Eva Filipi
PhDr. Eva Filipi | |
---|---|
Velvyslankyně ČR v Libanonu | |
Ve funkci: 1997 – 2002 | |
Předchůdce | Petr Skalník |
Nástupce | Marek Skolil |
Velvyslankyně ČR v Turecku | |
Ve funkci: 2004 – 2010 | |
Předchůdce | Jozef Braun |
Nástupce | Václav Hubinger |
Velvyslankyně ČR v Sýrii | |
Ve funkci: 2010 – 31. října 2023 | |
Předchůdce | Tomáš Uličný |
Chargé d'affaires ČSFR / ČR v Iráku | |
Ve funkci: 1991 – 1996 | |
Nástupce | Miroslav Belica |
Narození | 21. prosince 1943 (80 let) |
Choť | vdaná |
Děti | jedna dcera |
Příbuzní | Pavel Filipi (bratr) Daniela Filipiová |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Profese | diplomatka |
Ocenění | medaile Za zásluhy, 1. stupeň (2016) Cena Arnošta Lustiga (2023) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Eva Filipi (* 21. prosince 1943)[1] je bývalá česká diplomatka, v letech 1991 až 1996 chargé d'affaires ČR v Iráku, mezi roky 1997 až 2002 velvyslankyně ČR v Libanonu, v období 2004 až 2010 v Turecku a v letech 2010 až 2023 v Sýrii.
Život
V letech 1962 až 1967 vystudovala obor Blízkovýchodní studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svému oboru se pak věnovala i při zahraničních pobytech v letech 1967 a 1979 na Bourghiba institutu cizích jazyků na Univerzitě v Tunisu a v roce 1968 na německé Univerzitě v Münsteru. V roce 1981 složila rigorózní zkoušku na FF UK v Praze a získala titul doktorky filozofie (PhDr.).
Pracovní kariéru začínala v letech 1968 až 1969 jako novinářka se specializací na česko-arabské vztahy v Československém rozhlasovém vysílání v sekci zahraniční služby. Mezi lety 1969 a 1972 působila jako výzkumný pracovník se specializací na osmanologii na Orientálním institutu Československé akademie věd. Následně se opět vrátila k novinařině a v letech 1972 až 1981 byla novinářkou se specializací na česko-arabské vztahy v Československé tiskové kanceláři. Po odchodu z ČSTK se živila až do roku 1991 jako překladatelka a tlumočnice na volné noze, zároveň také publikovala.[2]
V červnu 2024 obdržela Cenu Arnošta Lustiga pro rok 2023 za rozvoj celospolečenských hodnot.[3]
Eva Filipi je vdaná a má jednu dceru. Z cizích jazyků hovoří anglicky, arabsky, turecky, francouzsky a německy.[4]
Diplomatická kariéra
Od roku 1991 pracovala pro Federální ministerstvo zahraničních věcí ČSFR, resp. pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Mezi lety 1991 a 1996 byla za ČSFR a později ČR chargé d'affaires v Iráku. V letech 1997 až 2002 zastávala pozici mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně ČR v Libanonu. Následně se na dva roky vrátila domů a v letech 2002 až 2004 byla ředitelkou Odboru Blízkého východu a severní Afriky na MZV ČR.[5] Její třetí diplomatickou misí byla v letech 2004 až 2010 funkce mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně ČR v Turecku.[6]
Následně se v roce 2010 stala mimořádnou a zplnomocněnou velvyslankyní ČR v Syrské arabské republice, když jí bylo dne 10. června 2010 uděleno agrément a 7. října téhož roku předala pověřovací listiny.[7] Na začátku roku 2015 však vstoupil v platnost služební zákon, podle kterého měli ke konci roku 2015 skončit ve funkci velvyslanci, kteří již dosáhli 70 let věku (což by se týkalo právě Filipi a české velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové). Také vzhledem k tomu, že české velvyslanectví v Damašku zastupovalo i USA a jiné státy EU,[8] se rozhodli čeští politici přijmout novelu služebního zákona, která by zavedla pro velvyslance výjimku. Tu však do konce roku 2015 nestihli schválit, a tak Filipi i Klausová od 1. ledna 2016 pracovaly na dohodu o provedení práce (a nebyly tak ve služebním poměru). Jednalo se o prozatímní řešení do doby, než se podařilo novelu schválit.[9]
V roce 2016 obdržela Medaili za zásluhy I. stupně.[10]
Velvyslankyní v Syrské arabské republice byla až do konce října 2023. Od diktátora Bašára Asada dostala a převzala na rozloučenou syrské státní vyznamenání.[11]
V listopadu 2023 obdržela od ministryně obrany Jany Černochové Záslužný kříž ministra obrany ČR III. stupně za významné zásluhy v oblasti diplomacie a mezinárodní bezpečnosti.[12]
Reference
- ↑ Eva Filipi [online]. Detail.cz [cit. 2015-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15.
- ↑ „Pro Sýrii nevidím mírové řešení,“ říká Eva Filipi. ČT24.cz [online]. 2012-08-28 [cit. 2015-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Cenu Arnošta Lustiga dostala diplomatka Eva Filipi. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-06-04 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Životopis, PhDr. Eva Filipi [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR [cit. 2015-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Velvyslankyně, PhDr. Eva Filipi [online]. Velvyslanectví České republiky v Damašku [cit. 2015-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva o zahraniční politice České republiky, leden-prosinec 2009 [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2010 [cit. 2015-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Zpráva o zahraniční politice České republiky 2010 [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2011 [cit. 2015-12-31]. Dostupné online.
- ↑ České velvyslanectví v Damašku bude v rozbouřené Sýrii zastupovat i USA. iDNES.cz [online]. 2012-08-01 [cit. 2015-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Velvyslankyně Filipi i Klausová zůstanou ve funkcích, souhlasí s pracovní dohodou. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-12-30 [cit. 2015-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Zeman vyznamenal 30 osobností, šest ocenil Řádem bílého lva [online]. ČTK [cit. 2016-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Eva Filipi v Sýrii končí. Od Asada dostala na rozloučenou metál. Seznam Zprávy.cz [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ V Armádním muzeu na Žižkově předala ministryně obrany resortní vyznamenání [online]. Vojenský historický ústav Praha, 2023-11-01 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.