Eva Macholánová

Eva Macholánová
Narození4. června 1966 (57 let)
Třebíč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánívýtvarnice, designérka, malířka, architektka, fotografka a grafička
RodičeJosef Macholán
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eva Macholánová (* 4. června 1966 Třebíč[1]) je česká architektka,[2] malířka, grafička, kreslířka, filmová výtvarnice a fotografka.[1]

Biografie

Eva Macholánová se narodila v roce 1966 v Třebíči,[1] je dcerou architekta Josefa Macholána.[3] Vystudovala gymnázium T. G. Masaryka v Zastávce u Brna a následně fakultu architektury na Vysokém učení technickém v Brně,[2] později také vystudovala Lidovou školu umění v Náměšti nad Oslavou.[4] Po revoluci se odstěhovala do vesnice nedaleko Brna, kde pracuje ve vlastním ateliéru jako architektka nebo malířka.[2] Věnovala se také malbě akvarelem nebo animovanému filmu.[1]

Výstavy

Samostatné

  • 1986, Klub mládeže Veveří, Brno
  • 1988, Brno
  • 1989, Rosice
  • 1990, Výstavní síň kulturního a informačního střediska, Třebíč (Obrazy)
  • 2007, Městská galerie Hasičský dům, Telč

Skupinové

  • 1984, Náměšť nad Oslavou
  • 1985, Náměšť nad Oslavou
  • 1987, Galerie Stará radnice, Brno (Trienále 14/35)
  • 1988, Most (Bienále amatérské kresby a grafiky)
  • 1988, Náměšť nad Oslavou
  • 1989, Náměšť nad Oslavou
  • 1989, Galerie Stará radnice, Brno (30 let MPVU)
  • 1989, Třebíč
  • 1990, Muzeum a galerie v Dačicích, Dačice (spolu s Josefem Macholánem)
  • 1990, Galerie Stará radnice, Brno (Trienále 14/35)

Ocenění

V roce 1984 získala 1. cenu za malbu na 6. trienále 15/30 v Brně, v roce 1985 získala 1. cenu v krajské přehlídce Bienále amatérské kresby a grafiky a roku 1986 2. cenu v celostátním kole. V roce 1987 pak získala 1. cenu za animovaný film v soutěži Mladá kamera v Uničově.[1] V roce 2017 získala cenu Petra Bohunovského za akryl a tužku na plátně.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců / 21, W - Ž : 1950-2010.. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall, 2001. 391 s. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721 S. 277. 
  2. ↑ a b c Eva Macholánová [online]. Trifoil [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ BĚLÍKOVÁ, Vladislava. Centrum nábytkového designu – workshop a konference. Zpravodaj Bystřice pod Hostýnem. 2017-11-10, roč. XLIV, čís. 11/2017, s. 23. Dostupné online. 
  4. ↑ Eva Macholánová [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ j.e.f. Uši a Vítr – Pasáže – deník pro umění, kritiku, život, II. ročník, číslo 305, pátek 3. listopadu 2017 [online]. Christiania, 2017-11-03 [cit. 2020-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“