Evangelický kostel (Blatnica)

Evangelický kostel
Místo
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Žilinský
Okres	Martin
Obec	Blatnica
Souřadnice	48°56′15,01″ s. š., 18°55′43,25″ v. d.
Základní informace
Církev	Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku
Provincie	Východní distrikt
Status	kostel
Architektonický popis
Stavební sloh	klasicismus
Výstavba	1786–1885
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Blatnici je toleranční kostel z roku 1786, který byl 17. května 2010 prohlášen národní kulturní památkou. Jedná se o jednolodní klasicistní stavbu s prvky rustikální architektury.

Historie

Již v roce 1597 byl v Blatnici doložen první evangelický farář, v období reformace sloužil evangelíkům starý kostel svatého Ondřeje v nedalekých Sebeslavcích. Stejně jako řada dalších kostelů v Turci byl v roce 1709 v rámci protireformace odňat protestantům. Současný kostel byl postaven v roce 1786 po vydání Tolerančního patentu, který po letech pronásledování umožnil evangelíkům stavět vlastní kostely a obnovovat církevní sbory. Původně byl postaven bez věže, protože protestantské kostely stále podléhaly určitým stavebním omezením. Stavbu kostela iniciovali věřící nejen z Blatnice, ale také z filie Karlova a Laskára. Základní kámen byl položen 15. května 1786, stavba probíhala pod patronací Evy Rothové, manželky Gabriela Prónia. Stavitelem kostela byl neznámý mistr z Kremnice, který dílo dokončil na podzim téhož roku. Věž byla postavena v roce 1817 u příležitosti 300. výročí začátku reformace. Původně obsahoval tři zvony, z nichž se po rekvizici během první světové války dochoval pouze jeden z roku 1817. Další zvon byl přidán po válce v roce 1923. V roce 1838 byl zvětšen oltářní prostor, čímž kostel získal půdorys latinského kříže. Interiér kostela byl postupně doplňován, takže v roce 1906 přibyl lustr a v roce 1913 novoklasicistní varhany. V letech 1970–1980 proběhla komplexní obnova kostela.^[1]

Architektura kostela

Evangelický kostel se nachází na východním okraji obce, na úpatí Velké Fatry. Spolu s farou a hospodářskými budovami tvoří uzavřený areál. Jedná se o jednoduchou stavbu v duchu tolerančních církví. Kostel má půdorys latinského kříže. Sakristie se nachází na severovýchodní straně, věž na jihozápadní straně. Fasády kostela jsou jednoduché, bez ozdob. Věž je zakončena římsou a zvonovitou helmicí s ozdobnou makovicí a křížem. Vstupní prostor v podhradí obsahuje jediné dřevěné schodiště vedoucí do empory. Vnitřnímu prostoru dominuje tříramenná empora podepřená kovovými sloupy s mramorováním. Strop sálu je řešen jako dřevěný trámový a pochází pravděpodobně z doby rozšíření kostela v roce 1838.

V interiéru kostela se nachází řada cenných památkově chráněných prvků. V edikule oltáře je umístěn řečnický pult. Oltář je završen konvexně konkávní deskovou nástavbou s dekorativními vázami, borovými šiškami a centrálně umístěnou gloriolou s Božím okem. Křtitelnice je kamenná, s dřevěným víkem. Nápis „Horlivau Laskau daroval kostelu Matthaus Ursziny 1838“ odkazuje na dobu jeho vzniku v roce 1836. Skládá se z patky, kanelovaného sloupu a hromádky zdobené reliéfními lístky. V interiéru kostela se dodnes nachází obraz Krista v Getsemanské zahradě, krásné dílo z druhé poloviny 19. století.^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Evanjelický kostol v Blatnici na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Evangelický kostel na Wikimedia Commons