Evžen Hadamczik
| Evžen Hadamczik | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum narození | 28. října 1939 | |||||||||
| Místo narození |  Dolní Benešov, Německá říše[1] | |||||||||
| Datum úmrtí | 19. září 1984 (ve věku 44 let) | |||||||||
| Místo úmrtí |  Opava, Československo | |||||||||
| Klubové informace | ||||||||||
| Konec hráčské kariéry | ||||||||||
| Profesionální kluby | ||||||||||
| FC MSA Dolní Benešov | ||||||||||
| Trenérská kariéra | ||||||||||
| ||||||||||
| Úspěchy | ||||||||||
| ||||||||||
| Další informace | ||||||||||
| Děti | Pavel Hadamczik | |||||||||
| Příbuzní | Alois Hadamczik (sourozenec) | |||||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||
Evžen Hadamczik [evžen hadamčik] (28. října 1939 Dolní Benešov – 19. září 1984 Opava) byl český fotbalový trenér. Jeho bratr Alois Hadamczik je hokejový trenér, jeho syn Pavel Hadamczik je fotbalový trenér a činovník.[2]
Kariéra
Začal v Dolním Benešově, poté přestoupil do Rudé hvězdy Cheb. Vzhledem k vážnému zranění jeho hráčská kariéra skončila velice brzy. Z lásky k fotbalu se začal věnovat trenérské činnosti. Sedm let (1963–1970) trénoval klub Spartaku v Dolním Benešově, se kterým postoupil z okresního až do krajského přeboru. V roce 1971 odešel trénovat do divizní Opavy, po podzimním osmém místě, kdy převzal tým, dovedl mužstvo na konečné páté místo. V další sezoně dokázal s týmem postoupit. V roce 1978 odešel do Baníku Ostrava, kde začal jako nejmladší prvoligový trenér. Jeho nadšení, svědomitost, houževnatost, pracovitost a současně vynalézavost, se projevilo již v první sezóně, kdy Baník obsadil v nejvyšší soutěži druhé místo a v Poháru vítězů pohárů tým postoupil až do semifinále.
V následujících sezonách dovedl Baník dvakrát k titulu (1980 a 1981), dvakrát získal druhé místo (tým v těchto letech dosáhl úctyhodné série – v domácím prostředí odehrál 74 utkání bez prohry v řadě) a v Poháru UEFA se s týmem probojoval až do čtvrtfinále. Celkově je jeho bilance na Bazalech následující – dvakrát získal titul, třikrát skončil na druhém místě. V letech 1978 vyhrál Československý pohár, v letech 1978 a 1979 vyhrál Český pohár.
V letech 1982–1984 se stal trenérem olympijské reprezentace, kterou připravoval na olympijské hry v Los Angeles, kam sportovci nakonec z politických důvodů neodjeli. Neúčast na olympijských hrách ho psychicky zlomila. Mezitím ukončil působení v Baníku, kde stihl položit základy úspěšné práci s mládeží. Do úspěšného konce se ale nedotáhlo, i přes enormní zájem Rakušanů, jeho angažmá v Rapidu Vídeň. V roce 1984 se stal na krátké období trenérem reprezentace A-mužstva, pod jeho vedením tým odehrál jediné utkání na půdě tehdejší NDR. O pár týdnů později, 19. září 1984 spáchal sebevraždu oběšením.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ PENC, Stanislav. EZO – evidence zájmových osob StB [online]. stbezo.info [cit. 2017-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Bokšu by měl v Ostravě vystřídat Pešice, fotbal.iDNES.cz [cit. 2000-10-31, autor ČTK] (česky)
- ↑ http://tn.nova.cz/zpravy/zajimavosti/rodinna-tragedie-trenera-narodaku-aloise-hadamczika-bratrova-sebevrazda.html
Literatura
- JEŘÁBEK, Luboš: Český a československý fotbal: lexikon osobností a klubů 1906-2006, Praha, Grada 2007.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
An icon that represents a gold medal