Eva Hauserová

RNDr. Eva Hauserová
RNDr. Eva Hauserová (10. října 2009)
Narození	25. listopadu 1954 Praha Československo Československo
Úmrtí	22. prosince 2023 (ve věku 69 let)
Povolání	novinářka, spisovatelka, autorka sci-fi, překladatelka, redaktorka, publicistka a molekulární bioložka
Stát	Česko Česko
Alma mater	Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Témata	publicistika, literatura, překladatelská činnost a molekulární biologie
Děti	Jakub Hauser
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eva Hauserová, rozená Černá (25. listopadu 1954, Praha – 22. prosince 2023),^[1] byla česká publicistka zaměřená na přírodní zahradničení, permakulturistka, spisovatelka, překladatelka, feministka.

Po základní a střední škole vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Pak krátce nastoupila do Ústavu molekulární genetiky ČSAV; zde se zabývala genovým inženýrstvím. Po mateřské dovolené pracovala jako skladnice, knihovnice a jako redaktorka časopisů ABC (1989 až 1990), STORY (1990 až 1992) a sci-fi časopisu Ikarie;^[2] odtud odešla do knižního nakladatelství Harlequin Publishers (1992 až 1994) a pracovala jako reklamní copywriterka.

V letech 1995 až 1997 se živila překlady z angličtiny a zároveň byla ekologickou aktivistkou v Klubu žen Zeleného kruhu. Poté byla redaktorkou v časopisech Jackie a Marianne a následně na volné noze.

Byla členkou STUŽ, českého PEN klubu a sdružení Přírodní zahrada, a také čestnou členkou spolku Permakultura CS. V 90. letech byla činná ve sci-fi hnutí, často se účastnila Parconů a s organizací Československý fandom úzce spolupracovala.

Mimo psaní povídek a románů se zabývala tvorbou televizních scénářů zaměřených na ekologii a ženy, např. televizní pořady Nedej se, Ženský hlas, ABCDEkologie, Zpátky pod došky, Vybydlená planeta.

V roce 1979 se vdala za Františka Hausera, se kterým se v roce 1993 se rozvedla. Měla dva syny Jana a Jakuba.

• Hostina mutagenů (sci-fi, resp. biopunkové povídky), Svoboda 1992 – dle recenzenta Pavla Kosatíka (Ikarie) „možná nejdůležitější SF knížka těchhle let“.^[3]
• Cvokyně (feministická sci-fi novela), Ivo Železný 1992
• Zrání Madly v sedmi krocích aneb Přitažlivost západních mužů (dívčí románek), ROD Brno 2000
• Blues zmražené kočky, krvavý zelený román, Šťastný 2005
• Noc v Mejdlovarně, Argo 2014

• Na koštěti se dá i lítat, LN, Praha 1995
• Jsi přece ženská – malý, lehce feministický rádce, Grada, Praha 1998
• Příručka militantního feminismu, pod pseudonymem Johana Suková, Reneco, Ústí nad Labem 1999

• Když se sudičky spletou (povídky s fantastickými motivy), Maťa 2000
• Lapače času, fejetony a jiné obrázky doby, Votobia 2000
• U nás v Agonii, sci-fi povídky, Triton 2006
• Nech mě žít
• Šťastné a veselé
• Povídky o ženách
• Divoká jízda, antologie erotických povídek, Knižní klub 2006

• Přeložila do češtiny desítky románků pro ženy (vydala nakladatelství Motto, Ikar, Harlequin)
• Populárně vědeckou knihu Vagina od Catherine Blackledge (vydal Triton 2005)
• Monology vagíny od Eve Enslerové (vydal XYZ 2008)

• Encyklopedie soběstačnosti 1–2, Triton 2016 a 2018
• Edice brožurek Klíč k soběstačnosti, vydává od roku 2014 dvakrát ročně permakultura (CS)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eva Hauserová na Wikimedia Commons
• Osoba Eva Hauserová ve Wikicitátech
• Eva Hauserová oficiální stránka
• Eva Hauserová blog na idnes.cz
• Eva Hauserová na webu Legie