European Open 2021 – mužská čtyřhra
European Open 2021 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítězové: | Nicolas Mahut Fabrice Martin | |||
Finalisté: | Wesley Koolhof Jean-Julien Rojer | |||
Výsledek: | 6–0, 6–1 | |||
Soutěže | ||||
mužská dvouhra • mužská čtyřhra | ||||
|
Mužská čtyřhra European Open 2021 probíhala v druhé polovině října 2021. Do deblové soutěže antverpského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu v hale nastoupilo šestnáct dvojic. Obhájcem titulu byla australsko-novozélandská dvojice John Peers a Michael Venus,[1] jejíž členové do turnaje nezasáhli.
Vítězem se stal druhý nasazený pár Francouzů Nicolas Mahut a Fabrice Martin, který ve finále za 54 minut deklasoval nizozemské turnajové trojky Wesleyho Koolhofa a Jeana-Juliena Rojera po dvousetovém průběhu 6–0 a 6–1. Oba šampioni si do žebříčku ATP připsali 250 bodů. První společný start v deblových soutěžích proměnili v trofej. Mahut na okruhu ATP Tour vybojoval třicátý čtvrtý titul ze čtyřhry a pro Martina to bylo sedmé takové turnajové vítězství.[2]
Nasazení párů
- Ivan Dodig / Marcelo Melo (čtvrtfinále)
- Nicolas Mahut / Fabrice Martin (vítězové)
- Wesley Koolhof / Jean-Julien Rojer (finále)
- Sander Gillé / Joran Vliegen (1. kolo)
Pavouk
Legenda | ||
|
|
|
První kolo | Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | ||||||||||||||||||||||
1 | I Dodig M Melo | 6 | 77 | ||||||||||||||||||||||
D Pel B van de Zandschulp | 3 | 64 | 1 | I Dodig M Melo | 4 | 6 | [7] | ||||||||||||||||||
WC | L Harris X Malisse | 6 | 77 | WC | L Harris X Malisse | 6 | 3 | [10] | |||||||||||||||||
R Arneodo M Reid | 4 | 64 | WC | L Harris X Malisse | 4 | 2 | |||||||||||||||||||
3 | W Koolhof J-J Rojer | 6 | 6 | 3 | W Koolhof J-J Rojer | 6 | 6 | ||||||||||||||||||
R Jebavý A Vasilevskij | 4 | 2 | 3 | W Koolhof J-J Rojer | w/o | ||||||||||||||||||||
L Musetti B Paire | 62 | 79 | [10] | L Musetti B Paire | |||||||||||||||||||||
N Monroe R Opelka | 77 | 67 | [8] | 3 | W Koolhof J-J Rojer | 0 | 1 | ||||||||||||||||||
F Nielsen M Sabanov | 4 | 4 | 2 | N Mahut F Martin | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
D Molčanov O Nedověsov | 6 | 6 | D Molčanov O Nedověsov | 6 | 0 | ||||||||||||||||||||
F Delbonis D Vega Hernández | 5 | 6 | [11] | F Delbonis D Vega Hernández | 3 | 0r | |||||||||||||||||||
4 | S Gillé J Vliegen | 7 | 4 | [9] | D Molčanov O Nedověsov | 65 | 2 | ||||||||||||||||||
O Marach P Oswald | 4 | 6 | [10] | 2 | N Mahut F Martin | 77 | 6 | ||||||||||||||||||
J Erlich A Göransson | 6 | 4 | [6] | O Marach P Oswald | 63 | 4 | |||||||||||||||||||
WC | R Bemelmans K Coppejans | 3 | 2 | 2 | N Mahut F Martin | 77 | 6 | ||||||||||||||||||
2 | N Mahut F Martin | 6 | 6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 European Open – Doubles na anglické Wikipedii.
- ↑ Peers/Venus Capture Third Team Title In Antwerp [online]. ATP Tour, Inc., 2020-10-25 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nicolas Mahut & Fabrice Martin Cruise To Antwerp Doubles Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-10-24 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- European Open 2021 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“