society for News Design
- ↑ Unie vydavatelů Výsledky 2004. www.uvdt.cz [online]. [cit. 2008-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-22.
- ↑ Česko-německá novinářská cena [online]. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- ↑ MAŘÍK, Martin; PŠENIČKA, Jiří. Konec nezávislých médií? [online]. Dotyk.cz, 2013-09-27 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online.
- ↑ CHALOUPSKÁ, Markéta; KLÍMOVÁ, Jana. Sledovali mě a vyhrožovali mi, tvrdí podnikatel z kauzy obviněného celníka. Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2016-06-02 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ HORÁK, Jan. Mířily tajné policejní informace do Puppu? V kauze uvízl Klausův známý z advokacie. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2017-08-19 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ HORÁK, Jan. Stát chce 90 milionů po Klausově bývalém poradci, pocházely z podvodné privatizace. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2023-02-21 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ PRAŽÁK, Marek. Šéfové sklářského impéria znají cestu k mocným. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2003-01-15 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ MOTEJLEK, Miroslav. Sklo a porcelán v klinické smrti. TÝDEN.cz [online]. EMPRESA MEDIA, a.s., 2008-09-30 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“