Eurovision Song Contest 1956
| Eurovision Song Contest 1956 | ||||
|---|---|---|---|---|
 Logo ročníku | ||||
| Datum | ||||
| Finále | 24. května 1956 | |||
| Hostitel | ||||
| Místo konání | Teatro Kursaal Lugano, Švýcarsko | |||
| Moderátor | Lohegrin Filipello | |||
| Dirigent | Fernando Paggi | |||
| Režie | Franco Marazzi | |||
| Televize | Swiss Broadcasting Corporation (SRG SSR) Radiotelevisione Svizzera (RSI) | |||
| Web | eurovision | |||
| Účast | ||||
| Soutěžících | 14 (7 zemí, 2 písně z každé země) | |||
| Debut |  Belgie Francie Itálie Lucembursko Nizozemsko Švýcarsko Západní Německo | |||
| Mapa účastníků | ||||
 | ||||
| Hlasování | ||||
| Dva porotci z každé země udělili písním body od 1 do 10 | ||||
| Vítěz | Švýcarsko | |||
| Interpret | Lys Assia | |||
| Skladba | „Refrain“ | |||
| Autor písně | Geo Voumard Emile Gardaz | |||
| Eurovision Song Contest | ||||
| ||||
Eurovision Song Contest 1956, česky také Velká cena Eurovize 1956 (či jen Eurovize 1956), byl 1. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal v Luganu ve Švýcarsku. Soutěž, organizovaná Evropskou vysílací unií (EVU) a stanicemi Radio svizzera italiana (RSI) a Swiss Broadcasting Corporation (SRG SSR), se konala v Teatro Kursaal 24. května 1956, moderátorem přenosu byl Lohengrin Filipello – jednalo se o jediný ročník, který moderoval pouze jeden muž.
Soutěž byla inspirována italským festivalem Sanremo, který se každoročně koná od roku 1951. Ke schválení pravidel a struktury soutěže došlo v roce 1955, hned od následujícího ročníku ale došlo k celé řadě úprav. Jedná se například o jediný ročník s neveřejným hlasováním, s možností hlasovat pro vlastního interpreta nebo o ročník, kdy každou zemi reprezentovaly dvě skladby.
Soutěže se zúčastnilo 7 zemí. Prvním vítězem se stalo hostující Švýcarsko, které reprezentovala se skladbou „Refrain“ Lys Assia. O výsledcích rozhodovala porota, přičemž každou zemi zastupovali dva porotci, kteří každé skladbě přiřadili 1 až 10 bodů. Na závěr soutěže byl oznámen pouze vítěz, pořadí ostatních soutěžících zůstává neznámé.[1] Přestože soutěž byla odvysílána v televizi a v rádiu v deseti zemích, neexistuje ze soutěže video záznam s výjimkou několika krátkých útržků. Většina soutěže je ale dostupná v audio formátu.[2]
Před soutěží
Během schůzky členů EVU v Monaku (1955) se projednávala možnost pěvecké soutěže pro evropské země, která by se inspirovala italským Festivalem Sanremo.
Místo konání
Jako místo konání bylo vybrané švýcarské město Lugano v italsky mluvícím kantonu Ticino, které hraničí s Itálií. Jelikož byla soutěž inspirována italským Festivalem Sanremo, konala se v italském prostředí.
Kontroverze
Hlasování
Z každé země měli přicestovat dva porotci a rozhodnout, kdo soutěž vyhraje, ale:
- lucemburská delegace nemohla přicestovat do Lugana a hlasovat,
- země mohly hlasovat i pro svoje písně,
- švýcarská delegace dostala od EVU souhlas, aby rozhodovala za lucemburskou delegaci.
Po téhle zkušenosti se EVU rozhodla neopakovat tento systém hlasování, i když v letech 1971–73 se uskutečňovalo něco podobného, ale všechny delegace byly na místě a nemohly hlasovat pro svoje země.
Ztracené nahrávky
Soutěž se vysílala na některých stanicích (televize v té době ještě nebyly zcela běžné). Nedochovaly se žádné nahrávky.
Zúčastněné země
V soutěži úspěšně debutovalo 7 zemí a každá měla 2 písně. Původně se mělo účastnit 10 zemí, ale Dánsko, Rakousko a Spojené království překročily lhůtu pro podání přihlášek a nemohly se účastnit.
Výsledky
Krom vítěze nejsou známé další výsledky z hlasování. V knize The Complete and Independent Guide to the Eurovision Song Contest 2010 sice byly výsledky zapsány, ale autor neuvedl žádný zdroj, odkud čerpal.
| Pořadí | Země | Interpret | Skladba | Jazyk |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Nizozemsko | Jetty Paerl | „De vogels van Holland“ | nizozemština |
| 2. | Švýcarsko | Lys Assia | „Das alte Karussell“ | němčina |
| 3. | Belgie | Fud Leclerc | „Messieurs les noyés de la Seine“ | francouzština |
| 4. | Západní Německo | Walter Andreas Schwarz | „Im Wartesaal zum großen Glück“ | němčina |
| 5. | Francie | Mathé Altéry | „Le Temps perdu“ | francouzština |
| 6. | Lucembursko | Michèle Arnaud | „Ne crois pas“ | francouzština |
| 7. | Itálie | Franca Raimondi | „Aprite le finestre“ | italština |
| 8. | Nizozemsko | Corry Brokken | „Voorgoed voorbij“ | nizozemština |
| 9. | Švýcarsko | Lys Assia | „Refrain“ | francouzština |
| 10. | Belgie | Mony Marc | „Le Plus Beau Jour de ma vie“ | francouzština |
| 11. | Západní Německo | Freddy Quinn | „So geht das jede Nacht“ | němčina |
| 12. | Francie | Danny Dauberson | „Il est là“ | francouzština |
| 13. | Lucembursko | Michèle Arnaud | „Les Amants de minuit“ | francouzština |
| 14. | Itálie | Tonia Torrielli | „Amami se vuoi“ | italština |
Odkazy
Reference
- ↑ Lugano 1956 [online]. eurovision.tv [cit. 2025-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRANGER, Anthony. New Photos From Eurovision 1956 Uncovered [online]. Eurovoix, 2022-12-10 [cit. 2025-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurovision Song Contest 1956 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The logo for the Eurovision Song Contest 1956, based off of the programme booklet for the event.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
- After SF1
- After list of participants is out
- Before list of participants is out
- Other
.svg)
(c) AxG, CC BY-SA 3.0
Original work created by en:User:Grk1011, converted to SVG in Inkscape by en:User:AxG. Plain version for use in en:Template:Infobox Eurovision.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
.svg)
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).