Eva z Rožmberka
| Eva z Rožmberka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. dubna 1537 Český Krumlov |
| Úmrtí | srpen 1591 (ve věku 54 let) Mantova |
| Choť | 1. (1564) Mikuláš Zrinský ze Serynu (asi 1508–1566) 2. (1578) Paolo de Gassoldo |
| Děti | Jan Zrinský ze Serynu |
| Rodiče | Jošt III. z Rožmberka (1488–1539) Anna z Rogendorfu (asi 1500–1562) |
| Rod | Rožmberkové |
| Příbuzní | nevlastní sestra: Anna z Rožmberka (1530–1580) švagr: Jáchym z Hradce (1526–1565) bratr: Vilém z Rožmberka (1535–1592) švagrová: Kateřina Brunšvická (1534–1559) švagrová: Žofie Braniborská z Hohenzollernu (1541–1564) švagrová: Anna Marie Bádenská (1562–1583) švagrová: Polyxena z Pernštejna (1566–1642) sestra: Bohunka z Rožmberka (1536–1557) švagr: Jan IV. Popel z Lobkowicz bratr: Petr Vok z Rožmberka (1539–1611) švagrová: Kateřina z Ludanic (asi 1567–1601) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eva z Rožmberka (12. dubna 1537, Český Krumlov – srpen 1591, Mantova) byla česká šlechtična z poslední generace rodu Rožmberků.
Život
Narodila se jako předposlední dítě Jošta III. z Rožmberka a Anny z Rogendorfu. Právě díky jejímu doporučení se stal Jakub Krčín z Jelčan správcem rožmberského dominia.
Dne 19. září 1564 se vdala za Mikuláše Zrinského ze Serynu, významného chorvatského šlechtice a největšího turkobijce své doby. Jí bylo 26 let, jemu asi o třicet více. Navíc to byl ovdovělý otec třinácti dětí. Svatba se konala na zámku v Jindřichově Hradci. Tuto událost připomíná pamětní deska u vchodu do zámecké kaple na třetím nádvoří. V Českém Krumlově nebylo možné svatbu zorganizovat, protože Vilém z Rožmberka držel smutek za svou nečekaně zesnulou druhou manželku. Svého chotě následovala Eva do chorvatského Čakovce. Byla vychována v katolické víře, ale krátce po svém prvním sňatku s Mikulášem Zrinským ze Serynu přestoupila na luteránskou víru.[zdroj?] Mikuláš Zrinský byl velitelem pevnosti Szigetvár a při jejím pádu 7. září 1566 byl Turky zabit a posmrtně sťat.[1]
Mladá vdova se vrátila i se dvěma dětmi (dcera neznámého jména, narozena 1566, syn Jan, narozen 1565)[2] na otcovské statky. Azyl získala u svého mladšího bratra Petra Voka v Bechyni, kde setrvala až do svého dalšího sňatku v roce 1578, kdy si 16. září v Českém Krumlově vzala za manžela italského hraběte, dvořana mantovského vévody, Pavla Ippolitiho z Gazolda.
Podle historiků Václava Bůžka a Františka Schwarze je nepodloženou domněnkou, že druhý Evin sňatek vyvolal v rožmberském rodě nevůli. Když Vilém z Rožmberka sháněl o nápadníku své sestry informace, dostalo se mu od mantovské vévodkyně Eleonory (z rodu Habsburků) ujištění, že Pavel Ippoliti z Gazolda má na mantovském dvoře postavení nejvyššího hofmistra, je zámožný, zbožný katolík a z vážené rodiny – jeho rod, ač toliko hraběcí, je v říšské hierarchii podřízen přímo císaři. Pouze rožmberský kronikář Václav Březan svatbu s Italem neschvaloval, protože jeho ideálem byla šlechta pevně spjatá se svou zemí. Dle Bůžkovy a Schwarzovy teze se o italský sňatek Evy z Rožmberka zasazovali Habsburkové, neboť měla-li šlechta příbuzenské vazby za hranicemi své úzce chápané vlasti, oslabovala se tím její tendence prosazovat své lokální zájmy na úkor říšského celku a habsburské dynastie, která mu vládla. Taktéž byl Habsburkům vhod návrat Evy z Rožmberka ke katolickému vyznání. I po svatbě Eva z Rožmberka své příbuzné v Čechách navštěvovala, naposledy na rozhraní let 1588 a 1589. Když v roce 1591 zemřela, byla pochována v rodové kapli svého druhého manžela v kostele františkánského kláštera Blahoslavené Panny Marie Milostivé v Curtatone.[3]
Syn Jan zůstal po matčině odchodu do Itálie v péči strýců Petra Voka a Viléma, kteří sami děti neměli. Po smrti Petra Voka zdědil rozhodující část rožmberského majetku.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ ALBERT, Pražák,. Mikulás̆ S̆ubič Zrinský a Slováci. Bratislava: Universita Komenského v Bratislavě, 1928. 28 s. (Sbírka přednášek a rozprav extense University Komenského v Bratislavě; sv. 24). Dostupné online. OCLC 1087586768 S. 27.
- ↑ BŘEZAN, Václav. Život posledních Rožmberků I-II. Praha: Svoboda, 1985. 918 s. OCLC 960191006 S. 403.
- ↑ BŮŽEK, Václav; SCHWARZ, František. Aliance v zájmu Habsburků: Italský sňatek Evy z Rožmberka a místo jejího posledního odpočinku. Dějiny a současnost. Roč. XLVI (2024), čís. prosinec 2024, s. 30–34.
Literatura
- BECK Antonín, Rožmberské paměti 1850
- NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.
- POPELKA, Kristina. Poslední Rožmberkovna. Tajemství české minulosti. Únor 2016, čís. 48, s. 16–19.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eva z Rožmberka na Wikimedia Commons - Seznam prací o Evě z Rožmberka v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Rodokmen Rožmberků na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Rodokmen Zrinských na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Média použitá na této stránce
Autor: Adolf Matthias Hildebrandt , Licence: CC0
Stammwappen der Herren von Rosenberg (tschechisch Páni z Rožmberka, Plural Rožmberkové), im 15. Jh. einflussreichstes Adelsgeschlecht in Böhmen, dem Geschlecht der Witigonen entstammend, erloschen 1611.
Eva z Rožmberka