Eva Vidlařová

Ing. Eva Vidlařová
Narození16. prosince 1947
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. března 2021 (ve věku 73 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Alma materVŠ dopravní v Žilině
Povoláníherečka
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eva „Truda“ Vidlařová, psáno též Trůda či Trúda, (16. prosince 1947 Brno12. března 2021 Brno) byla česká herečka a disidentka.

Životopis

Narodila se 16. prosince 1947 v Brně.[1][2] Vystudovala vysokou dopravní školu v Žilině, na které získala titul inženýrky. Úspěšně prošla konkurzem a získala roli Trůdy Pezzové ve hře Pezza versus Čorba v Divadle na provázku (dnes Divadlo Husa na provázku),[3][4] která byla premiérově uvedena 27. září 1975.[5] Tato role Vidlařové přinesla její celoživotní přezdívku.[6] V Divadle na provázku pak zůstala až do odchodu do důchodu.[4]

První odpor proti komunistickému režimu si začala uvědomovat již na střední škole. Chartu 77 nepodepsala, neboť odmítala jakýkoliv dialog s režimem. Do kontaktu s disentem se tak dostala až díky Janu Šabatovi, synovi Jaroslava Šabaty. Stala se jednou z hlavních osobností brněnského disentu.[7] V roce 1988 držela šestnáctidenní hladovku za politické vězně.[8][9] Na podzim téhož roku byla preventivně zadržována a strávila přes tři měsíce ve vazbě. Až do pádu režimu byla sledována Státní bezpečností.

Po sametové revoluci dále hrála divadlo a objevila se i ve filmech Tankový prapor či Dědictví aneb Kurvahošigutentag. Širokému publiku se stala známou např. jako uklízečka Kiliánová ve filmu Dušana Kleina Jak básníkům chutná život. I v 90. letech se aktivisticky angažovala, např. byla zadržena při barvení nápisů na pomníku rudoarmějce na Moravském náměstí v Brně na červeno.[7][9] Krátce také organizovala chod redakce v Necenzurovaných novinách.[9]

V roce 1992 na ni dolehl únavový syndrom, kvůli kterému odešla z místa tajemnice v Divadle na provázku a přestávala hrát.[9] Její poslední inscenací tam byla Báječná léta pod psa v režii Iva Krobota, premiérovaná 3. února 1996.[9][10] V souvislosti se svým onemocněním se začala zajímat o alternativní medicínu a navštěvovala různé akce zaměřené tímto směrem.

Zemřela v Brně 12. března 2021.[5][11]

Role

Divadlo

Vypsány jsou pouze inscenace, které byly odehrány v Národním divadle Brno:[12]

  • 1978 – Svatba – Ženichova matka
  • 1978 – Stříbrný vítr – Malkusová
  • 1979 – Dáma s kaméliemi
  • 1980 – Pas de deux – Štefi
  • 1981 – Pezza versus Čorba – Trůda Pezzová
  • 1982 – Žehnej vám pánbůh, pane Rosewatere aneb Perly sviním – Karolina
  • 1982 – Hry a hříčky
  • 1986 – Balet Makábr – Makábristi
  • 1987 – Seance
  • 1991 – Cvičení stylu
  • 1991 – Katynka z Heilbronnu neboli Zkouška ohněm – Hraběnka Helena, matka Bedřichova

Film

Odkazy

Reference

  1. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 16. 3. 2021]
  2. Eva Vidlařová [online]. FDb.cz [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  3. Eva Vidlařová [online]. ABART, Archiv výtvarného umění [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  4. a b Český Film - znalostní databáze [online]. Libri.cz [cit. 2021-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-18. 
  5. a b DN. Zemřela Eva „Truda“ Vidlařová. Divadelní noviny [online]. 2021-03-16 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  6. Echo24. Zemřela Eva Vidlařová, brněnská herečka a disidentka, která držela hladovku za politické vězně - Echo24.cz. Echo24 [online]. 2021-03-16 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  7. a b FÁROVÁ, Nina. Eva "Trúda" Vidlařová: Když přišli Rusové, byl to naprosto zásadní šok, trauma a zvrat [online]. Ženy v disentu, Sociologický ústav AV ČR [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  8. JANUŠ, Jan. Magor zvládal vazbu bez drog, Cibulka neměl pud sebezáchovy, vzpomíná Machourek. Info.cz [online]. 2019-11-22 [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  9. a b c d e SOUKUPOVÁ, Jana. ZAPOMENUTÉ OSUDY: Donutil mě lákal na řízky, říká uklízečka z Básníků. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-04-03 [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  10. Báječná léta pod psa [online]. Divadlo Husa na provázku [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  11. Zemřela Eva Vidlařová: Zahrála si v Tankovém praporu i v Dědictví. Blesk.cz [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. 
  12. Vidlařová Eva [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2021-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-21. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“