Eurovision Song Contest 1956
Eurovision Song Contest 1956 | ||||
---|---|---|---|---|
![]() Logo ročníku | ||||
Datum | ||||
Finále | 24. května 1956 | |||
Hostitel | ||||
Místo konání | Teatro Kursaal Lugano, Švýcarsko | |||
Moderátor | Lohegrin Filipello | |||
Dirigent | Fernando Paggi | |||
Režie | Franco Marazzi | |||
Televize | Swiss Broadcasting Corporation (SRG SSR) Radiotelevisione Svizzera (RSI) | |||
Web | eurovision | |||
Účast | ||||
Soutěžících | 14 (7 zemí, 2 písně z každé země) | |||
Debut | ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() | |||
Mapa účastníků | ||||
Hlasování | ||||
Dva porotci z každé země udělili písním body od 1 do 10 | ||||
Vítěz | ![]() | |||
Interpret | Lys Assia | |||
Skladba | „Refrain“ | |||
Autor písně | Geo Voumard Emile Gardaz | |||
Eurovision Song Contest | ||||
|
Eurovision Song Contest 1956, česky také Velká cena Eurovize 1956 (či jen Eurovize 1956), byl 1. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal v Luganu ve Švýcarsku. Soutěž, organizovaná Evropskou vysílací unií (EVU) a stanicemi Radio svizzera italiana (RSI) a Swiss Broadcasting Corporation (SRG SSR), se konala v Teatro Kursaal 24. května 1956, moderátorem přenosu byl Lohengrin Filipello – jednalo se o jediný ročník, který moderoval pouze jeden muž.
Soutěž byla inspirována italským festivalem Sanremo, který se každoročně koná od roku 1951. Ke schválení pravidel a struktury soutěže došlo v roce 1955, hned od následujícího ročníku ale došlo k celé řadě úprav. Jedná se například o jediný ročník s neveřejným hlasováním, s možností hlasovat pro vlastního interpreta nebo o ročník, kdy každou zemi reprezentovaly dvě skladby.
Soutěže se zúčastnilo 7 zemí. Prvním vítězem se stalo hostující Švýcarsko, které reprezentovala se skladbou „Refrain“ Lys Assia. O výsledcích rozhodovala porota, přičemž každou zemi zastupovali dva porotci, kteří každé skladbě přiřadili 1 až 10 bodů. Na závěr soutěže byl oznámen pouze vítěz, pořadí ostatních soutěžících zůstává neznámé.[1] Přestože soutěž byla odvysílána v televizi a v rádiu v deseti zemích, neexistuje ze soutěže video záznam s výjimkou několika krátkých útržků. Většina soutěže je ale dostupná v audio formátu.[2]
Před soutěží
Během schůzky členů EVU v Monaku (1955) se projednávala možnost pěvecké soutěže pro evropské země, která by se inspirovala italským Festivalem Sanremo.
Místo konání
Jako místo konání bylo vybrané švýcarské město Lugano v italsky mluvícím kantonu Ticino, které hraničí s Itálií. Jelikož byla soutěž inspirována italským Festivalem Sanremo, konala se v italském prostředí.
Kontroverze
Hlasování
Z každé země měli přicestovat dva porotci a rozhodnout, kdo soutěž vyhraje, ale:
- lucemburská delegace nemohla přicestovat do Lugana a hlasovat,
- země mohly hlasovat i pro svoje písně,
- švýcarská delegace dostala od EVU souhlas, aby rozhodovala za lucemburskou delegaci.
Po téhle zkušenosti se EVU rozhodla neopakovat tento systém hlasování, i když v letech 1971–73 se uskutečňovalo něco podobného, ale všechny delegace byly na místě a nemohly hlasovat pro svoje země.
Ztracené nahrávky
Soutěž se vysílala na některých stanicích (televize v té době ještě nebyly zcela běžné). Nedochovaly se žádné nahrávky.
Zúčastněné země
V soutěži úspěšně debutovalo 7 zemí a každá měla 2 písně. Původně se mělo účastnit 10 zemí, ale Dánsko, Rakousko a Spojené království překročily lhůtu pro podání přihlášek a nemohly se účastnit.
Výsledky
Krom vítěze nejsou známé další výsledky z hlasování. V knize The Complete and Independent Guide to the Eurovision Song Contest 2010 sice byly výsledky zapsány, ale autor neuvedl žádný zdroj, odkud čerpal.
Pořadí | Země | Interpret | Skladba | Jazyk |
---|---|---|---|---|
1. | ![]() | Jetty Paerl | „De vogels van Holland“ | nizozemština |
2. | ![]() | Lys Assia | „Das alte Karussell“ | němčina |
3. | ![]() | Fud Leclerc | „Messieurs les noyés de la Seine“ | francouzština |
4. | ![]() | Walter Andreas Schwarz | „Im Wartesaal zum großen Glück“ | němčina |
5. | ![]() | Mathé Altéry | „Le Temps perdu“ | francouzština |
6. | ![]() | Michèle Arnaud | „Ne crois pas“ | francouzština |
7. | ![]() | Franca Raimondi | „Aprite le finestre“ | italština |
8. | ![]() | Corry Brokken | „Voorgoed voorbij“ | nizozemština |
9. | ![]() | Lys Assia | „Refrain“ | francouzština |
10. | ![]() | Mony Marc | „Le Plus Beau Jour de ma vie“ | francouzština |
11. | ![]() | Freddy Quinn | „So geht das jede Nacht“ | němčina |
12. | ![]() | Danny Dauberson | „Il est là“ | francouzština |
13. | ![]() | Michèle Arnaud | „Les Amants de minuit“ | francouzština |
14. | ![]() | Tonia Torrielli | „Amami se vuoi“ | italština |
Odkazy
Reference
- ↑ Lugano 1956 [online]. eurovision.tv [cit. 2025-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRANGER, Anthony. New Photos From Eurovision 1956 Uncovered [online]. Eurovoix, 2022-12-10 [cit. 2025-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurovision Song Contest 1956 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.(c) AxG, CC BY-SA 3.0
Original work created by en:User:Grk1011, converted to SVG in Inkscape by en:User:AxG. Plain version for use in en:Template:Infobox Eurovision.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Georgian flag in Pantone MS.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
The logo for the Eurovision Song Contest 1956, based off of the programme booklet for the event.
- After SF1
- After list of participants is out
- Before list of participants is out
- Other