Eva Decastelo
Eva Decastelo | |
---|---|
Eva Decastelo (2013) | |
Rodné jméno | Eva Aichmajerová |
Narození | 12. září 1978 (45 let) Litoměřice, Československo |
Povolání | moderátorka, herečka |
Výška | 158,5 cm[1] |
Ocenění | Penthouse Pet (1998) |
Choť | René Decastelo (od 2009)[2] |
Děti | 2 |
Web | EvaDecastelo.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eva Decastelo, rozená Aichmajerová, (* 12. září 1978 Litoměřice) je česká herečka, modelka, moderátorka a bývalá pornoherečka. Jejím manželem byl od roku 2009 publicista René Decastelo, s nímž má dvě děti – Michaela a Zuzanu. Od roku 2022 je jejím partnerem Tomáš Třeštík.[3]
Biografie
Navštěvovala víceleté gymnázium, během studia ovšem přestoupila na střední pedagogickou školu v Litoměřicích, kde absolvovala rodinný obor.[4] Od svých 13 let se začala věnovat modelingu a natáčení reklam. Již během střední školy poprvé odjela do USA, avšak tato cesta nebyla jen pracovní, ale především kvůli cestování, poznávání jiné kultury a jazyka, kde později přijala nabídku fotografování pro magazín Penthouse a Hustler.
Herecká kariéra
Divadlo
V roce 1997 vyhrála konkurz v Divadle Na zábradlí na roli Seňority v komedii Jana Krause Nahniličko. Účinkovala také v muzikálu Brouci aneb Evangelium podle Beatles v Divadle Spirála na Pražském výstavišti v roli Lucy.
Film a televize
Jako herečka se objevila především v zahraničních filmech a televizních snímcích – hrála například druhou hlavní roli v kanadském pokračování televizního seriálu Xena, který se nyní jmenuje Ariana's quest, či v americkém seriálu Immortal s hercem Lorenzem Lamasem, ale také v americké sci-fi minisérii Children of Dune. Z české filmové tvorby hrála ve filmech Panic je nanic nebo Bolero. Také ztvárnila jednu z vedlejších rolí v seriálu TV Nova Ulice.
Erotická kariéra
Jako porno herečka pod uměleckým jménem Eva Major se živila, dle svých slov, asi jeden rok v USA.[5][6] Zaměřovala se zde hlavně na masturbační a lesbické scény.[5] V letech 1998–2003 hrála ve čtyřech erotických filmech.[7][8][9][10] Na titulní straně časopisu Playboy se objevila v letech 2000[5] a 2018.[11]
Moderátorská kariéra
V roce 2000 spolu s moderátorem Vítkem Havlišem moderovala pravidelný pětihodinový sobotní pořad na Radiu North Music a později se opět spolu objevovali v pořadu TV Nova Snídaně s Novou (2005–2006). Na Nově také v roce 2005 moderovala reality show Big Brother, kde v každém díle uváděla zprávy o dění ve vile. Na Primě uváděla pořady Extra (2006–2007) a Nekonečná šance (2006–2008). Od roku 2003 doposud moderuje na Óčku pořady Inbox a Stylissimo a na TV Barrandov má vlastní autorský pořad Maminka. Od roku 2014 moderuje na tuzemské stanici HarmonieTV pořad s názvem Showlife.
Ostatní činnost
Pracovala jako hlavní produkční firmy Zipo film, kde produkčně zajišťovala natáčení reklamních spotů, foto produkcí, vernisáží apod., ale také spolupracovala na amerických velkofilmech Affair of the Necklace a Van Helsing, kde pracovala jako office co-ordinator pro speciální efekty.
Filmografie
Herečka
- 1997 Mandragora
- 1998 Dark Confessions (Temné zpovědi, role Lily)[7]
- 2000 Rage of the Innocents (Vášeň nevinných, role Anny)[8]
- 2001 The Immortal (televizní seriál), Dakota Bound (Únik z okovů, role Mirandy),[9] The Affair of the Necklace (Aféra s náhrdelníkem)
- 2002 Feuer, Eis & Dosenbier, Starfire Mutiny (videofilm), Children of Dune (televizní seriál) (Děti planety Duna/Děti Duny), The Final Victim (Poslední oběť, role Dany)[10]
- 2004 Ariana's Quest (Arianin souboj, televizní film), Bolero
- 2005 Ulice (televizní seriál), Panic je nanic
- 2006 Prachy dělaj člověka
- 2007 Trapasy (televizní cyklus České televize)
- 2008 Černá sanitka (televizní seriál)
- 2009 Pátá žena (role Zoe), Svědomí Denisy Klánové
- 2011 L'Infiltré (agentka DST)
- 2013 Jedlíci aneb Sto kilo lásky
- 2014 Lovci a oběti
- 2016 Musíme se sejít, Ohnivý kuře (televizní seriál TV Prima)
- 2020 Slunečná (televizní seriál TV Prima)
Výroba
- 2001 24 (road movie), zástupce vedoucího výroby
Účinkování
Reference
- ↑ Eva Decastelo moderuje akce v horečkách. Raději jsem zdražila, říká. iDNES.cz [online]. 2014-11-16 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz. Dostupné online. [cit. 2020-07-08].
- ↑ ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Přání a srdíčka. Tomáš Třeštík naznačil, že chodí s Evou Decastelo. iDNES.cz [online]. 2022-09-12 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online.
- ↑ HUDCOVÁ, Ivana. Eva Decastelo: „Klidně se vykašlu na práci a zůstanu doma s opičkami…“ [online]. Receptyprimanapadu.cz, 2012-12-20 [cit. 2022-08-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c Eva Decastelo – nahé fotky a porno videa | ProZlobivé.cz. www.prozlobive.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Eva Aichmajerová Decastelo | SHOWBIZ.CZ. www.showbiz.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Temné zpovědi (1998). FDb.cz [online]. Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz), 2003-2019 [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Vášeň nevinných (2000). FDb.cz [online]. Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz), 2003-2019 [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Únik z okovů (2001). FDb.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-07.
- ↑ a b Poslední oběť (2002). FDb.cz [online]. Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz), 2003-2019 [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Decastelo o focení pro Playboy: Dost to bolelo! A co na to její děti?. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eva Decastelo na Wikimedia Commons
- Eva Decastelo v Česko-Slovenské filmové databázi
- Eva Decastelo na Kinoboxu
- Eva Decastelo v Internet Movie Database (anglicky)
- Eva Aichmajerová (jako Eva Major) v Internet Adult Film Database
- Eva Aichmajerová u Vlasty Korce v jedinečném interview pro Rádio Impuls, 2.7.2009
- https://web.archive.org/web/20140522141508/http://harmonietv.eu/osobnosti-htv/13-eva-decastelo
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“