Eva Hacurová
Eva Hacurová | |
---|---|
Narození | 20. března 1993 (31 let) Prostějov Česko |
Alma mater | Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eva Hacurová (* 20. března 1993 Prostějov) je česká herečka.
Životopis
Narodila se v Prostějově, vystudovala konzervatoř v Brně a Divadelní akademii múzických umění v Praze.[1] V současnosti působí v Divadle v Dlouhé a Studiu Hrdinů.[2] [3] [4]
Získala Cenu divadelní kritiky v kategorii Talent roku (2017).[5] Za svůj herecký výkon ve filmu Chyby byla nominována na Českého lva pro nejlepší herečku ve vedlejší roli.[6]
Role (výběr)
Divadelní role
Divadlo DISK
- 2015 Ödön von Horváth: Povídky z vídeňského lesa, Valerie, Divadlo DISK, režie Josef Kačmarčík
- 2015 Dennis Kelly: Rituální vražda Gorge Mastromase, Účinkující, Divadlo DISK, režie Adam Svozil
Studio Hrdinů
- 2017 Wolfram Lotz: Pár vzkazů veškerenstvu, Účinkující, Studio Hrdinů, režie Jan Horák a Michal Pěchouček
Divadlo v Dlouhé
- 2016 Gončarov: Oblomov, režie Hana Burešová
- 2016 Bertold Brecht: Hovory na útěku, režie Jan Borna
- 2016 William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, režie Hana Burešová (v alternaci s Helenou Dvořákovou)
- 2017 Alois Jirásek: Lucerna, Mladá kněžna, režie Hana Burešová (v alternaci s Veronikou Lazorčákovou)
- 2017 Sue Townsendová, Miroslav Hanuš: Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾, Pauline Moleová, režie Miroslav Hanuš
- 2017 Jan Bílý: Dating v osmi, Účinkující, režie Adéla Stodolová
- 2017 A. P. Čechov: Racek, režie SKUTR
- 2018 Sofoklés: Élektra, Élektra, režie Hana Burešová
- 2019 Maria Wojtyszko: Nebe – peklo, Máma, režie Jakub Krofta
- 2019 Jan Otčenášek, Hana Burešová, Štěpán Otčenášek: Romeo, Julie a tma, Alena, režie Hana Burešová
- 2019 William Shakespeare, SKUTR: Sonety, režie SKUTR
- 2020 Michael Frayn: Bez roucha, Poppy Norton-Taylorová (v alternaci s Marií Poulovou), režie Hana Burešová
Televize
- Vraždy v kruhu (2015)
- Most! (2019) – recepční
- Jak si nepodělat život: Až budou krávy lítat (2019) – Bětka
- Místo zločinu Ostrava (2020) – Aneta Nová
- Ulice (2020) – Alice
- Pan profesor (2021) – Mgr. Barbora Růžičková
- Kukačky (2023) - Kamila Tesařová
Film
Odkazy
Reference
- ↑ MACHOVÁ, Tereza. Aktualizováno: Herečka Eva Hacurová promluvila o svém angažmá v Praze i o zkušenostech, které si odnesla z Prostějova. Prostějovský Večerník [online]. 2019-03-28 [cit. 2020-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-01.
- ↑ Eva Hacurová - Divadlo v Dlouhé [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Eva Hacurová – Studio Hrdinů [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Eva Hacurová – i-Divadlo.cz [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Do třetice všeho nejlepšího, platí pro Ceny divadelní kritiky. Nejen kvůli hattricku ostravské Arény. ČT24 [online]. 2018-03-18 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. O České lvy bojují Zátopek, Okupace či televizní Božena. iDNES.cz [online]. Mafra, 2022-01-17 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
Literatura
- ČECH, Ivan: Eva Hacurová: Interview s kněžnou. KROK – Kulturní revue Olomouckého kraje,roč. 15, čís. 1/2018, s. 42–45.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eva Hacurová
- Eva Hacurová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Eva Hacurová na webu i-Divadlo.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“