Europasaurus

Europasaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 154 miliony let
	Europasaurus - paleoekologická rekonstrukce
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	Sauropodomorpha;
Infrařád	Macronaria;
Rod	Europasaurus;
Binomické jméno
	Europasaurus holgeri; Mateus, Laven a Knötschke vide Sander et al., 2006
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Europasaurus („Evropský ještěr“) byl rod velmi malého sauropodního dinosaura, který žil v období svrchní jury (asi před 154 miliony let) na území dnešního severního Německa.^[1] Europasauři patřili k nejmenším známým sauropodním dinosaurům vůbec, a to i přesto, že v dospělosti vážili kolem 1 tuny a měřili na délku přes 6 metrů.^[2] I když byli tzv. trpasličími sauropody, v současném světě by patřili naopak k největším suchozemským živočichům.^[3]

Popis

Tento dinosaurus byl na poměry sauropodů pouhým "trpaslíkem" – dosahoval délky jen kolem 6 metrů (objevené exempláře včetně mláďat měří jen 1,7–6,2 m^[4]) a byl kolem 750^[5] přes rovných 1000^[6] až po 1050^[7] kilogramů těžký. Je tak příkladem ostrovního nanismu, tedy malých rozměrů coby přizpůsobení se omezeným zdrojům potravy a prostoru.

Výzkum stavby mozku a vnitřního ucha tohoto sauropoda prokázal, že se jednalo o nekrmivý (prekociální) druh. S výjimkou mnohem menších tělesných rozměrů tedy tento druh sauropoda téměř nic neodlišovalo od jeho mnohem větších příbuzných.^[8]^[9]

Systematické zařazení

Europasaurus byl pravděpodobně blízce příbuzný obřím brachiosauridním sauropodům, jako byl Brachiosaurus nebo Giraffatitan, vývojem se však postupně zmenšil. Žil zřejmě na jakémsi pásu ostrovů, nacházejících se na severu dnešní Evropy v období pozdní jury.^[10]

Odkazy

Reference

↑ Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 5)
↑ Oliver Wings & Joschua Knüppe (2020). EUROPASAURUS. Urzeitinseln voller Leben (Life on Jurassic Islands). Verlag Dr. Friedrich Pfeil. Munich. 184 pp.
↑ SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 54.
↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 200-201 (anglicky)
↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12(5): e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
↑ Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi: 10.1111/pala.12329
↑ Marco Schade, Nils Knötschke, Marie Hörnig, Carina Paetzel & Sebastian Stumpf (2022). They call me the wanderer - Neurovascular anatomy of dwarfed dinosaur implies precociality in sauropods. bioRxiv 2022.08.01.502289 (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2022.08.01.502289
↑ Schade, M.; et al. (2022). Neurovascular anatomy of dwarf dinosaur implies precociality in sauropods. eLife. 11: e82190. doi: https://doi.org/10.7554/eLife.82190
↑ Socha, V. (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 38-39)

Literatura

Sander, P. M., Mateus, O., Laven, T., Knötschke, N. (2006). Bone histology indicates insular dwarfism in a new Late Jurassic sauropod dinosaur. Nature 441: 739–741.
Nopsca, F. (1914). Über das Vorkommen der Dinosaurier in Siebenbürgen. Ver. Zool. Bot. Ges. Wien. 54: 12–14.
Weishampel, D., Norman, D. B. et Grigorescu, D. (1993). Telmatosaurus transsylvanicus from the Late Cretaceous of Romania: the most basal hadrosaurid dinosaur. Palaeontology 36: 361–385.
Jose Luis Carballido, Michael Scheil, Nils Knötschke & P. Martin Sander (2019). The appendicular skeleton of the dwarf macronarian sauropod Europasaurus holgeri from the Late Jurassic of Germany and a re-evaluation of its systematic affinities. Journal of Systematic Palaeontology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/14772019.2019.1683770

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Europasaurus na Wikimedia Commons
Taxon Europasaurus ve Wikidruzích
SOCHA, Vladimír. Europasaurus holgeri. OSEL.cz [online]. 10. února 2020. Dostupné online. (česky)

[1] Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 5)

[2] Oliver Wings & Joschua Knüppe (2020). EUROPASAURUS. Urzeitinseln voller Leben (Life on Jurassic Islands). Verlag Dr. Friedrich Pfeil. Munich. 184 pp.

[3] SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 54.

[4] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[5] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 200-201 (anglicky)

[6] Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12(5): e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853

[7] Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi: 10.1111/pala.12329

[8] Marco Schade, Nils Knötschke, Marie Hörnig, Carina Paetzel & Sebastian Stumpf (2022). They call me the wanderer - Neurovascular anatomy of dwarfed dinosaur implies precociality in sauropods. bioRxiv 2022.08.01.502289 (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2022.08.01.502289

[9] Schade, M.; et al. (2022). Neurovascular anatomy of dwarf dinosaur implies precociality in sauropods. eLife. 11: e82190. doi: https://doi.org/10.7554/eLife.82190

[10] Socha, V. (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 38-39)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Navigation

Navigace

Tématické portály