Euscorpius

Euscorpius
Euscorpius italicus, ostrov Rab, Chorvatsko
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	klepítkatci (Chelicerata)
Třída	pavoukovci (Arachnida)
Řád	štíři (Scorpionida)
Čeleď	Euscorpiidae
Rod	štír (Euscorpius) Thorell, 1876
Druhy
štír kýlnatý (E. tergestinus) štír německý (E. germanus) štír žlutoocasý (E. flavicaudis) další viz text
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Euscorpius je rod lesních evropských štírů patřící do čeledi Euscorpiidae. Největší druh, štír italský (Euscorpius italicus), dorůstá až 5 cm, naopak nejmenší druh, štír německý (Euscorpius germanus), pouhých 1,5 cm. Vyznačují se hnědou barvou, která může být v až černá (např. štír italský) nebo hnědožlutá (štír baleárský, Euscorpius balearicus). Hlavní potravou jsou mouchy. Lidé se s těmito štíry setkávají nejčastěji na dovolené v Itálii a Chorvatsku, kde se žádní jiní štíři nevyskytují. Jinak se vyskytují v celé subtropické Evropě a v okolních středomořských státech, jako jsou např. Tunisko, Egypt, Alžírsko.

Taxonomie

Rod Euscorpius prošel v ohledu taxonomie velkými změnami. Druh E. carpathicus byl rozdělen na několik druhů. Při revizi rodu bylo za druhy označeno několik dalších poddruhů i mimo E. carpathicus. Stále nevyřešený zůstává poddruh Euscorpius "carpathicus" fanzagoi z Francie a Španělska. Z Řecka Euscorpius "carpathicus" aegaeus, Euscorpius "carpathicus" ossae, Euscorpius "carpathicus" scaber. Chovatelům se jednotlivé druhy z E. "complex" carpathicus nedaří rozlišit. Někdy jsou tito štíři prodávaní pod jmény E. krapovini nebo E. parvulus. Žádní takoví však nebyli popsáni.

Chov

Štíři rodu Euscorpius jsou vděčnými chovanci a hodí se jako štír pro začátečníka. Chov těchto štírů je především českou specialitou, v ostatních částech světa jsou chováni jen vzácně. Pro chov postačí terárium 20 × 20 × 20 cm. Na dno je nutné dát vrstvu rašeliny nebo lépe lignocelu a na ni vrstvu sterilizované hrabanky s listy a kůrou jako úkryty. Dobrá je také mělčí napáječka s kamínky, aby se štír neutopil, a rozbitý květináč jako úkryt. Část terária může být sušší a část vlhčí. Jako potrava jsou vhodní menší cvrčci, potemníci, kukly potemníků a mouchy. Toto postačí pro veškeré druhy rodu. Pro drobnost mláďat a občasný kanibalismus není odchov pro začátečníka příliš snadný, ale při dostatku potravy je většinou zvládnut. Jako potrava jsou vhodné nelétavé octomilky, velcí chvostoskoci, drobní cvrčci a v nouzi postačí larvy škůdce jírovce klíněnky, kterou je třeba pracně vytáhnout ze světlých tunelů v listech.

Štíři v Česku

Poblíž obce Nebřich u Slapské přehrady existovala početná kolonie štíra kýlnatého, pravděpodobně důsledek zavlečení: Taktéž nejbližší lokalita, v Rakousku na suché stráni u města Krems, je považována za důsledek vysazení. Štíři tohoto rodu byli několikrát vysazeni nebo zavlečeni do Česka. V Praze Krči existuje kolonie pravděpodobně Euscorpius tergestinus. Na Moravě, v její nejjižnější části je možný výskyt štíra Euscorpius italicus, který však nebyl nikdy doložen. Bylo nalezeno několik štírů tohoto druhu, ale je možné zavlečení.

Jedovatost

Všichni tito štíři jsou pro člověka neškodní a ani nejsou příliš útoční. Bodnutí má na člověka minimální účinky, není téměř bolestivé. Obecně se účinky přirovnávají k bodnutí vosy, ale pravdou je, že jed je velice slabý a stěží jej lze srovnávat s vosou. Štíry rodu Euscorpius lze přenášet bez pomoci pinzety i holou rukou. Štír se nesnaží bodnout a považuje ruku za úkryt, zvláště když je ve stínu. Takto lze přenášet většinu štírů. Neměli bychom však takto přenášet jedovaté nebo agresivní druhy. Setkal jsem se s bodnutím štírem Euscorpius oglasae, kdy se jednalo o nervozní březí samici. Bodnutý pociťoval svědění.

Druhy

• Euscorpius alpha Caporiaco, 1950*(severní Itálie,jižní Švýcarsko,jižní Rakousko)
• Euscorpius balearicus Caporiacco, 1950*(Španělsko-Balearské ostrovy)
• Euscorpius beroni Fet, 2000*(severní Albánie)
• Euscorpius candiota (Birula,1903) (Řecko-Kréta)
• Euscorpius carpathicus (Linnaeus, 1767)(Rumunsko)
• Euscorpius concinnus (C. L. Koch, 1837)(Francie a Itálie)
• Euscorpius flavicaudis (DeGeer, 1778)(Španělsko.Itálie,Francie,Velká Británie)
• Euscorpius gamma Caporiaco, 1950*(Rakousko,Chorvatsko,Itálie,Slovinsko)
• Euscorpius germanus (C.L. Koch, 1837)(Itálie,Slovinsko,Švýcarsko,Rakousko)
• Euscorpius hadzii Caporiacco, 1950*
• Euscorpius italicus (Herbst, 1800)
• Euscorpius koschewnikowi Birula, 1900*
• Euscorpius mingrelicus (Kessler, 1874)
• Euscorpius naupliensis (C. L. Koch, 1837)*
• Euscorpius oglasae Di Caporiacco, 1950
• Euscorpius sicanus (C. L. Koch, 1837)
• Euscorpius tauricus (C. L. Koch, 1837)
• Euscorpius tergestinus (C.L. Koch, 1837)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Euscorpius na Wikimedia Commons

• Klíč k určení štírů rodu Euscorpius