Eva Bosáková
Eva Bosáková | |
---|---|
Narození | 18. prosince 1931 Mladá Boleslav |
Úmrtí | 10. ledna 1991 (ve věku 59 let) nebo 11. ledna 1991 (ve věku 59 let) Praha |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Povolání | sportovní gymnastka |
Choť | Miroslav Hlaváček (1972–1984)[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Sportovní gymnastika na LOH | ||
stříbro | LOH 1956 | kladina |
zlato | LOH 1960 | kladina |
stříbro | LOH 1960 | družstva |
bronz | LOH 1952 | družstva |
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
zlato | MS 1958 | prostná |
zlato | MS 1962 | kladina |
stříbro | MS 1954 | víceboj jednotlivkyně |
stříbro | MS 1954 | prostná |
stříbro | MS 1954 | kladina |
stříbro | MS 1958 | víceboj jednotlivkyně |
stříbro | MS 1958 | bradla |
stříbro | MS 1962 | bradla |
Eva Bosáková-Hlaváčková, rozená Věchtová (18. prosince 1931 Mladá Boleslav – 10. ledna 1991 Praha) byla česká sportovní gymnastka, olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně světa.
Životopis
Narodila se v sokolské rodině, její otec Alois Věchet byl vynikajícím sokolským gymnastou a účastník letních olympijských her v Berlíně.[2] Od dětství se, zprvu pod vedením svého otce, později Luboše Ogouna, věnovala gymnastice. Byla též výborná krasobruslařka a hrála házenou[2], ale gymnastika zvítězila.
V roce 1949 byla první mezi dorostenkami v přeboru Československé obce sokolské a následující rok již reprezentovala Československo při mezinárodním utkání s Rumunskem. Po ukončení gymnázia studovala Institut tělesné výchovy a sportu.
V 21 letech v roce 1952 na olympijských hrách v Helsinkách největší měrou přispěla k třetímu místu československého družstva. V následujících letech se, zprvu ztěžka, prosazovala s novým pojetím, když do svých volných sestav zařazovala akrobatické a taneční prvky.
Od počátku roku 1954 byla tajnou spolupracovnicí StB s krycím jménem Doktor.[3][4]
Na olympiádě v australském Melbourne získala stříbro na kladině, v prostných a na bradlech skončila na čtvrtém místě. Na MS v roce 1958 jako první závodnice předvedla ve finále prostných salto vzad a za předvedenou sestavu dostala jednu ze svých dvou tam vybojovaných zlatých medailí.
Vrchol její kariéry přišel v roce 1960 na olympiádě v Římě, kde získala zlato na kladině a stala se tak jedinou závodnicí, která narušila jinak 100% medailový zisk reprezentantek Sovětského svazu. Navíc v prostných skončila na čtvrtém místě, a výrazně tak pomohla československému družstvu ke stříbrným medailím. Po těchto úspěších získala také ocenění nejlepší sportovec roku ČSSR.
Připravovala se ještě na olympiádu v Tokiu v roce 1964, ale ještě před jejím zahájením byla z dosud ne zcela vyjasněných důvodů přinucena vzdát se reprezentace. Poté pracovala v šoubyznysu, nejprve v Československé lední revue, v letech 1965–1966 pak spolu s basketbalovými kouzelníky Harlem Globetrotters. Po návratu do vlasti ji agentura Pragokoncert zaměstnávala v různých revuálních programech v zahraničí, vedla kurzy redukční gymnastiky pro ženy a koncem sedmdesátých let se vrátila ke své profesi jako vedoucí trenérka tréninkového střediska mládeže, kde měla na starosti začínající gymnastky. Po roce 1989 začala pracovat na projektu polyfunkčního domu ženské krásy.
Dne 11. ledna 1991[p 1] měla ve vinárně U Fausta v Praze na Karlově náměstí schůzku se svým právníkem. Na schůzce náhle omdlela a ani okamžitý zásah přítomných lékařů z blízké nemocnice ji nezachránil.[5][6] Smrt způsobilo prasknutí krční tepny v místě chorobného rozšíření tepny (aneurysma). Jednalo se o vrozenou skrytou vadu, následná pitva navíc odhalila dva malé infarkty, které Eva Bosáková patrně bez povšimnutí prodělala. Pohřbena je na pražském Vinohradském hřbitově.
Mistrovství světa
- 1958: Moskva, (SSSR), prostná, 1. místo
- 1958: Moskva, (SSSR), kladina, 1. místo
- 1962: Praha, (Československo) kladina, 1. místo
- 1962: Praha, (Československo) bradla, 2. místo
- 1962: Praha, (Československo) družstva, 2. místo
Olympijské hry
- 1956: Melbourne (Austrálie), kladina, 2. místo
- 1960: Řím (Itálie), kladina, 1. místo
- 1960: Řím (Itálie), družstva, 2. místo
Odkazy
Poznámka
- ↑ Datum úmrtí 11. ledna udává například časopis Reflex nebo portál Lidovky (viz reference). To je v rozporu s obecně udávaným datem 10. ledna (viz např. údaj na hrobu E. B.).
Reference
- ↑ Lidovky.cz. 20. listopadu 2015. Dostupné online. [cit. 2022-05-22]
- ↑ a b MARTÍNEK, Jiřín. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. S. 25.
- ↑ Archiv bezpečnostních složek. Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování, rozsah 17262-18252, reg. č. 17559. Protokol registrace svazků spolupracovníků, rozsah 00001-04830, reg. č. 4685. Archivní protokol agenturních svazků a map vlastnoručních zpráv spolupracovníků, rozsah 54095-57511, archivní č. 552305.
- ↑ Autor: Šimůnek Michal Název: Agentura StB ve sportu [online]. cibulka.net [cit. 2012-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-14.
- ↑ Eva Bosáková. Reflex.cz [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
- ↑ POHNUTÉ OSUDY: Eva Bosáková si objednala toasty, víno a – zemřela | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2015-11-20 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
Literatura
- ONDÍK, Antonín; DOBROVODSKÝ, Vladimír. XVII. Olympijské hry. 1. vyd. Praha: STN, 1961. 178 s. Kapitola V Caracallových lázních největší úspěch naší sportovní gymnastiky.
- BORSKÁ, Ilona. Trůn, na kterém se stojí. Praha : Mladá fronta, 1975. 226 s.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 123.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 81–82.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 65.
- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 175.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eva Bosáková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eva Bosáková
- Článek v časopise Reflex (č.50/2001) Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine.
- Eva Bosáková v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Olympijská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Eva Bosáková (Československý voják, no. 13, 1961)
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrob Evy Bosákové, české gymnastky a olympijské vítězky na pražském Vinohradském hřbitově