Evžen Rakousko-Těšínský

Evžen Rakousko-Těšínský Velmistr řádu německých rytířů
Evžen Rakousko-Těšínský v roce 1888
Rodné jméno	Eugen Ferdinand Pius Bernhard Felix Maria
Narození	21. května 1863 Židlochovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	30. prosince 1954 (ve věku 91 let) Merano Itálie Itálie
Místo pohřbení	Kostel svatého Jakuba, Innsbruck
Alma mater	Tereziánská vojenská akademie
Povolání	voják a politik
Ocenění	honorary doctorate of the University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna (1916) Pour le Mérite Vojenský řád Maxe Josefa Vojenský záslužný kříž Řád Mahá Čakrí … více na Wikidatech
Předchůdce	Vilém Rakousko-Těšínský
Následovník	Norbert Klein
Rodiče	Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
Rod	Habsbursko-Lotrinští
Příbuzní	Marie Kristina Rakouská, Bedřich Rakousko-Těšínský, Karel Štěpán Rakousko-Těšínský a Marie Tereza Rakouská-Este (sourozenci)
Funkce	člen Panské sněmovny (1884–1918) velmistr Řádu německých rytířů (1923–1933)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evžen Rakousko-Těšínský (21. května 1863 Židlochovice^[1] – 30. prosince 1954 Merano) byl rakouský arcivévoda z rodu Habsburků, syn arcivévody Karla Ferdinanda Těšínského a arcivévodkyně Alžběty Rakouské. V letech 1894–1923 působil jako velmistr Řádu německých rytířů.

Arcivévoda Evžen se narodil 21. května 1863 na jihomoravském zámku v Židlochovicích. Měl urostlou postavu a připravoval se na vojenskou kariéru na akademii ve Vídeňském Novém Městě, kterou ukončil roku 1877 jako poručík tyrolského císařského mysliveckého pluku. V následujícím období sloužil v různých posádkách rakousko-uherské monarchie u pěchoty i husarů. Rychle postupoval v kariéře a v roce 1916 byl jmenován polním maršálem. Během 1. světové války byl velitelem rakouských vojsk na frontě. V roce 1914 velel 5. armádě (na Balkáně). Od roku 1915 byl velitelem jihozápadní fronty proti Itálii. Mezi roky 1916–1917 velel tyrolské skupině vojsk a 1917–1918 opět na jihozápadní frontě.

Evžen byl zároveň členem Řádu německých rytířů. Přísahu složil v roce 1887. Již dva dny po přísaze byl jmenován koadjutorem arcivévody Viléma, tedy zástupcem velmistra řádu s právem nástupnictví. Velmistrem se stal v roce 1894, kdy Vilém zemřel.

Jako velmistr se podílel na zřízení kněžského konventu v Lublani (1896–1897). Zasazoval se s pomocí řádových sester o budování škol a sanitární péči. V letech 1895 až 1905 řídil obnovu moravského hradu Bouzova v reprezentativní sídlo řádu. Jako významný sběratel obohatil nejen bouzovskou galerii, ale také umělecké sbírky na zámku v Bruntále, který byl rovněž v rukou řádu.

Po pádu monarchie se v roce 1919 uchýlil do Švýcarska, kde pobýval až do roku 1934. Nejprve se usadil v Lucernu a později v Basileji. V roce 1921 započal přeměnu rytířského řádu v řád čistě církevní. Roku 1923 rezignoval se svolením papeže Pia XI. na funkci velmistra, aby jako Habsburk neohrožoval existenci řádu v nástupnických zemích monarchie. Tím, že jasně předvídal konec monarchie a zavčas začal připravovat přeměnu řádu, zajistil jeho přežití v nové formě.

V roce 1934 se vrátil do Rakouska, kde pobýval jako řádový rytíř v nově vybudovaném konventu Gumpoldskirchen. Roku 1938 nacisté zrušili mužskou větev řádu. Proto až do roku 1945 žil Evžen ve Vídni, kde přečkal 2. světovou válku. Po válce přesídlil do tyrolského Iglsu nedaleko Innsbrucku, kde prožil poslední léta svého života. V roce 1953 celý Innsbruck slavil 90. narozeniny polního maršála.

Arcivévoda Evžen zemřel 30. prosince 1954 v severoitalském Meranu ve věku 91 let, obklopen řádovými bratry. Byl pohřben v kostele sv. Jakuba v Innsbrucku vedle prvního habsburského velmistra řádu Maxmiliána III.

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové : životopisná encyklopedie. Překlad Milada a Milan Kouřimských. 3. vyd. Praha: Brána, 2010. 408 s. ISBN 978-80-7243-455-8. S. 90. Přeloženo ze čtvrtého, upraveného vydání. 

• Stránky Evžen Habsburský - 58. velmistr Řádu německých rytířů
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Evžen Rakousko-Těšínský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Vilém Rakousko-Těšínský

58. velmistr Řádu německých rytířů 1894–1923

Nástupce: Norbert Klein