Evangelická škola v Bělči

Evangelická základní škola
Běleč obecní úřad.jpg
Poloha
AdresaBěleč nad Orlicí, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky100012 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelická škola v Bělči nad Orlicí je památkově chráněná budova v centru obce Běleč nad Orlicí v okrese Hradec Králové postavená v roce 1863 pro potřeby místní evangelické obce. Dnes je sídlem obecního úřadu a obecní knihovny. Památkově chráněna je od 13. ledna 2003.

Evangelická církev v obci

V řadě obcí v okolí Hradce Králové brzy po vydání Tolerančního patentu se obyvatelstvo hlásilo k evangelické církvi a i v Bělči byl založen toleranční reformovaný sbor; neuspěl ale v žádosti o ustavení samostatného sboru. V roce 1876 se stal filiálním sborem sboru v Třebechovicích pod Orebem, dodnes bělečský sbor patří jako kazatelská stanice Českobratrské církve evangelické do Třebechovic pod Orebem.[1]

Roku 1859 byl v obci zřízen samostatný evangelický hřbitov.[2]

Historie evangelické školy

Původně na tomto místě stála obecní pastouška, obydlí obecního sluhy Václava Veselky. Povolení ke zřízení evangelické školy získal sbor v roce 1859 a pro stavbu školy byl vybrán tento objekt včetně pozemku o rozloze 649 sáhů tj. přes 2000 metrů čtverečních).

Evangelická obec se rozhodla budovu zcela zbořit a postavit novou. Základní kámen byl položen 24. června 1862. Již ale v listopadu 1862 se začalo vyučovat v domě Josefa Huška (čp. 42), prvním učitelem byl Josef Libra.

28. června 1863 byla přízemní budova dokončena s jednou třídou. V budově byla zřízena a posvěcena také modlitebna sboru.

Na pozemku v zadní části bylo v roce 1873 přistaveno hospodářské stavení. V roce 1875 získala škola právo veřejnosti. Roku 1879 byla u zadního vchodu vysazena lípa na počest císaře Františka Josefa I.

V roce 1909 byla škola zcela zrušena, protože evangelická obec neměla finance na její další zřizování.[2]

V letech 1910–1911 bylo přistaveno patro a budova nadále sloužila jako evangelická modlitebna, scházel se v ní také evangelický pěvecký sbor. Byla upravena nově i zahrada. Původní učebna byla pronajata místní jednotě Sokola jako tělocvična. Budova byla trvale udržována: opravena fasáda, kamenné schody a elektrické vedení, vyměněna okna.

V roce 2007 byla budova Českobratrskou církví evangelickou převedena do majetku obce Běleč nad Orlicí. V letech 2016-2017 byla budova zásadně opravena. Dnes je hlavní budova sídlem obecního úřadu a obecní knihovny, hospodářské stavení je využíváno jako sklad.[3]

V evangelické škole učil a po roce 1909 dále bydlil až do roku 1925 Bohuslav Horák s manželkou Miladou, roz. Rychetskou se synem Bohuslavem Horákem mladším, manželem JUDr. Milady Horákové, popravené ve vykonstruovaném procesu v roce 1950. Oba manželé Horákovi a jejich syn ing. Bohuslav Horák jsou pochováni na místním evangelickém hřbitově.[4]

Architektonický popis

Samostatně stojící budova z 60. let 19. století včetně hospodářského zázemí leží v centru obce u silnice vedoucí z Hradce Králové-Svinar do místní části Třebechovice pod Orebem Nepasic. Je to cihlová eklektická stavba se štukovou výzdobou. Budova má pravidelný obdélníkový půdorys se světlou omítkou a kamenným podnožím. Valbová střecha se dvěma komíny je pokryta bobrovkami.

Hlavní průčelí budovy je obráceno k jihu. Symetrická budova má uprostřed dvoukřídlé kazetové dveře s ozdobnou původní litinovou klikou. "Vstupní dveře segmentové, v překladu datace L. P. 1863."[5] Po stranách vstupních dveří jsou symetricky umístěná dvě okna s pískovcovými parapety, v patře je oken šest, prostřední okna jsou menší než ostatní. Zachováno zůstalo jen jediné čtyřkřídlé vnitřní okno (v přízemní místnosti u schodiště), ostatní nejsou původní, spodní část je dělena na šest tabulek. Uvnitř budovy vede chodba k zadnímu severnímu vstupu. Vpravo od čelního vstupu vedou dveře do velkého sálu zaklenutého klenbami, v přízemí jsou ještě tři menší místnosti. Proti vstupním dveřím je jednoramenné schodiště vedoucí do patra. Uprostřed budovy vybíhá lichoběžníkový štít s jehlancovým zakončením s malými pilířky na obou stranách, ve štítu je reliéf kalichu, pod ním, v centru, se nachází rozeta. Zadní dvorní (severní) průčelí je obdobné, u zadního vstupu do domu pod oknem vpravo ode dveří je sklepní okénko. Boční průčelí jsou symetrická, v přízemí i patře se dvěma okny. Světle okrová omítka není původní.[5]

Budova je kvalitní venkovskou stavbou z 2. poloviny 19. století.[5] Stavitele ani architekta zdroje neuvádějí.

Reference

  1. Historie sboru Farní sbor Československé církve evangelické Třebechovice pod Orebem [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  2. a b NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska.. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 64. 
  3. Historie obce: Běleč nad Orlicí [online]. Obec Běleč nad Orlicí [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 
  4. DVOŘÁKOVÁ, Zora. Milada Horáková ve fotografiích a dokumentech. Praha: Klub Milady Horákové, 2009. 190 s. S. 24,190. 
  5. a b c Základní škola evangelická. [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Běleč obecní úřad.jpg
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: