Evžen Štern

Evžen Štern
Evžen Štern, foto 1930
Evžen Štern, foto 1930
Narození7. května 1889
Čelákovice
Úmrtí12. listopadu 1942 (ve věku 53 let)
Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen
BydlištěPraha
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníprávník, sociolog, politik, ekonom a publicista
Politická stranaSociální demokracie
ChoťRůžena Šternová
DětiJan Štern
Eva Planerová (born Šternová)
PříbuzníJan Štern, Ivan Štern, Pavel Štern a Lucie Kolářová (born Šternová) (vnoučata)
PodpisEvžen Štern – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evžen Štern (7. května 1889, Čelákovice12. listopadu 1942, Mauthausen) byl český právník, sociolog, sociální politik, národohospodář a publicista sociálnědemokratické orientace. Významně se podílel na vybudování soustavy sociálního pojištění v meziválečném Československu.[1]

Život

Vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze (1914) a Vysokou školu sociální v Paříži. V době studií ho ovlivnila osobnost Tomáše Garrigua Masaryka. Roku 1908 vstoupil do jím vedené realistické strany. Roku 1911 přešel do sociální demokracie. Za první světové války úzce spolupracoval s Františkem Modráčkem, redigoval spolu s ním Socialistické listy.

Po vzniku republiky ho sociální demokracie vyslala jako svého odborníka na ministerstvo sociální péče. Pracoval zde v letech 1918-1920, v zákonodárném oddělení. Připravil návrh zákona o osmihodinové pracovní době, o závodních výborech a o placené dělnické dovolené, čímž výrazně ovlivnil sociální zákonodárství První republiky.

V roce 1919 navrhl založení Sociálního ústavu ČSR v Praze, stal se poté jeho prvním jednatelem.

Po rozkolu v sociální demokracii roku 1921 zůstal věrný sociálnědemokratické linii, byť byl považovaný za příslušníka levého křídla strany, soustředěného kolem časopisu Naše doba.[2] Krom toho přispíval do Sociální revue, Akademie, Času a Práva lidu.

V letech 1921-1926 byl zástupcem Československa ve správní radě Mezinárodního úřadu práce v Ženevě. V letech 1926-1939 byl generálním tajemníkem Ústřední sociální pojišťovny v Praze.

Po Mnichovu vstoupil do Národní strany práce. Po německé okupaci byl perzekvován z rasových důvodů, navíc aktivně spolupracoval s odbojovou organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme. Také se stal terčem ve vlajkařském tisku. Zatčen byl 3. července 1942. Nejprve byl uvězněn v Malé pevnosti v Terezíně a poté v koncentračním táboře v Mauthausenu, kde zahynul.

Dílo

  • Názory T. G. Masaryka (1910)
  • Kolektivism (1912)
  • Socialism a imperialism (1918)
  • Naše dělnické zákonodárství (1920)
  • Na cestě k hospodářské demokracii (1926)
  • Sociální politika a socialism (1932)
  • Nezaměstnanost a sociální prostředky k jejímu zmírnění (1932)
  • Technický pokrok, pracovní doba a mzda. Sociální řešení hospodářské krise (1934)

Odkazy

Reference

  1. http://www.historiecssd.cz/s-2/stern-evzen/
  2. Archivovaná kopie. libri.cz [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-08. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Copyright.svg
The copyright symbol drawn in SVG. Image version of the symbol ©.
Evzen-stern-unterschrift.jpg
Unterschrift von Evžen Štern
Evžen Štern, foto 1930.jpg
Evžen Štern, foto 1930.