Eva Puskarčíková

Mgr. Eva Puskarčíková
Eva Puskarčíková (2023)
Eva Puskarčíková (2023)
PřezdívkaEvik[1]
Datum narození3. ledna 1991 (33 let)
Místo narozeníHarrachov, Československo
StátČesko
Výška168 cm
Hmotnost57 kg
ChoťLukáš Kristejn (2019–2020)[2][3]
PříbuzníAnna Puskarčíková (sourozenec)
Sportovní informace
Sportbiatlon
KlubSKP Kornspitz Jablonec
LyžeFischer[4]
ZbraňAnschütz[4]
Ukončení kariérybřezen 2022
Světový pohár v biatlonu
Debut4. ledna 2012
Nejlepší umístění13. místo (2016/17)
Počet výher4 (kolektivní)
Stupně vítězů11 (9 kolektivních)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry0 – 0 – 1
Mistrovství světa0 – 0 – 1
Mistrovství Evropy0 – 1 – 0
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Biatlon na ZOH
bronz2014 Sočištafeta
Mistrovství světa
bronz2020 Anterselvasmíšená štafeta
Mistrovství Evropy
stříbro2013 Banskoštafeta 4×6 km

Eva Puskarčíková (* 3. ledna 1991 Harrachov) je bývalá česká biatlonistka. Jejím největším individuálním úspěchem jsou dvě třetí místa v závodech světového poháru. S českou štafetou zvítězila v této soutěži celkem čtyřikrát a na Zimních olympijských hrách 2014 v Soči získala s českým týmem bronzovou medaili. Závodní kariéru ukončila v roce 2022.

Osobní život

Přibližně ve věku pěti let začínala Eva Puskarčíková s běžeckým lyžováním v klubu TJ Jiskra Harrachov. Po vzniku biatlonového Sportovního klubu Policie Harrachov (SKP Harrachov) si zkusila střelbu a už u biatlonu zůstala.[5][6] V prvním ročníku gymnázia se ještě vrátila k běžeckému lyžování, ale střelba jí chyběla, tak ve druhém ročníku již nadobro zůstala u biatlonu.[7] Poté závodila za SKP Kornspitz Jablonec[8] jejím trenérem byl Jindřich Šikola.[9]

Navštěvovala sportovní gymnázium v Jablonci nad Nisou.[7] Vystudovala Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně, obor speciální edukace bezpečnostních složek, kterou navštěvovala v letech 2011–2015, a získala bakalářský titul. Ve vzdělávání pokračovala v navazujícím magisterském studiu, obor učitelství tělesné výchovy pro základní a střední školy. Magisterský titul získala v roce 2018.[10][11][12] Od roku 2018 pokračovala ve svém vzděláváni na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity studiem zeměpisu pro základní školy.[13]

V květnu 2019 si vzala biatlonistu Lukáše Kristejna a začala používat příjmení Kristejn Puskarčíková.[14][15] Manželství však trvalo krátce, protože v listopadu 2020 potvrdila, že je rozvedená a že bude opět závodit pod příjmením Puskarčíková.[16] Začátkem roku 2022 oznámila, že jejím partnerem je italský biatlonista Thomas Bormolini.[17] V dubnu 2024 se jim narodil syn Paride Bormolini.[18]

Její sestra Anna Puskarčíková byla členkou juniorské reprezentace biatlonistek.[9]

Sportovní výsledky

Olympijské hry a mistrovství světa

Česko reprezentovalo na třech olympijských hrách, poprvé v roce 2014Soči, kde dosáhla nejlepšího individuálního úspěchu v individuálním závodě, když skončila na 21. místě (původně se umístila na 22. příčce).[19][20] Se štafetou žen dojela na čtvrtém místě, o tři roky později však byl původně stříbrný ruský tým kvůli dopingovému skandálu v ruském sportu diskvalifikován.[21] To v květnu 2022 definitivně potvrdil Mezinárodní olympijský výbor, který Češkám, jež se podle upravených výsledků umístily na třetím místě, přidělil bronzové medaile.[22] Zúčastnila se také ZOH v PchjongčchanguPekingu, přičemž pekingské hry označila ještě v jejich průběhu za svou poslední olympiádu.[23]

Zúčastnila se pěti mistrovství světa v biatlonu, poprvé v roce 2015 v Kontiolahti. Na anterselvském šampionátu v roce 2020 získala společně s Davidovou, Moravcem a Krčmářem bronzovou medaili ze smíšené štafety, což představuje její jediné umístění na stupních vítězů ze světových šampionátů. Dvakrát skončila v ženských štafetách těsně pod stupni vítězů na 4. místě. Nejlepšího individuálního výsledku dosáhla taktéž v Anterselvě 2020, když ve vytrvalostním závodu obsadila desáté místo.

SezónaAkceMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDVěk
2013/14ZOHRusko Soči44.41.21.3.×23 let
2014/15MSFinsko Kontiolahti73.24.7.24 let
2016/17MSRakousko Hochfilzen17.31.26.23.4.7.26 let
2017/18ZOHJižní Korea Pchjongčchang43.32.44.12.27 let
2018/19MSŠvédsko Östersund59.41.42.15.9.28 let
2019/20MSItálie Anterselva24.44.23.10.4.3.29 let
2020/21MSSlovinsko Pokljuka68.37.10.30 let
2021/22ZOHČína Peking8.×31 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství světa se započítávají do celkového hodnocení světového poháru, výsledky z olympijských her se dříve započítávaly, od olympijských her v Soči 2014 se nezapočítávají.

Na Mistrovství Evropy 2013 v bulharském Bansku získala stříbrnou medaili ve štafetě (složení Jitka Landová, Lea Johanidesová, Eva Puskarčíková a Veronika Zvařičová).

Světový pohár

Do Světového poháru v biatlonu se zapojila v roce 2012, kdy v rámci ženských štafet v německém Oberhofu skončila na 11. místě.[24] V individuálních závodech světového poháru startovala poprvé v sezóně 2013/2014. Při všech čtyřech startech, kterých se v roce 2013 zúčastnila, dokázala bodovat.[25]

2017/2018

Její letní přípravu na sezónu 2017/2018 ovlivnilo zranění ramene.[26] Při první zastávce Světového poháru v sezóně ve švédském Östersundu skončila ve vytrvalostním závodě na 15 km na sedmém místě s časem 44,6 minuty. Za vítězkou zaostala o 1 minutu a 8,6 sekundy. Toto umístění, které je jejím dosavadním maximem v této disciplíně, se jí podařilo díky bezchybné střelbě.[27] Ve sprintu na 7,5 km obsadila 32. místo s jednou chybou na střelnici a ztrátou na vítězku 1 minuta a 21,5 sekundy.

Hochfilzen byl další zastávkou světového poháru. Puskarčíková rozjela štafetu, první střelbu vleže měla s jedním dobitím a ze střelnice odjela na 10. místě. Ve střelbě vestoje potřebovala třikrát dobít a před poslední ranou si dřepla. Štafetu předala Jessice Jislové na pátém místě. Celkově štafeta ve složení Puskarčíková, Jislová, Davidová a Vítková skončila na 6. místě.[28]

Ve třetí části Světového poháru ve francouzském Annecy jela v sobotním stíhacím závodu pod startovacím číslem 26. Na první střelbě v leže musela na dvě trestná kola. Druhou střelbu vleže odstřílela bez chyby. Další střelba ve stoje také byla bez chyby a poslední střelba s jednou chybou. Do cíle dojela na 25. místě a probojovala se do nedělního závodu s hromadným startem.[29][30] V nedělním závodě s hromadným startem nezvládla střelbu v leže a musela na dvě trestná kola. Dvě chyby udělala i na další střelecké položce. Střelby ve stoje byly bez trestného kola. Do cíle dojela na 30. místě.[31]

Ukončení kariéry

V březnu 2022 oznámila, že po závěrečných závodech světového poháru v Oslu ukončí profesionální sportovní kariéru. Uvedla, že ji její výkony v závodech „již vnitřně nenaplňují“ a že už nedokáže českému týmu pomoci tak, jak by chtěla.[32] Poslední závod absolvovala 23. března 2022 na republikovém šampionátu v Jablonci nad Nisou, kde v supersprintu skončila na druhém místě.[33]

Celkem se zúčastnila 225 závodů světového poháru,[34] ve kterém působila mezi lety 2013 a 2022.

Sezóna 2011/12

ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSTŘ
4.Německo Oberhof11.
Celkové umístění11.
nkl

Sezóna 2013/14

ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSTŘ
1.Švédsko Östersundnestartovala
2.Rakousko Hochfilzen38.36.12.
3.Francie Annecy25.35.10.
4.Německo Oberhof40.30.
5.Německo Ruhpolding71.7.
6.Itálie Anterselva52.10.
7.Slovinsko Pokljuka65.
8.Finsko Kontiolahti52.
70.[pozn. 1]
9.Norsko Oslo68.
Celkové umístění71.60.nkl10.85 %
42 bodů (66.)

Sezóna 2014/15

ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSTŘ
1.Švédsko Östersund17.17.42.9.
2.Rakousko Hochfilzen74.3.
3.Slovinsko Pokljuka33.29.
4.Německo Oberhof57.1.
5.Německo Ruhpolding18.1.
6.Itálie Anterselva51.2.
7.Česko Nové Město na Moravě23.14.13.[pozn. 2]
8.Norsko Oslo47.34.1.
9.Rusko Chanty-Mansijsk14.18.20.
Celkové umístění33.28.37.40.1.3.81 %
232 bodů (33.)

Sezóna 2015/16

ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDSTŘ
1.Švédsko Östersund43.22.46.13.
2.Rakousko Hochfilzen24.40.6.
3.Slovinsko Pokljuka12.9.13.
4.Německo Ruhpolding[pozn. 3]20.18.16.
5.Německo Ruhpolding23.49.6.
6.Itálie Anterselva27.23.2.
7.Kanada Canmore52.12.
8.USA Presque Isle25.37.1.
9.Rusko Chanty-Mansijsknestartovala
Celkové umístění31.27.16.nkl.4.10.85 %
292 bodů (28.)

Sezóna 2016/17

ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDSTŘ
1.Švédsko Östersund15.8.15.14.
2.Slovinsko Pokljuka8.3.4.
3.Česko Nové Město na Moravě21.26.17.
4.Německo Oberhof42.36.3.
5.Německo Ruhpolding14.6.6.
6.Itálie Anterselva11.13.16.
7.Jižní Korea Pchjongčchang16.39.3.
8.Finsko Kontiolahti[pozn. 4]63.6.
9.Norsko Holmenkollen62.25.
Celkové umístění18.21.10.10.5.7.82 %
504 bodů (13.)

Sezóna 2017/18

Eva Puskarčíková při závodě v Oberhofu v roce 2018
ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDSTŘ
1.Švédsko Östersund32.45.7.13.
2.Rakousko Hochfilzen62.6.
3.Francie Annecy26.25.30.
4.Německo Oberhof10.23.9.
5.Německo Ruhpolding30.23.6.
6.Itálie Anterselva23.30.DNS
7.Finsko Kontiolahti50.8.
8.Norsko Holmenkollen18.34.13.
9.Rusko Ťumeňnezúčastnila se
Celkové umístění27.41.50.9.10.13.81 %
206 bodů (35.)

Sezóna 2018/19

ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDSTŘ
1.Slovinsko Pokljuka22.35.26.10.
2.Rakousko Hochfilzen29.DNS9.
3.Česko Nové Město na Moravě48.50.
4.Německo Oberhof12.21.3.
5.Německo Ruhpolding54.9.
6.Itálie Anterselva49.44.
7.Kanada Canmore77.7.
8.USA Soldier Hollow23.22.6.
9.Norsko Holmenkollen51.27.
Celkové umístění38.40.49.7.10.81 %
152 bodů (39.)

Sezóna 2019/20

ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDSTŘ
1.Švédsko Östersund19.23.8.11.
2.Rakousko Hochfilzen32.8.6.
3.Francie Annecy65.15.
4.Německo Oberhof17.10.
5.Německo Ruhpoldingnestartovala
6.Slovinsko Pokljuka27.38.6.
7.Česko Nové Město na Moravě57.10.
8.Finsko Kontiolahti58.50.zrušeno
9.Norsko Holmenkollenzrušeno
Celkové umístění39.43.28.18.8.10.82 %
208 bodů (35.)

Sezóna 2020/21

ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDSTŘ
1.Finsko Kontiolahti53.42.83,5 %
2.Finsko Kontiolahti (2)81.11.61 %
3.Rakousko Hochfilzen84.11.52 %
4.Rakousko Hochfilzen (2)22.26.29.84 %
5.Německo Oberhof39.43.90 %
6.Německo Oberhof (2)45.6.91 %
7.Itálie Anterselva53.10.82 %
8.Česko Nové Město na Moravě49.57.18.76 %
9.Česko Nové Město na Moravě (2)33.29.90 %
10.Švédsko Östersund94.70 %
Celkové umístění64.53.50.63.10.82 %
64 bodů (60.)

Sezóna 2021/22

ČSPMístoSPSZHZIZŠTSŠTSZDSTŘ
1.Švédsko Östersund11.69.87 %
2.Švédsko Östersund (2)58.41.7.86 %
3.Rakousko Hochfilzen49.54.8.81 %
4.Francie Annecy61.90 %
5.Německo Oberhof55.52.12.77 %
6.Německo Ruhpolding56.53.15.86 %
7.Itálie Anterselva57.85 %
8.Finsko Kontiolahti44.DNF.8.72 %
9.Estonsko Otepää43.80 %
10.Norsko Holmenkollen-Oslo65.80 %
Celkové umístění56.7.7.79 %
30 bodů (75.)

Juniorská mistrovství

SezónaDMístoSPSZIZŠTVěk
2010/11MSJČesko Nové Město na Moravě23.15.62.9.20 let
2011/12MSJFinsko Kontiolahti31.30.26.12.21 let

Medailová umístění v závodech Světového poháru

Individuální

Č.SezónaDatumMístoUmístěníDisciplína
1.2016/201710. prosince 2016Slovinsko Pokljuka3.stíhací závod
2.8. ledna 2017Německo Oberhof3.hromadný start

Kolektivní

Č.SezónaDatumMístoUmístěníDisciplína
1.2014/201513. prosince 2014Rakousko Hochfilzen3.štafeta 4×6 km
2.7. ledna 2015Německo Oberhof1.štafeta 4×6 km
3.14. ledna 2015Německo Ruhpolding1.štafeta 4×6 km
4.25. ledna 2015Itálie Anterselva2.štafeta 4×6 km
5.15. února 2015Norsko Oslo1.štafeta 4×6 km
6.2015/201624. ledna 2016Itálie Anterselva2.štafeta 4×6 km
7.13. února 2016USA Presque Isle1.štafeta 4×6 km
8.2016/20175. března 2017Jižní Korea Pchjongčchang3.štafeta 4×6 km
9.2018/201913. ledna 2019Německo Oberhof3.štafeta 4×6 km

Odkazy

Poznámky

  1. V rámci tohoto podniku světového poháru se jely dva závody ve sprintu.
  2. Nešlo o klasickou smíšenou štafetu, ale o premiérově zařazený smíšený závod dvojic.
  3. Původně se měl závod uskutečnit v Oberhofu, ale z důvodu nedostatku sněhu a velmi vysokých teplot byl přesunut do Ruhpoldingu.
  4. Původně se měl podnik uskutečnit v ruské Ťumeni, ale po dopingovém skandálu ruských sportovců se pořadatelé sami konání tohoto podniku vzdali.

Reference

  1. MACEK, Tomáš. Evik to musí zkusit, musí! Jak se české ženy rvaly o medaili pro Jislovou [online]. Idnes.cz, 2020-03-23 [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  2. Dostupné online.
  3. 25. listopadu 2020. Dostupné online. [cit. 2021-01-27].
  4. a b http://biathlonresults.com/?IBUId=BTCZE20301199101, přístup: 20170204a4. února 2017
  5. Rozhovor s Evou Puskarčíkovou. ČD pro vás [online]. 2017-02 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  6. Biatlonistka Eva Puskarčíková: Snila jsem o zaměstnání u policie. lemur.mu [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-17. 
  7. a b Harrachovský Zpravodaj - únor 2014. Harrachovský Zpravodaj. Dostupné online [cit. 2017-12-16]. 
  8. Archivovaná kopie. www.harrachov.cz [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-21. 
  9. a b http://www.biatlon.cz/cz/Reprezentace.aspx?MenuItemId=96[nedostupný zdroj]
  10. Fakulta sportovních studií - Bc. Puskarčíková Eva – biatlon. Fakulta sportovních studií [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  11. PUSKARČÍKOVÁ, Eva. Síla a její rozvoj v biatlonu. Brno, 2015. 59 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií – Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Vedoucí práce Jan Ondráček. Dostupné online.
  12. PUSKARČÍKOVÁ, Eva. Analýza stavu českého biatlonu v období jeho transformace. Brno, 2018. 93 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií – Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Vedoucí práce Jan Ondráček. Dostupné online.
  13. Diplomky, přednášky, ale žádná dovolená. Biatlonistky dřou bez kouče, trčí v Norsku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-05-19 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  14. Krásná nevěsta na biatlonové svatbě! Když sněží štěstí, píše novomanželka. Koukalová zírá z mrakodrapu [online]. Sport.cz, 2019-05-06 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. 
  15. HALBERŠTÁDT, Karel. Nové jméno v českém týmu: Eva Kristejn Puskarčíková [online]. Biatlon.cz, 2019-05-06 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  16. Rozvod! Česká biatlonistka s novinkou na světlo nespěchala [online]. Sport.cz, 2020-11-25 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  17. PROCHÁZKA, Václac. Česká biatlonistka potvrzuje nový vztah. Po Silvestru si připadala jako krtek, řeč přišla i na podprsenku [online]. Sport.cz, 2022-01-04 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  18. OSOBA, Michal. Zvykejte si na překvapení. Puskarčíkové se narodil chlapeček s předstihem, dostal italské jméno [online]. Sport.cz, 2024-04-21 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 
  19. KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Soukalová čtvrtá, Vítková šestá. O naději přišly na poslední střelbě. iDNES.cz [online]. 2014-02-14 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. 
  20. FINAL RESULTS: WOMEN 15km INDIVIDUAL [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2021-09-29 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ČTK. Opožděný bronz ze Soči pro české biatlonistky. Ruská štafeta byla kvůli dopingu diskvalifikována. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-27 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  22. ČTK; iDNES.cz. MOV definitivně potvrdil, že biatlonistky dostanou bronz za štafetu v Soči 2014 [online]. Idnes.cz, 2022-05-19 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. 
  23. Poslední závod pro Evu Puskarčíkovou! [online]. Český olympijský tým, 2022-02-17 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  24. http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1112SWRLCP04SWRL
  25. Archivovaná kopie. www.biatlon.cz [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-21. 
  26. Olympiáda a diplomka na krku. Hlavní je zůstat v pohodě, ví Puskarčíková. iDNES.cz [online]. 2017-11-23 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  27. Neomylná Puskarčíková se blýskla sedmým místem. Vyhrála Skardinová. iDNES.cz [online]. 2017-11-29 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  28. Štafeta žen potěšila na závěr II. kola SP v Hochfilzenu šestou příčkou. www.biatlon.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  29. Výsledky ve sprintu a stíhačce III. kola SP poslaly Evu Puskarčíkovou do „hromaďáku“!. www.biatlon.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  30. Dahlmeierová si dojela pro první triumf sezony. Puskarčíková pětadvacátá. iDNES.cz [online]. 2017-12-16 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  31. První hromadný závod sezony vyhrála Braisazová. Vítková končí třiadvacátá. iDNES.cz [online]. 2017-12-17 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  32. HALBERŠTÁDT, Karel. Eva Puskarčíková se loučí s kariérou: Myslím, že to stálo za to! [online]. Český svaz biatlonu, 2022-03-13 [cit. 2022-03-13]. (Český biatlon). Dostupné online. 
  33. "Evo, děkujeme!" Puskarčíková se loučila druhým místem v supersprintu, skončili také Krupčík a Jurčová [online]. Ceskatelevize.cz, 2022-03-23 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  34. ČTK. Puskarčíková odjela poslední závod kariéry, Davidové zase chyběl k medaili kousek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-03-18 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.