Eurovision Song Contest 2019

Eurovision Song Contest 2019
Dare to Dream
Datum
Semifinále 1	14. května 2019
Semifinále 2	16. května 2019
Finále	18. května 2019
Hostitel
Místo konání	Expo Tel Aviv Tel Aviv, Izrael
Moderátoři	Bar Refaeli, Erez Tal, Assi Azar, Lucy Ayoub
Televize	Izraelská vysílací společnost Izrael
Web	eurovision.tv/event/tel-aviv-2019
Účast
Soutěžících	41
Odstupující	Bulharsko Bulharsko Ukrajina Ukrajina
Mapa účastníků
Státy kvalifikované do finále     Státy, které nepostoupily do finále     Státy, které se zúčastnily v minulosti, ale ne v tomto roce
Hlasování
----
Vítěz	Nizozemsko Nizozemsko „Arcade“
Eurovision Song Contest
Lisabon 2018 Tel Aviv 2019 Rotterdam 2020

Eurovision Song Contest 2019, česky také Velká cena Eurovize 2019 (či jen Eurovize 2019) byl 64. ročník soutěže Eurovision Song Contest. Soutěž se konala v Expo Tel Aviv v Tel Avivu v Izraeli, a to díky vítězství izraelské zpěvačky Netty Barzilaii s písní „Toy“ na předchozím ročníku v Lisabonu v Portugalsku. Izrael na Eurovizi zvítězil počtvrté v historii, soutěž hostí potřetí. První semifinále se konalo 14. května, druhé semifinále 16. května a finále 18. května 2019. Tohoto ročníku se zúčastnilo celkem 41 zemí. Poprvé od roku 2016 ze soutěže odstupuje Bulharsko a také Ukrajina.

Soutěž vyhrála píseň „Arcade“ od Duncana Laurence, který reprezentoval Nizozemsko. Bylo to páté vítězství země od roku 1975, o 44 let dříve.

Díky vítězství izraelské reprezentantky Netty s písní „Toy“ na předchozím ročníku v Lisabonu se Eurovize 2019 koná v Tel Avivu, v aréně Expo Tel Aviv.

Podle slov samotné vítězky bezprostředně po vítězství a izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua se měla soutěž konat v hlavním městě Jeruzalémě, Izraelská vysílací společnost a Evropská vysílací unie (EVU) ovšem 13. května 2018 potvrdili, že soutěž se bude konat v Tel Avivu. Mezi zúžený výběr kandidátů na pořadatelské město patřil i Jeruzalém, toho ovšem kvůli šabatu porazilo druhé největší izraelské město a jeho aréna Expo Tel Aviv.

O pořádání soutěže měl také zájem starosta města Petach Tikva. Městu ale chybí vhodná hala, ve které by se večery odehrály.

Dalšími dvěma místy, které chtěly Eurovizi 2019 uspořádat, jsou Sammy Ofer Stadium v Haifě a Turner Stadium v Beer Ševě. Společně s jeruzalémskou halou Teddy Stadium byly tyto kandidatury závislé na dostavbě střech na těchto uzavřených arénách, jak stojí v pravidlech Evropské vysílací unie.

V době kandidatur upozornila některá média na to, že pokud by z politických důvodů některé státy soutěž pro tento ročník bojkotovaly, Evropská vysílací unie (EVU) by ji přemístila do jiné země. Toto tvrzení však bylo popřeno jak Izraelskou vysílací společností, tak i EVU. Představitelé EVU v květnu 2018 taktéž navštívili Izrael. Uvedli, že rozhodnutí o místě a datu konání soutěže bude učiněno až po diskusích s izraelským národním vysílatelem.

Izraelská média 10. června 2018 informovala o tom, že dalším potenciálním místem pro pořádání soutěže se stalo město Ejlat.

Dne 11. června 2018 vyšly najevo informace, že v brzké době by měl vyjít zkrácený seznam kandidátních měst, který bude obsahovat města Jeruzalém, Haifa, Ejlat a také Tel Aviv. Oficiálně měl tento seznam veřejnosti představen na setkání představitelů EVU na konci června.

Setkání představitelů Evropské vysílací unie (EVU) se konalo 19. června 2018 ve švýcarské Ženevě. Izraelská vysílací společnost se zde setkala s referenční skupinou EVU a představiteli hostících zemí minulých ročníků, mezi nimi i zástupci Spojeného království, Itálie a Nizozemska, aby společně probrali první plány týkající se dalšího ročníku Eurovize. Během meetingu obdrželi zprávu od portugalského národního vysílatele Rádio e Televisão de Portugal (RTP), který pořádal předchozí ročník, s doporučeními ohledně organizace a prostředků pro pořádání soutěže. Setkání proběhlo hladce, Izrael byl po spekulacích o přesunutí soutěže do Rakouska, které se umístilo třetí na Eurovizi 2018, konečně potvrzen jako místo konání příští Eurovize a taktéž se dohodly na přesném místě a datě konání.

Oficiální a finální proces výběru hostitelského města byl zahájen Izraelskou vysílací společností 24. června 2018. Společnost zároveň zahájila veřejnou soutěž ostatní izraelských vysílatelů, kteří by pomohli při organizaci Eurovize.

Přestože se nejprve zdálo, že Jeruzalém bude hlavním kandidátem a pravděpodobným hostitelem soutěže, z této ideje rychle sešlo. Mnoho států začalo hrozit bojkotem, Jeruzalém je pro organizaci Eurovize problematický také z hlediska náboženských povinností. Situaci komplikují i volby nového starosty města v říjnu 2018, současný starosta Nir Barkat totiž oznámil, že znovu již kandidovat nehodlá. Izraelský ministr financí navíc zpravodajské agentuře Ha'arec řekl, že se soutěž uskuteční spíše v Tel Avivu. V rámci spekulací o tom, která hala by zde byla pro soutěž využita, se hovořilo hale Menora Mivtachim Arena. Ministr však přišel s informací, že show by se konaly nejspíše v hale Expo Tel Aviv, v pavilonu New Pavillion 2. Obě arény pojmou 10 000 diváků, tedy minimální počet míst dle pravidel Evropské vysílací unie. Potencionálním hostitelem je i město Haifa. Jediným možným místem pro samotná vystoupení je fotbalová aréna Sammy Ofer Stadium, které by se ale musela dostavět střecha. Komplikací je však fotbalová sezóna během konání Eurovize, užití arény by tak mohlo být omezeno. Tel Aviv má navíc již zkušenosti s pořádáním eurovizního večírku Israel Calling Eurovision, který se zde pořádá každoročně v dubnu od roku 2016. Během této show se vždy představí velká část písní, v roce 2018 se zde předvedlo 21 účastníků Eurovize 2018.

Přestože všechna čtyři kandidátská města byla představena, 26. června 2018 starosta Oblastní rady Tamar, Dov Litvinof, řekl, že město Masada taktéž podá návrh na pořádání soutěže.

Dne 22. července 2018 uvedl informační server Walla, že kandidátská města Haifa a Masada svou přihlášku k pořádání Eurovize neodeslala včas, takže nebyla zařazena do užšího výběru. Starosta Haify, Jona Jahav, se však proti této informaci následně ohradil. Podle něj totiž neobdržel dopis od Izraelské vysílací společnosti, který server ukázal ve svém článku. To nasvědčuje tomu, že město má stále zájem o organizaci soutěže.

Bližší informace o přihláškách Jeruzaléma a Tel Avivu byly představeny 24. července 2018. Vyšlo najevo, že hlavní jeruzalémskou arénou pro Eurovizi je Pais Arena, která tak odsunula do pozadí původně zmiňovanou halu Teddy Stadium. Zároveň město uvedlo, že problém týkající se svátku šabat, jehož svátost by soutěž mohla narušit, se týká celého Izraele a bude projednán, až když Jeruzalém vyhraje soutěž o organizaci. Tel Aviv znovu potvrdil, že soutěž by se konala v pavilonu Pavillion 2 v hale Expo Tel Aviv.

13. září bylo potvrzeno, že Eurovision Song Contest 2019 se bude konat v Tel Avivu a byly taktéž i představeny data soutěže, a to 14., 16. a 18. května.

7. listopadu 2018 bylo potvrzeno, že 42 zemí se bude účastnit 64. ročníku hudební soutěže Eurovision Song Contest, ale 27. února 2019 se odhlásila Ukrajina z důvodu problémů ohledně jejich národního kola, což snížilo počet zemí na 41.

Do soutěže se vrátilo 5 interpretů, kteří předtím vystupovali jako hlavní umělci pro stejné země. Dva z nich se soutěže účastnili v roce 2016, a to Sergej Lazarev, který reprezentoval Rusko s písní „You Are the Only One“ (vítěz prvního semifinále, 3. místo ve finále) a Serhat, jenž reprezentoval San Marino s písní „I Didn't Know“ (12. místo v prvním semifinále). Joci Pápai reprezentoval Maďarsko v roce 2017 s písní „Origo“ se umístil ve finále na 8. pozici. Tamara Todevska reprezentovala Makedonii v roce 2008 spolu s Vrčakem a Adrianem s písní „Let Me Love You“ obsadila tehdy 10. místo v semifinále. Soutěže se zúčastnila rovněž v letech 2004 a 2014 jako vokalistka pro Toše Proeskiho a Tijanu Dapčević. Nevena Božović reprezentovala Srbsko v roce 2013 jako členka skupiny Moje 3 s písní „Ljubav je svuda“, se kterou se umístila v semifinále na 11. místě. Také reprezentovala Srbsko na Junior Eurovision Song Contest 2007 v Rotterdamu s písní „Piši mi“ a obsadila 3. místo.

První semifinále se konalo 14. května a zúčastnilo se ho 17 zemí. Z automaticky postupujících států do finále, tedy tzv. Velké pětky a vítěze minulého ročníku, mají právo na hlasování Israel, Francie a Španělsko.

1. semifinále
Pozice	Diváci	Body	Porota	Body
1	Island Island	151	Česko Česko	157
2	Austrálie Austrálie	140	Řecko Řecko	131
3	Estonsko Estonsko	133	Austrálie Austrálie	121
4	San Marino San Marino	124	Kypr Kypr	95
5	Slovinsko Slovinsko	93	Srbsko Srbsko	91
6	Česko Česko	86	Bělorusko Bělorusko	78
7	Srbsko Srbsko	65	Slovinsko Slovinsko	74
8	Polsko Polsko	60	Island Island	70
9	Řecko Řecko	54	Estonsko Estonsko	65
10	Kypr Kypr	54	Maďarsko Maďarsko	65
11	Bělorusko Bělorusko	44	Polsko Polsko	60
12	Portugalsko Portugalsko	43	Belgie Belgie	50
13	Gruzie Gruzie	33	Černá Hora Černá Hora	31
14	Maďarsko Maďarsko	32	Gruzie Gruzie	29
15	Belgie Belgie	20	San Marino San Marino	26
16	Černá Hora Černá Hora	15	Finsko Finsko	9
17	Finsko Finsko	14	Portugalsko Portugalsko	8

Pořadí	Země	Interpret	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Kypr Kypr	Tamta	„Replay“	angličtina	9.	149
2.	Černá Hora Černá Hora	D-moll	„Heaven“	angličtina	16.	46
3.	Finsko Finsko	Darude ft. Sebastian Rejman	„Look Away“	angličtina	17.	23
4.	Polsko Polsko	Tulia	„Pali się“	polština, angličtina	11.	120
5.	Slovinsko Slovinsko	Zala Kralj & Gašper Šantl	„Sebi“	slovinština	6.	167
6.	Česko	Lake Malawi	„Friend of a Friend“	angličtina	2.	242
7.	Maďarsko Maďarsko	Joci Pápai	„Az én apám“	maďarština	12.	97
8.	Bělorusko Bělorusko	ZENA	„Like It“	angličtina	10.	122
9.	Srbsko Srbsko	Nevena Božović	„Kruna“	srbština, angličtina	7.	156
10.	Belgie	Eliot Vassamillet	„Wake up“	angličtina	13.	70
11.	Gruzie Gruzie	Oto Nemsadze	„Sul Tsin Iare“	gruzínština	14.	62
12.	Austrálie Austrálie	Kate Miller-Heidke	„Zero Gravity“	angličtina	1.	261
13.	Island Island	Hatari	„Hatrið mun sigra“	islandština	3.	221
14.	Estonsko Estonsko	Victor Crone	„Storm“	angličtina	4.	198
15.	Portugalsko Portugalsko	Conan Osíris	„Telemóveis“	portugalština	15.	51
16.	Řecko Řecko	Katerine Duska	„Better Love“	angličtina	5.	185
17.	San Marino San Marino	Serhat	„Say Na Na Na“	angličtina	8.	150

Druhé semifinále se konalo 16. května a zúčastnilo se ho 18 zemí. Z automaticky postupujících států do finále, tedy tzv. Velké pětky a vítěze minulého ročníku, mají právo na hlasování Německo, Itálie a Spojené království.

2. semifinále
Pozice	Diváci	Body	Porota	Body
1	Norsko Norsko	170	Severní Makedonie Severní Makedonie	155
2	Nizozemsko Nizozemsko	140	Švédsko Švédsko	150
3	Švýcarsko Švýcarsko	137	Nizozemsko Nizozemsko	140
4	Rusko Rusko	124	Malta Malta	107
5	Ázerbájdžán Ázerbájdžán	121	Ázerbájdžán Ázerbájdžán	105
6	Švédsko Švédsko	88	Švýcarsko Švýcarsko	95
7	Severní Makedonie Severní Makedonie	84	Rusko Rusko	93
8	Litva Litva	77	Moldavsko Moldavsko	58
9	Albánie Albánie	58	Dánsko Dánsko	53
10	Malta Malta	50	Rumunsko Rumunsko	47
11	Dánsko Dánsko	41	Norsko Norsko	40
12	Chorvatsko Chorvatsko	38	Albánie Albánie	48
13	Moldavsko Moldavsko	27	Lotyšsko Lotyšsko	37
14	Rumunsko Rumunsko	24	Chorvatsko Chorvatsko	26
15	Arménie Arménie	23	Arménie Arménie	26
16	Lotyšsko Lotyšsko	13	Rakousko Rakousko	21
17	Irsko Irsko	3	Litva Litva	16
18	Rakousko Rakousko	0	Irsko Irsko	13

Pořadí	Země	Interpret	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Arménie Arménie	Srbuk	„Walking Out“	angličtina	16.	49
2.	Irsko Irsko	Sarah McTernan	„22“	angličtina	18.	16
3.	Moldavsko Moldavsko	Anna Odobescu	„Stay“	angličtina	12.	85
4.	Švýcarsko Švýcarsko	Luca Hänni	„She Got Me“	angličtina	4.	232
5.	Lotyšsko Lotyšsko	Carousel	„That Night“	angličtina	15.	50
6.	Rumunsko Rumunsko	Ester Peony	„On a Sunday“	angličtina	13.	71
7.	Dánsko Dánsko	Leonora	„Love Is Forever“	angličtina, němčina, dánština, francouzština	10.	94
8.	Švédsko Švédsko	John Lundvik	„Too Late for Love“	angličtina	3.	238
9.	Rakousko Rakousko	PAENDA	„Limits“	angličtina	17.	21
10.	Chorvatsko Chorvatsko	Roko Blažević	„The Dream“	angličtina, chorvatština	14.	64
11.	Malta Malta	Michela Pace	„Chameleon“	angličtina	8.	157
12.	Litva Litva	Jurijus	„Run with the Lions“	angličtina	11.	93
13.	Rusko Rusko	Sergej Lazarev	„Scream“	angličtina	6.	217
14.	Albánie Albánie	Jonida Maliqi	„Ktheju tokës“	albánština	9.	96
15.	Norsko Norsko	KEiiNO	„Spirit in the Sky“	angličtina, severní sámština	7.	210
16.	Nizozemsko	Duncan Laurence	„Arcade“	angličtina	1.	280
17.	Severní Makedonie Severní Makedonie	Tamara Todevska	„Proud“	angličtina	2.	239
18.	Ázerbájdžán	Chingiz	„Truth“	angličtina	5.	224

Finále se konalo 18. května a zúčastnilo se ho 26 zemí. Za Česko se finále zúčastnila hudební skupina Lake Malawi.

Finále
Pozice	Diváci	Body	Porota	Body
1	Norsko Norsko	291	Severní Makedonie Severní Makedonie	247
2	Nizozemsko Nizozemsko	261	Švédsko Švédsko	241
3	Itálie Itálie	253	Nizozemsko Nizozemsko	237
4	Rusko Rusko	244	Itálie Itálie	219
5	Švýcarsko Švýcarsko	212	Ázerbájdžán Ázerbájdžán	202
6	Island Island	186	Austrálie Austrálie	153
7	Austrálie Austrálie	131	Švýcarsko Švýcarsko	152
8	Ázerbájdžán Ázerbájdžán	100	Česko Česko	150
9	Švédsko Švédsko	93	Rusko Rusko	126
10	San Marino San Marino	65	Malta Malta	87
11	Slovinsko Slovinsko	59	Kypr Kypr	77
12	Severní Makedonie Severní Makedonie	58	Dánsko Dánsko	69
13	Srbsko Srbsko	54	Francie Francie	67
14	Španělsko Španělsko	53	Řecko Řecko	50
15	Dánsko Dánsko	51	Island Island	46
16	Estonsko Estonsko	48	Slovinsko Slovinsko	46
17	Albánie Albánie	47	Albánie Albánie	43
18	Francie Francie	38	Norsko Norsko	40
19	Izrael Izrael	35	Srbsko Srbsko	35
20	Kypr Kypr	32	Estonsko Estonsko	28
21	Řecko Řecko	24	Německo Německo	24
22	Malta Malta	20	Bělorusko Bělorusko	18
23	Bělorusko Bělorusko	13	San Marino San Marino	12
24	Česko Česko	7	Spojené království Spojené království	8
25	Spojené království Spojené království	3	Španělsko Španělsko	1
26	Německo Německo	0	Izrael Izrael	0

Pořadí	Země	Interpret	Skladba	Jazyk	Umístění	Body
1.	Malta Malta	Michela Pace	„Chameleon“	angličtina	14.	107
2.	Albánie Albánie	Jonida Maliqi	„Ktheju tokës“	albánština	17.	90
3.	Česko	Lake Malawi	„Friend of a Friend“	angličtina	11.	157
4.	Německo Německo	S!sters	„Sisters“	angličtina	25.	24
5.	Rusko Rusko	Sergej Lazarev	„Scream“	angličtina	3.	370
6.	Dánsko Dánsko	Leonora	„Love Is Forever“	angličtina, němčina, dánština, francouzština	12.	120
7.	San Marino San Marino	Serhat	„Say Na Na Na“	angličtina	19.	77
8.	Severní Makedonie Severní Makedonie	Tamara Todevska	„Proud“	angličtina	7.	305
9.	Švédsko Švédsko	John Lundvik	„Too Late for Love“	angličtina	5.	334
10.	Slovinsko Slovinsko	Zala Kralj & Gašper Šantl	„Sebi“	slovinština	15.	105
11.	Kypr Kypr	Tamta	„Replay“	angličtina	13.	109
12.	Nizozemsko	Duncan Laurence	„Arcade“	angličtina	1.	498
13.	Řecko Řecko	Katerine Duska	„Better Love“	angličtina	21.	74
14.	Izrael Izrael	Kobi Marimi	„Home“	angličtina	23.	35
15.	Norsko Norsko	KEiiNO	„Spirit in the Sky“	angličtina, severní sámština	6.	331
16.	Spojené království Spojené království	Michael Rice	„Bigger Than Us“	angličtina	26.	11
17.	Island Island	Hatari	„Hatrið mun sigra“	islandština	10.	232
18.	Estonsko Estonsko	Victor Crone	„Storm“	angličtina	20.	76
19.	Bělorusko Bělorusko	ZENA	„Like It“	angličtina	24.	31
20.	Ázerbájdžán	Chingiz	„Truth“	angličtina	8.	302
21.	Francie Francie	Bilal Hassani	„Roi“	francouzština, angličtina	16.	105
22.	Itálie Itálie	Mahmood	„Soldi“	italština, arabština	2.	472
23.	Srbsko Srbsko	Nevena Božović	„Kruna“	srbština, angličtina	18.	89
24.	Švýcarsko Švýcarsko	Luca Hänni	„She Got Me“	angličtina	4.	364
25.	Austrálie Austrálie	Kate Miller-Heidke	„Zero Gravity“	angličtina	9.	284
26.	Španělsko Španělsko	Miki	„La venda“	španělština	22.	54

Podmínkou pro účast na soutěži je aktivní členství v Evropské vysílací unii a daný stát je tak schopný soutěž vysílat. Unie poslala všem 56 aktivním členům oficiální pozvánku do soutěže.

• Andorra Andorra: V řadě již pojedenácté země účast na Eurovizi odmítla 19. května 2018. Národní vysílatel Ràdio i Televisió d'Andorra (RTVA), který by soutěž organizoval, je totiž závislý na finanční podpoře andorrské vlády, potřebné prostředky se však nedostavují. Andorra se soutěže účastnila naposledy v roce 2009, kdy se od svého debutu o 6 let dříve ani jednou neprobojovala do finále a účast na soutěži byla příliš nákladná.
• Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina: Veřejnoprávní vysílací společnost Bosanskohercegovačka radiotelevizija (BHRT) 25. května 2018 oznámila, že se kvůli sankcím udělených Evropskou vysílací unií (EVU) z důvodu neuhrazených dluhů Eurovize 2019 nebude účastnit.
• Bulharsko Bulharsko: Přestože země nejdříve účast přislíbila, 13. října oznámila Bulharská národní televize (BNT), že se řada členů bulharské eurovizní delegace přesunula na jiné projekty. O dva dny později uvedla, že kvůli finančním potížím ze soutěže odstupuje. Stalo se tak po třech velmi úspěšných reprezentacích mezi roky 2016 a 2018. V reakci na to vznikla internetová petice požadující návrat balkánské země na Eurovizi.
• Lucembursko Lucembursko: Neúčast této země potvrdil lucemburský vysílatel RTL Télé Lëtzebuerg (RTL) 21. července 2018. Lucembursko se soutěže naposledy zúčastnilo v roce 1993.
• Monako Monako: Neúčast na soutěži oznámil vysílatel Télé Monte Carlo (TMC) 21. srpna 2018. Monako se soutěže zúčastnilo naposledy v roce 2006.
• Slovensko Slovensko: Společnost Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) účast na Eurovizi 2019 odmítla 31. května 2018 z důvodu finančních problémů.^[1]
• Turecko Turecko: Přestože turecký vysílatel Türkiye Radyo Televizyon Kurumu (TRT) zatím nevydal žádné oficiální prohlášení ohledně účasti na Eurovizi 2019, turecký premiér Binali Yildirim uvedl, že země nemá v plánu se na soutěž vrátit.

• Kazachstán Kazachstán: 22. prosince 2017 bylo uvedeno, že televize Channel 31 završila vyjednávání s Evropskou vysílací unií (EVU) a bude moci na tomto ročníku debutovat. Pochyby o těchto informacích však vyvolalo prohlášení samotné EVU, že Channel 31 sice vyjádřila zájem o členství v Unii a tím tak účast na Eurovizi, ale jelikož není členem Evropské vysílací oblasti a Rady Evropy, nemůže o členství v EVU zažádat. 25. července 2018 však Kazachstán potvrdil svojí účast na dětské verzi soutěže, Junior Eurovision Song Contest 2018, podle čehož lze soudit, že by měl právo zúčastnit se i původní verze Eurovize v roce 2019.

• Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko: Národní vysílatel 1 FL TV 4. listopadu 2017 uvedl, že by rád debutoval na Eurovizi 2019, a že dokončují svoji přihlášku do Evropské vysílací unie (EVU). V plánu je také uspořádat národní výběrové kolo s názvem Liechtenstein Music Contest, které by mělo být otevřené „všem formám hudby“. 20. července 2018 však EVU přišla s informací, že Lichtenštejnsko žádnou přihlášku neposlalo. 26. července následně televize 1 FL TV tuto informaci potvrdila a taktéž uvedla, že na Eurovizi 2019 debutovat nebude. Stalo se tak kvůli náhlé smrti ředitele televize, Petera Kölbela.
• Kosovo Kosovo: Vzhledem k pouhému částečnému uznání země je situace s účastí na soutěže komplikovanější. Dle zásad EVU se stát mohl účastnit na předchozím ročníku v Lisabonu, protože Portugalsko Kosovo uznává jako nezávislý stát. Izrael Kosovo oficiálně neuznává, vztahy mezi oběma zeměmi jsou však na dobré úrovni.

Asi 2 týdny po skončení ročníku 2018 v Lisabonu proběhla první schůzka představitelů Evropské vysílací unie (EVU), která soutěž pořádá, a Izraelskou vysílací společností (KAN), která má na starosti pořádání Eurovize 2019 v Izraeli. Řešilo se místo či předběžná data konání soutěže, schůze ale žádnou dohodu nepřinesla. Vedení izraelské televize chce soutěž uspořádat v hlavním městě Jeruzalémě, proti tomu ovšem stojí právě EVU. Podle ní je na prvním místě bezpečnost všech účastníků a fanoušků soutěže, což Jeruzalém neumožňuje. Chce tak Eurovizi 2019 přemístit do Tel Avivu, starosta města ale pořádání soutěže odmítl. Podle některých názorů se k těmto krokům Izraelci odhodlávají proto, že by to znamenalo další triumf v boji proti Palestincům, kteří Jeruzalém pokládají za svoje hlavní město. Tel Aviv podle nich pořádání odmítl právě na příkaz vysokých představitelů Izraele. Obě strany se nedohodly ani na době konání. Izrael požaduje 21. až 25. květen z důvodu absence židovských svátků v tomto období, EVU protiargumentuje tím, že se v tuto dobu mají konat různá lyfotbalová utkání či volby v několika zemích, a prosazuje již léty osvědčenou polovinu května.^[2][3]

V případě, že se obě strany nedomluvily, pro případnou organizaci Eurovize 2019 by byly osloveny země, které ve finále předchozího ročníku skončily za Izraelem, tzn. Kypr či Rakousko. Samotná Evropská vysílací unie (EVU) apelovala na fanoušky, aby prozatím neobjednávali letenky a hotelové pokoje v Izraeli.^[4]

Oficiální seznam 4 kandidátských měst pro pořádání Eurovize 2019 vyšel 11. června 2018, obsahuje města Haifa, Jeruzalém, Ejlat a rovněž Tel Aviv, který v květnu původně nabídku odmítl. Tel Aviv, který každoročně pořádá eurovizní koncert Israel Calling, byl do seznamu zařazen po nátlaku zahraničního tisku na izraelské politiky. 13. září bylo oznámeno, že hostitelským městem bude Tel Aviv.^[5]

Ja'akov Litzman, lídr ultraortodoxní strany Agudat Jisra'el a náměstek izraelského ministra zdravotnictví, 14. května 2018 poslal dopis ministrům cestovního ruchu, komunikací a kultury a sportu, v němž se vyjádřil ohledně porušování náboženských práv během konání Eurovize v Izraeli: „Ve jménu stovek a tisíců židovských občanů ze všech měst a komunit, kterým je svátek šabat blízko srdci, žádám vás již v této brzké fázi, předtím, než započnou přípravy a další detaily spojené s touto akcí, abyste byli striktní [během příprav], a aby tato záležitost nenarušila svátost šabatu a důsledně pracovali na tom, aby šabat nebyl znesvěcen, Bože chraň, jak zákon a status quo nařizuje.“ Podle oficiálního židovského zákona trvá šabat od pátečního večera do sobotní noci. Finále, které bude v zemi zahájeno v sobotu ve 22 hodin, tímto ovlivněno nebude, problém však tkví v páteční show pro poroty a sobotních zkouškách. Podobné problémy se naskytly i v roce 1999, kdy země Eurovizi pořádala naposledy. V té době se však účastnilo méně týmů, což umožnilo udělat jisté kompromisy a přizpůsobit se tak situaci. Předseda eurovizního výboru v rámci Evropské vysílací unie (EVU), Dr. Frank-Dieter Freiling, poznamenal, že si je dobře vědom tohoto napětí, a že plánuje tyto problémy zmínit v rozhovorech s izraelským vysílatelem pořádajícím show.

Vzhledem k tomu, že se soutěž koná v Izraeli, někteří vyjádřili svoje nesouhlasy a objevují se i hlasy pro bojkot tohoto ročníku, a to v rámci Hnutí BDS (Boycott, Divestment and Sanctions Movement, v překladu Hnutí Bojkot, Stažení investic a Sankce), což je globální kampaň snažící se zvýšit ekonomický a politický tlak na Izrael, jejímž cílem je především dosáhnout rovnoprávnosti pro arabsko-palestinské obyvatele Izraele.

• Island Island: Přestože islandský vysílatel RÚV účast na Eurovizi 2019 dříve potvrdil, 23 000 Islanďanů podepsalo petici požadující po vysílateli bojkot soutěže pro tento ročník. Islandský hudebník Daði Freyr uvedl, že se nebude účastnit národního výběrového kola Söngvakeppkin. Na svůj twitterový účet napsal: „Nedokážeme si představit účast na tak zábavné akci, jakou Eurovize je, zatímco se izraelský stát a izraelská armáda dopouštějí takového strašného násilí na Palestincích.“ Později bylo oznámeno, že vysílatel RÚV uspořádá zasedání, na kterém se rozhodlo, že soutěž bojkotována nebude. Na minulém ročníku pořádaným Izraelem roku 1999 se země účastnila.
• Irsko Irsko: Irský bojkot soutěže požaduje kvůli místu konání dublinský starosta Mícheál Mac Donncha, který podporuje Hnutí BDS a má tak do Izraele zakázaný vstup. Politička Lynn Boylan na svém twitteru uvedla: „Izrael vyhrál Eurovizi, tak pojďme v roce 2019 udělat BDS úspěšnější než kdy jindy.“ Členka Evropského parlamentu, politička Nessa Childers, řekla: „Jeruzalém? Nechápu. Myslela jsem, že Tel Aviv.“ S účastí na soutěži nesouhlasí ani bývalý eurovizní vítěz Charlie McGettigan, který irského vysílatele Raidió Teilifís Éireann (RTÉ) o bojkot požádal slovy: „Podívejte, nesouhlasíme s tím, slavit, zatímco ostatní umírají.“ Irsko se ročníků Eurovize konaných v Izraeli v letech 1979 a 1999 účastnilo v obou případech. Pro bojkot se postavil i televizní moderátor Mike Murphy. Na toto téma se hovořilo také v irském pořadu The Tonight Show, ve kterém se několik celebrit vyjádřilo ve prospěch bojkotu, stejně jako několik lidí z publika. Dohady nakonec ukončil vicepremiér Simon Coveney s tím, že irský bojkot Eurovize by nijak nezvýhodnil Palestinu ve sporu s Izraelem a odmítl názory podporující neúčast. V reakci na to se politická strana Sinn Féin obrátila na televizi RTÉ se žádostí k odstoupení ze soutěže. To však zůstalo bez výsledku, Irsko svoji účast nakonec 16. srpna 2018 potvrdilo.
• Švédsko Švédsko: Pro švédský bojkot je Levicová strana. Ta uvedla: „Od Izraele je naprosto nerozumné hostit tuto gigantickou hudební akci, zatímco jejich okupace běží v plném proudu. Požadujeme diskvalifikaci Izraele ze soutěže z humanitárních důvodů. Nemůžeme tančit, zatímco pokračuje pronásledování Palestinců. Bojkotujte Izrael ihned!“ Země ale prozatím předběžnou účast na soutěži potvrdila. Švédsko se ročníků Eurovize konaných v Izraeli v letech 1979 a 1999 účastnilo v obou případech.
• Spojené království Spojené království: Po bojkotu soutěže volají především členové skupiny We Support Jeremy Corbyn, podporující britského politika Jeremyho Corbyna, sám Corbyn se k tomuto problému ale zatím přímo nevyjádřil. Proti účasti země na tomto ročníku stojí i někteří podporovatelé Liberálně demokratické strany, kteří zastávají názor, že účast by znamenala tolerovat „hrozné nedodržování lidských práv“. Spojené království se ročníků Eurovize konaných v Izraeli v letech 1979 a 1999 účastnilo v obou případech a účast potvrdilo i na 64. ročníku.

Znamení kříže bylo odstraněno z hudebního videa polské skupiny Tulia. To způsobilo vlnu rozsáhlých rozhořčení a cenzurních obvinění. Orgány veřejnoprávní Polské televize požadovaly, aby nahrávací společnost obnovila původní verzi hudebního videa. Píseň podporuje klip v anglickém jazyce, který je téměř totožný s polským klipem.^[6] Chybějí však tři sekundy filmu. Tyto vteřiny jsou rámcem, ve kterém umělci projíždějí u silničního kříže. Vedení Tulia v rozhovoru vysvětluje, že „nařízení Eurovize zakazují propagaci jakýchkoli náboženských institucí a symbolů, a to je Kříž“.^[7] Malá postava sv. Jana Nepomuckého je však viditelná v 31sekundovém klipu.^[8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurovision Song Contest 2019 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (anglicky)