Eurovision Song Contest 2021

Eurovision Song Contest 2021
Open Up
Datum
Semifinále 1	20210518a18. května 2021
Semifinále 2	20210520a20. května 2021
Finále	20210522a22. května 2021
Hostitel
Místo konání	Rotterdam Ahoy Nizozemsko Nizozemsko, Rotterdam
Moderátoři	Chantal Janzen Edsilia Rombley Jan Smit Nikkie de Jager
Televize	AVROTROS Nederlandse Omroep Stichting (NOS) Nederlandse Publieke Omroep (NPO)
Web	eurovision.tv/event/rotterdam-2021
Účast
Soutěžících	39
Návrat	Bulharsko Bulharsko Ukrajina Ukrajina
Odstupující	Arménie Arménie Bělorusko Bělorusko Černá Hora Černá Hora Maďarsko Maďarsko
Mapa účastníků
Státy, které se ročníku zúčastnily     Státy, které nepostoupily do finále     Státy, které se zúčastnily v minulosti, ale ne v roce 2021
Hlasování
V každé zemi hlasuje profesionální porota a diváci, obě skupiny udělují body deseti interpretům. Vítěz získává 12 bodů, druhý 10 bodů, ostatní 8–1 bod.
Vítěz	Itálie Itálie „Zitti e buoni“
Bez bodů	Spojené království Spojené království
Úvodní vystoupení
Semifinále 1: Duncan Laurence s písní „Feel Something“ Semifinále 2: Redo a Eefje de Visser s vystoupením Forward Unlimited Finále: Vlajkový průvod za doprovodu DJ Pietera Gabriela
Mezivystoupení
Semifinále 1: Davina Michelle a Thekla Reuten s vystoupením The Power of Water Semifinále 2: Baletní tanečník Ahmad Joudeh a BMX jezdec Dez Maarsen s vystoupením Close Encounter of a Special Kind Finále: Afrojack, Glennis Grace a Wulf s vystoupením Music Binds Us Vystoupení Rock the Roof za účasti interpretů Lenny Kuhr, Teach-In s Getty Kaspers, Sandra Kim, Elena Paparizou, Lordi a Måns Zelmerlöw Duncan Laurence s písněmi „Stars“ a „Arcade“
Eurovision Song Contest
◄2020        2022►

Eurovision Song Contest 2021, česky také Velká cena Eurovize 2021 (či jen Eurovize 2021), byl 65. ročník soutěže Eurovision Song Contest. Soutěž probíhala v nizozemském Rotterdamu, jelikož soutěžící tohoto státu Duncan Laurence zvítězil v roce 2019 a ročník v roce 2020 se kvůli pandemii covidu-19 neuskutečnil.^[1] Ročníku se účastnilo 39 států. Vítězem se stala italská skupina Måneskin s písní „Zitti e buoni“. Bylo to třetí vítězství země od roku 1975.

Po zrušení soutěže Eurovision Song Contest 2020 jednala pořádající Evropská vysílací unie (EVU) s nizozemskými vysílacími společnostmi AVROTROS, NPO a NOS a s městem Rotterdam o tom, zda bude možné v Nizozemsku soutěž pořádat.^[2] V květnu 2020 bylo oznámeno, že pořádající město se nezmění.

První semifinále proběhlo v úterý 18. května, druhé o dva dny později. Finále se uskutečnilo v sobotu 22. května.^[3]

Během oznámení termínů soutěže výkonný producent Sietse Bakker uvedl, že pódium, které mělo být využito v roce 2020, se nezmění. Jeho design je inspirován sloganem ročníku „Open Up“ a zobrazuje typickou holandskou rovinatou krajinu. Scénu Eurovize navrhl německý scénograf Florian Wieder, který již navrhl pódia pro Eurovizi v letech 2011, 2012, 2015, 2017 a 2019. Hlavní LED obrazovka je 52 metrů široká, 12 metrů vysoká a může se otáčet, další poloprůhledná LED obrazovka je výsuvná a může být použita na vedlejší scéně. Pódium je doplněno o prvky rozšířené reality. Znovu se také po roční pauze přímo do hlavní haly před pódium vrátil Green room – místo, kde se umělci schází po vystoupení.^[3]

V lednu roku 2020 EBU oznámila, že Jon Ola Sand, který byl na pozici výkonného supervizora po dobu deseti let, po ročníku 2020 skončí. Na jeho místě ho vystřídá Martin Österdahl, který již byl výkonným producentem Eurovize v letech 2013 a 2016.^[4]

První semifinále zahájil Duncan Laurence písní „Feel Something“. O mezivystoupení se postarala nizozemská zpěvačka Davina Michelle s písní „Sweet Water“, která spolu s herečkou Thekla Reuten a taneční skupinou představila vystoupení The Power of Water, které odkazuje na soužití Nizozemska s vodou.^[5]

Druhé semifinále zahájil breakdancer Redouan Ait Chitt (Redo) a zpěvačka Eefje de Visser vystoupením Forward Unlimited. Mezivystoupení obstarali baletní tanečník Ahmad Joudeh a BMX jezdec Dez Maarsen, jejich vystoupení neslo název Close Encounter of a Special Kind.

Na začátku finále proběhl tradiční vlajkový průvod, který představil všech 26 finálových zemí za doprovodu DJe Pietera Gabriela. V rámci mezivystoupení se představili Duncan Laurence s písněmi „Stars“ a „Arcade“; představení Music Binds Us, na kterém pracovali DJ Afrojack, zpěvačka Glennis Grace a zpěvák Wulf spolu se symfonickým orchestrem, a šest bývalých vítězů Eurovize, jmenovitě Lenny Kuhr (1969), Teach-In s Getty Kaspers (1975), Sandra Kim (1986), Elena Paparizou (2005), Lordi (2006) a Måns Zelmerlöw (2015), na několika místech v Rotterdamu představili své písně v rámci vystoupení Rock the Roof.^[6]

Na přípravě ročníku se podílely tři nizozemské televizní organizace – AVROTROS , Nederlandse Omroep Stichting (NOS) a Nederlandse Publieke Omroep (NPO).^[7]

V roce 2021 se za žádných okolností neměla opakovat situace, kdy by musel být celý ročník zrušen. Organizátoři proto na podzim roku 2020 představili 4 scénáře, které měly zajistit, že i v nejnepříznivějším případě se Eurovize uskuteční.^[8] V únoru 2021 byl tento přehled aktualizován a zredukován na 3.^[9]

• Scénář A – Standardní ročník: Eurovize podle tohoto scénáře by proběhla bez omezení. Na začátku února 2021 bylo oznámeno, že takový scénář je nerealizovatelný.
• Scénář B – Standardní s rozestupy: Tato varianta počítá s tím, že by byla aplikována opatření zavedená místní vládou, zejména by tak všichni přítomní v aréně dodržovali rozestupy 1,5 metru. Z tohoto důvodu by bylo omezeno množství návštěvníků v publiku na maximálně 80 % kapacity, omezeny by byly i jednotlivé národní delegace nebo množství novinářů. Aktivity v Rotterdamu by byly pořádány s ohledem na zajištění bezpečnosti přítomných. Pokud by některé delegace nemohly odcestovat do Nizozemska, bylo by jejich číslo odvysíláno ze záznamu. Všechny zúčastněné země mají povinnost tento záznam do konce března pořídit. Aby byla zajištěna spravedlivá soutěž, musí se všichni řídit stejným protokolem – během 60minutového natáčení má soutěžící tři pokusy, ze kterých následně vedoucí delegace zvolí ten nejlepší. Ve studiu nesmí být publikum, nebude možné využít virtuální realitu, konfety, vodu nebo záběry z dronu. Po pořízení záznamu bude zakázáno ho jakkoliv upravovat, aby se co nejméně lišilo od standardního živého vstupu.^[10]
• Scénář C – Přizpůsobení cestovatelským omezením: Eurovize vysílaná z arény Ahoy, ale bez interpretů, národních delegací a novinářů, živě z Rotterdamu by vystupovali pouze moderátoři a hosté v doprovodných vystoupeních. Všechna soutěžní vystoupení by byla vysílána ze záznamu. Kapacita publika by byla omezena na maximálně 80 % podle aktuálních nařízení nizozemské vlády. Množství doprovodných aktivit ve městě by bylo omezeno.
• Scénář D – Eurovize v lockdownu: Pokud by byl v Nizozemsku zaveden lockdown, byla by všechna vystoupení vysílána ze záznamu a ostatní program by z velké části probíhal virtuálně.

EVU 26. října 2020 oznámila, že ročníku se zúčastní stejných 41 zemí, které se měly zapojit do zrušeného ročníku v roce 2020. Bulharsko a Ukrajina se do soutěže vrátily poté, co chyběly v roce 2019, naopak Maďarsko a Černá Hora se ročníku nezúčastnily. Dne 5. března 2021 nicméně Arménie ohlásila, že ze soutěže z důvodu nestabilní domácí situace a nedostatku času odstupuje, na konci března bylo ze soutěže diskvalifikováno Bělorusko. Do ročníku se tak zapojilo 39 států.^[11][12][13]

Po zrušení předchozího ročníku bylo umožněno soutěžícím, kteří tímto krokem přišli o svá vystoupení, zúčastnit se tohoto ročníku, nesměli ale využít skladby, se kterými chtěli vystoupit v roce 2020.^[14] Nadpoloviční většina zemí se rozhodla, že do tohoto ročníku pošlou stejné soutěžící, kteří se měli zúčastnit Eurovize v roce 2020. Další interpreti dokázali své místo v soutěži obhájit díky vítězství v národních kolech.^[15]

Ročníku se zúčastnili tři interpreti, který již byli hlavními představiteli některého ze států v minulých letech, a 5 umělců, kteří v minulosti doprovázeli jiné soutěžící. Natalia Gordienko reprezentovala Moldávii ve finále po boku zpěváka Arsenia v roce 2006. Senhit reprezentovala San Marino v semifinále v roce 2011 a Sanja Vučić (členka skupiny Hurricane) soutěžila v roce 2016. Další členka této skupiny, Ksenija Knežević, doprovázela zpěváka Kneze, Vincent Bueno doprovázel vokály Nathana Trenta v roce 2017, Vasil doprovázel v roce 2019 Tamaru Todevskou a Destiny doprovázela zpěvačku Michelu Pace. Destiny také v roce 2015 vyhrála juniorskou Eurovizi, které se o rok později zúčastnila také Stefania jako členka nizozemské skupiny Kisses.

Prvního semifinále se zúčastnilo celkem 16 zemí. Odehrálo se 18. května od 21 hodin místního času. Kromě níže zmíněných států mohli hlasovat diváci a poroty z Itálie, Německa, jež jsou členové automaticky kvalifikující se tzv. Velké Pětky, a Nizozemska, které rovněž jako hostitel a vítěz posledního ročníku postupuje přímo do finále.^[16] Bělorusko se mělo původně zúčastnit první poloviny semifinále, ale ze soutěže bylo kvůli porušení pravidel diskvalifikováno.

Výsledky (1. semifinále)
Pozice	Diváci	Body	Porota	Body
1	Ukrajina	164	Malta	174
2	Malta	151	Rusko	117
3	Litva	137	Ukrajina	103
4	Rusko	108	Izrael	99
5	Izrael	93	Kypr	92
6	Ázerbájdžán	91	Švédsko	91
7	Kypr	78	Belgie	70
8	Norsko	77	Litva	66
9	Chorvatsko	53	Rumunsko	58
10	Švédsko	51	Chorvatsko	57
11	Belgie	47	Ázerbájdžán	47
12	Rumunsko	27	Norsko	38
13	Severní Makedonie	11	Slovinsko	36
14	Slovinsko	8	Austrálie	26
15	Irsko	4	Irsko	16
16	Austrálie	2	Severní Makedonie	12

Pořadí[17]	Země[18]	Interpret[15]	Skladba[15]	Jazyk	Umístění	Body
1.	Litva	The Roop	„Discoteque“	angličtina	4.	203
2.	Slovinsko	Ana Soklič	„Amen“	angličtina	13.	44
3.	Rusko	Manizha	„Russian Woman“	ruština, angličtina	3.	225
4.	Švédsko	Tusse	„Voices“	angličtina	7.	142
5.	Austrálie	Montaigne[pozn. 1]	„Technicolour“	angličtina	14.	28
6.	Severní Makedonie	Vasil	„Here I Stand“	angličtina	15.	23
7.	Irsko	Lesley Roy	„Maps“	angličtina	16.	20
8.	Kypr	Elena Tsagrinou	„El Diablo“	angličtina, španělština	6.	170
9.	Norsko	Tix	„Fallen Angel“	angličtina	10.	115
10.	Chorvatsko	Albina	„Tick-Tock“	angličtina, chorvatština	11.	110
11.	Belgie	Hooverphonic	„The Wrong Place“	angličtina	9.	117
12.	Izrael	Eden Alene	„Set Me Free“	angličtina, hebrejština	5.	192
13.	Rumunsko	Roxen	„Amnesia“	angličtina	12.	85
14.	Ázerbájdžán	Efendi	„Mata Hari“	angličtina, ázerbájdžánština	8.	138
15.	Ukrajina	Go_A	„Šum“ (Шум)	ukrajinština	2.	267
16.	Malta	Destiny	„Je Me Casse“	angličtina, francouzština	1.	325

Druhého semifinále se zúčastnilo celkem 17 zemí. Odehrálo se 20. května ve 21 hodin místního času. Kromě níže zmíněných států mohli hlasovat diváci a poroty ze tří zemí tzv. Velké Pětky, konkrétně Francii, Spojeného království a Španělska.^[16] Arménie se měla původně zúčastnit druhé poloviny semifinále, ale ze soutěže odstoupila z důvodu sociální a politické krize v důsledku poválečných problémů.^[12]

Výsledky (2. semifinále)
Pozice	Diváci	Body	Porota	Body
1	Finsko	150	Švýcarsko	156
2	Island	148	Bulharsko	149
3	Švýcarsko	135	Island	140
4	Moldavsko	123	Portugalsko	128
5	Portugalsko	111	Řecko	104
6	Bulharsko	101	Finsko	84
7	Dánsko	80	San Marino	76
8	Řecko	80	Albánie	74
9	Srbsko	68	Srbsko	56
10	San Marino	42	Moldavsko	56
11	Albánie	38	Rakousko	53
12	Estonsko	29	Estonsko	29
13	Polsko	17	Česko	23
14	Gruzie	15	Polsko	18
15	Rakousko	13	Dánsko	9
16	Lotyšsko	10	Lotyšsko	4
17	Česko	0	Gruzie	1

Pořadí[17]	Země[18]	Interpret[15]	Skladba[15]	Jazyk	Umístění	Body
1.	San Marino	Senhit	„Adrenalina“	angličtina, italština	9.	118
2.	Estonsko	Uku Suviste	„The Lucky One“	angličtina	13.	58
3.	Česko	Benny Cristo	„Omaga“	angličtina, čeština	15.	23
4.	Řecko	Stefania	„Last Dance“	angličtina	6.	184
5.	Rakousko	Vincent Bueno	„Amen“	angličtina	12.	66
6.	Polsko	Rafał	„The Ride“	angličtina	14.	35
7.	Moldavsko	Natalia Gordienko	„Sugar“	angličtina	7.	179
8.	Island	Daði og Gagnamagnið[pozn. 2]	„10 Years“	angličtina	2.	288
9.	Srbsko	Hurricane	„Loco Loco“	srbština	8.	124
10.	Gruzie	Tornike Kipiani	„You“	angličtina	16.	16
11.	Albánie	Anxhela Peristeri	„Karma“	albánština	10.	112
12.	Portugalsko	The Black Mamba	„Love Is on My Side“	angličtina	4.	239
13.	Bulharsko	Victoria	„Growing Up Is Getting Old“	angličtina	3.	250
14.	Finsko	Blind Channel	„Dark Side“	angličtina	5.	234
15.	Lotyšsko	Samanta Tīna	„The Moon Is Rising“	angličtina	17.	14
16.	Švýcarsko	Gjon's Tears	„Tout l'Univers“	francouzština	1.	291
17.	Dánsko	Fyr & Flamme	„Øve os på hinanden“	dánština	11.	89

Při přičítání bodů od diváků dostaly hned čtyři země nula bodů, a to konkrétně Spojené království, Německo, Španělsko a Nizozemí.

Výsledky (finále)
Pozice	Diváci	Body	Porota	Body
1	Itálie	318	Švýcarsko	267
2	Ukrajina	267	Francie	248
3	Francie	251	Malta	208
4	Finsko	218	Itálie	206
5	Island	180	Island	198
6	Švýcarsko	165	Bulharsko	140
7	Litva	165	Portugalsko	126
8	Rusko	100	Rusko	104
9	Srbsko	82	Ukrajina	97
10	Řecko	79	Řecko	91
11	Švédsko	63	Finsko	83
12	Moldavsko	62	Izrael	73
13	Norsko	60	Belgie	71
14	Malta	47	Litva	55
15	Kypr	44	Moldavsko	53
16	Albánie	35	Kypr	50
17	Ázerbájdžán	33	Švédsko	46
18	Bulharsko	30	San Marino	37
19	Portugalsko	27	Ázerbájdžán	32
20	Izrael	20	Albánie	22
21	San Marino	13	Srbsko	20
22	Belgie	3	Norsko	15
23	Nizozemsko	0	Nizozemsko	11
24	Španělsko	0	Španělsko	6
25	Německo	0	Německo	3
26	Spojené království	0	Spojené království	0

Pořadí	Země[18]	Interpret[15]	Skladba[15]	Jazyk	Umístění	Body
1.	Kypr	Elena Tsagrinou	„El Diablo“	angličtina, španělština	16.	94
2.	Albánie	Anxhela Peristeri	„Karma“	albánština	21.	57
3.	Izrael	Eden Alene	„Set Me Free“	angličtina, hebrejština	17.	93
4.	Belgie	Hooverphonic	„The Wrong Place“	angličtina	19.	74
5.	Rusko	Manizha	„Russian Woman“	ruština, angličtina	9.	204
6.	Malta	Destiny	„Je Me Casse“	angličtina, francouzština	7.	255
7.	Portugalsko	The Black Mamba	„Love Is on My Side“	angličtina	12.	153
8.	Srbsko	Hurricane	„Loco Loco“	srbština	15.	102
9.	Spojené království	James Newman	„Embers“	angličtina	26.	0
10.	Řecko	Stefania	„Last Dance“	angličtina	10.	170
11.	Švýcarsko	Gjon's Tears	„Tout l'Univers“	francouzština	3.	432
12.	Island	Daði og Gagnamagnið[pozn. 3]	„10 Years“	angličtina	4.	378
13.	Španělsko	Blas Cantó	„Voy a quedarme“	španělština	24.	6
14.	Moldavsko	Natalia Gordienko	„Sugar“	angličtina	13.	115
15.	Německo	Jendrik	„I Don't Feel Hate“	angličtina, němčina	25.	3
16.	Finsko	Blind Channel	„Dark Side“	angličtina	6.	301
17.	Bulharsko	Victoria	„Growing Up Is Getting Old“	angličtina	11.	170
18.	Litva	The Roop	„Discoteque“	angličtina	8.	220
19.	Ukrajina	Go_A	„Šum“ (Шум)	ukrajinština	5.	364
20.	Francie	Barbara Pravi	„Voilà“	francouzština	2.	499
21.	Ázerbájdžán	Efendi	„Mata Hari“	angličtina, ázerbájdžánština	20.	65
22.	Norsko	Tix	„Fallen Angel“	angličtina	18.	75
23.	Nizozemsko	Jeangu Macrooy	„Birth of a New Age“	angličtina, surinamština	23.	11
24.	Itálie	Måneskin	„Zitti e buoni“	italština	1.	524
25.	Švédsko	Tusse	„Voices“	angličtina	14.	109
26.	San Marino	Senhit	„Adrenalina“	angličtina, italština	22.	50

Podmínkou pro účast v soutěži je aktivní členství v Evropské vysílací unii (EVU), díky kterému je daný stát schopný soutěž vysílat. Pozvánku dostávají každoročně všichni členové unie.

• Andorra Andorra – V listopadu roku 2019 vládnoucí politická strana Demokraté pro Andorru prohlásila, že by se země mohla do soutěže vrátit, pokud se neukáže, že by takový krok byl příliš nákladný.^[21] Susanne Georgi, reprezentantka Andorry v roce 2009, v květnu roku 2020 uvedla, že zajistila finanční prostředky potřebné pro návrat země do soutěže. V červnu 2020 ale veřejnoprávní vysílatel Ràdio i Televisió d'Andorra oznámil, že se Andorra ročníku nezúčastní.^[22]
• Arménie Arménie – Země svou účast v ročníku původně potvrdila a měla stejně jako v předchozím, zrušeném ročníku zajištěné místo ve druhé polovině druhého semifinále. V měsících před Eurovizí nicméně ze země nepřicházely žádné nové zprávy ohledně příprav soutěž, až bylo nakonec 5. března 2021 místním vysílatelem Public Television Company of Armenia oznámeno odhlášení z ročníku. Důvodem jsou důsledky občansko-politických bojů o oblast Náhorního Karabachu, kvůli kterým země již dříve odstoupila i z dětské Eurovize. Problémem byl i nedostatek času.^[12][11]
• Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina – V říjnu roku 2020 místní vysílatel potvrdil, že se země z důvodu finančních problémů do ročníku nezapojí. Stát byl naposledy součástí Eurovize v roce 2016.^[23]
• Černá Hora Černá Hora – Místní vysílatel RTCG v říjnu 2020 potvrdil, že Černá Hora nebude součástí ročníku 2021. Totéž bylo potvrzeno již pro rok 2020, důvodem byly slabé výsledky a náklady se soutěží spojené.^[24]
• Lucembursko Lucembursko – V červenci 2020 RTL Télé Lëtzebuerg potvrdilo, že Lucembursko se nezúčastní soutěže v roce 2021, přičemž uvedlo, že se v současnosti nezaměřuje na zábavní a hudební pořady a že účast v soutěži by byla příliš nákladná.^[25]
• Maďarsko Maďarsko – Maďarsko se v roce 2021 soutěže nezúčastní. Důvod tohoto rozhodnutí nebyl oznámen.
• Maroko Maroko – Tiskový mluvčí marocké televize SNRT Karim Sbai v únoru roku 2020 prohlásil, že navzdory různým zvěstem zatím o možnosti návratu Maroka do soutěže s televizí nikdo nejednal.^[26]
• Monako Monako – Neúčast země byla potvrzena v září 2020.^[27]
• Slovensko Slovensko – RTVS potvrdila neúčast Slovenska v srpnu 2020.^[28]
• Turecko Turecko – V květnu 2020 Faruk Kaymakci, turecký náměstek ministra zahraničních věcí a ředitel pro záležitosti EU, uvedl, že doufá, že se jeho země ročníku 2021 zúčastní.^[29]

• Kazachstán Kazachstán – V srpnu 2020 EVU prohlásila, že nehodlá Kazachstán pozvat do následujícího ročníku.^[30]
• USA USA – V lednu roku 2020 EVU prohlásila, že pokud se chystaný American Song Contest ukáže jako úspěšný, tak zváží možnost účasti USA na Eurovizi.^[31]

• Kosovo Kosovo – V srpnu 2020 EVU prohlásila, že nehodlá Kosovo pozvat do následujícího ročníku.^[30]
• Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko – V červenci 2020 lichtenštejnská televizní stanice 1 FL TV oznámila, že v roce 2021 vyloučila debutování. Vysílatel se v minulosti pokusil stát se členem EVU, ale zastavil své plány, když jeho ředitel Peter Kölbel neočekávaně zemřel. Rovněž vysílatel také uvedl, že by byla potřeba podpora od lichtenštejnské vlády, aby stanice mohla nést náklady spojené s členstvím v EVU a platit účastnický poplatek za soutěž.^[32]

Na zveřejnění písně „El Diablo“ reagovali pravoslavní křesťané na Kypru. Petici, kterou církev iniciovala a ve které žádali vládu o nahrazení zvolené písně, podepsalo přes 16 000 lidí. Mimo jiné zdůrazňovali, že píseň má reflektovat místní historii a tradice a ne vyzdvihovat ďábla. Mluvčí kyperského prezidenta nicméně potvrdil, že nebude zasahováno do svobod umělce a že skladba se měnit nebude. Následně několik neznámých volajících pohrozilo podpálením sídla veřejnoprávní televize (RIK). Jeden muž také uvnitř budovy rozhlasu urážel zaměstnance, skladba podle něho vzývá satana a uráží křesťany. Muž byl zatčen policií. Interpretka i samotná televize píseň obhajovali tím, že se nejedná o uctívání ďábla, ale o boj mezi dobrem a zlem, konkrétně se jedná o příběh mladé ženy, která se zamilovala do hrubiána a nyní se snaží ze vztahu vymanit. Muž či samotný vztah jsou označováni jako el diablo, tedy ďábel.^[33][34][35]

V lednu 2021 se Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, na popud Fondu solidarity pro kulturu v Bělorusku, pokusila prosadit vyloučení běloruské státní televize, Belaruskaja Tele-Radio Campanija (BTRC), z EVU z důvodu porušování lidských práv v zemi a uvalení sankcí na řadu osobností, mimo jiné také na ředitele státní televize. Takový krok by znamenal, že by země přišla o možnost účastnit se Eurovize v roce 2021. Generální ředitel EVU Noel Curran v únoru prohlásil, že „Eurovize je hudební soutěž bez politické agendy“ a k vyloučení tak nevidí důvod.^[36]

K odhalení běloruské skladby došlo 9. března 2021, státní televize do soutěže vyslala skupinu Galasy ZMesta s písní „Ya Nauchu Tebya (I’ll Teach You)“. Výběr se setkal s tvrdou kritikou, jelikož text má silný politický podtext a porušuje tak pravidla Eurovize. Fanoušci soutěže v reakci spustili online petici, ve které požadovali diskvalifikaci Běloruska.^[37] Postupně se proti skupině vymezili také další umělci, státy nebo žurnalisté v čele s webem Eurovoix, kteří rovněž požadovali nápravu vzniklé situace.^[38]

11. března 2021 EVU rozhodla o vyřazení skladby a vyzvala BTRC k úpravě textu nebo nahrazení písně.^[39] O dva dny později běloruský prezident Alexandr Lukašenko veřejně prohlásil, že Bělorusko neupraví text písně, ale připraví novou.^[40] 26. března EVU oznámila, že Bělorusko bylo ze soutěže diskvalifikováno. BTRC sice zaslala novou píseň „Pesnja pro zajcev“ v požadované lhůtě, i ta ale po prozkoumání porušovala eurovizní pravidla. Přesný důvod diskvalifikace nebyl specifikován, text má ale očividný nejen politický, ale také homofobní podtext.^[13] Jelikož nebyla v termínu, který byl dokonce mimořádně prodloužen, zaslána způsobilá píseň, musela být země z ročníku vyloučena.^[41] Rozhodnutí následně kritizoval šéf státní televize, označil ho za „politicky motivované“.^[42]

Před druhou zkouškou 12. května byla umístěna do karantény zpěvačka ukrajinské skupiny Go_A Kateryna Pavlenko poté, co se necítila dobře. V souladu s bezpečnostními a zdravotními protokoly ostatní členové ukrajinské delegace podstoupili mimořádné antigenní testy, které byly negativní. Zbytek skupiny se tak zkoušky zúčastnil s náhradní nizozemskou zpěvačkou Emmie van Stijnovou. Následující den, poté, co dorazil negativní výsledek PCR testu, se Pavlenko mohla vrátit zpět k běžnému programu.^[43]

Všichni členové jednotlivých delegací, štáb i novináři musí každých 48 hodin podstoupit rychlý antigenní test. V rámci tohoto testování byl 15. května objeven jeden pozitivní případ v polské delegaci a všichni její členové byli umístění do karantény, kde podstoupili PCR testy. Polský interpret se tak nemohl zúčastnit zahajovacího ceremoniálu v neděli 16. května.^[44] Stejný osud potkal islandskou delegaci, jeden pozitivní člen byl odhalen 16. května.^[45] Z preventivních důvodů se akce nezúčastnily také delegace Malty a Rumunska, které bydlely ve stejném hotelu jako Polsko a Island.^[46] U jednoho z členů islandské skupiny se nákaza potvrdila ve středu 19. května, skupina proto nemohla vystoupit živě a využila záznam připravený v rámci 2. zkoušky.^[20]

Cenu Marcela Bezençona mohou získat písně, které zazní během finálového večera. Ceny, které jsou rozděleny do tří kategorií, jsou udělovány od roku 2002. Vítězové v novinářské, komentátorské a skladatelské kategorii byli oznámeni krátce před finálovým večerem.^[47][48]

Kategorie	Země	Píseň	Interpret	Skladatel
Komentátorská	Francie Francie	„Voilà“	Barbara Pravi	Barbara Pravi, Igit, Lili Poe
Skladatelská	Švýcarsko Švýcarsko	„Tout l'Univers“	Gjon's Tears	Gjon Muharremaj, Wouter Hardy, Nina Sampermans
Novinářská	Francie Francie	„Voilà“	Barbara Pravi	Barbara Pravi, Igit, Lili Poe
Zdroj:[49]

OGAE je mezinárodní organizace sdružující fanoušky Eurovize. V rámci té sestavují jednotlivé národní fankluby pořadí nejlepších 10 čísel, které je zveřejněno několik dní před zahájením soutěže.^[50] V roce 2021 vyhrála Malta těsně před Švýcarskem, Česko skončilo spolu s dalšími devíti státy bez bodu na posledním místě.

Země	Interpret	Píseň	Počet bodů
Malta Malta	Destiny	„Je me casse“	363
Švýcarsko Švýcarsko	Gjon's Tears	„Tout l'Univers“	358
Francie Francie	Barbara Pravi	„Voilà“	318
Litva Litva	The Roop	„Discoteque“	301
Kypr Kypr	Elena Tsagrinou	„El Diablo“	238
Zdroj:[51]

Cena Barbary Dex je humorné ocenění, které věnují fanoušci soutěže interpretovi, který je nejhůře oblečen. Je pojmenovaná po belgické soutěžící, která skončila v roce 1993 na posledním místě a které oblékla vlastnoručně navržený kostým. Od roku 1997 do roku 2016 cenu uděloval web House of Eurovision, od roku 2017 Songfestival.be.

Umístění	Země	Interpret
1	Norsko Norsko	Tix
2	Rumunsko Rumunsko	Roxen
3	Chorvatsko Chorvatsko	Albina
4	Spojené království Spojené království	James Newman
5	Izrael Izrael	Eden Alene
Zdroj:[52]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurovision Song Contest 2021 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (anglicky)