Evalvace (psychologie)

Evalvace v sociálním styku znamená projev úcty, vážnosti, respektu, pochopení a je opakem devalvace.

Lidské konání není z hlediska sociálních vztahů nikdy neutrální, vždy se někoho dotýká. Pomocí evalvace lze dosáhnout vytvoření dobrých vztahů mezi lidmi. [1] Důležitý je tento komunikační přístup v pomáhajících sociálních profesích při jednání s klienty, pacienty.

Příklady evalvace

  • zastání se člověka při neoprávněném obvinění či osočení (i za jeho nepřítomnosti)
  • zasazení se o to, aby člověk dostal to, co si zaslouží v situaci, která není příznivá
  • otevřené, upřímné jednání bez zatajování
  • altruistické jednání ve prospěch jiného člověka
  • schopnost odpustit chybu dané osobě bez připomínání této skutečnosti
  • zájem o druhého člověka
  • schopnost vytknutí chyby druhému člověku mezi čtyřma očima, ale nikdy před ostatními
  • schopnost nedělat to, co by se mohlo nepříjemně dotknout nebo uškodit druhé osobě, ačkoli k tomu byla příležitost
  • schopnost člověka udělat si čas pro druhého, i když je člověk zaneprázdněn

Výše uvedené příklady jsou vnímány velmi výrazně a kladně, daly by se charakterizovat přívlastky: laskavý, vstřícný, taktní, všímavý, uznalý, slušný, aj.[1]

Další pozitivně přijímané způsoby jednání jsou např.:

  • schopnost člověka odvést hovor k jinému tématu při možnosti vzniku konfliktu či hádky mezi ostatními osobami
  • neskákání do řeči v rozhovoru, vyčkávání na konec proslovu a naslouchání
  • povzbuzení v případě potřeby

Odkazy

Reference

  1. a b KŘIVOHLAVÝ J., Jak si navzájem lépe porozumíme, kapitola Evalvace - projev úcty a vážnosti ve vzájemném styku, str. 190

Literatura

  • Křivohlavý, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. Svoboda, 1988. 240 str., číslo 25-095-88

Související články