Evangelický kostel (Hošťálková)

Evangelický kostel v Hošťálkové
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Zlínský
Okres	Vsetín
Obec	Hošťálková
Souřadnice	49°21′19,99″ s. š., 17°52′12,94″ v. d.
Základní informace
Církev	Českobratrská církev evangelická
Seniorát	východomoravský
Sbor	Hošťálková
Současný majitel	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hošťálkové
Architektonický popis
Výstavba	1829
Další informace
Adresa	Hošťálková, Česko Česko
Kód památky	19597/8-247 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Hošťálkové je chrám Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Hošťálkové v okrese Vsetín. Kostel je chráněn jako kulturní památka.

Tajní evangelíci na Vsetínsku období protireformace přečkali, scházeli se tajně v lesích. Povzbuzením pro jejich víru bylo falešné vyhlášení náboženské tolerance v roce 1777.^[1][2] V letech 1777–1781 se připojili k povstání valašských evangelíků, které bylo krutě potlačeno, ale přispělo k vydání tolerančního patentu.^[3]

Augspurský sbor byl v Hošťálkově vyhlášen v roce 1782. Prvním farářem v letech 1781–1789 byl Ondřej Orgoň,^[4] který vystudoval bohosloví v Šoproni a Wittembergu. Před příchodem do Hošťálkové působil na evangelické škole v Modre, měl konflikty s úřady, proto musel opustit Uhry.^[3] Zůstal v Hošťálkové do roku 1789, kdy uvolnil místo faráře svému zeti Františku Čížkovi, který začínal v Hošťálkové jako učitel na evangelické škole. Po získání místa faráře se stal prvním českým kazatelem na Valašsku. Narodil se v Praze roku 1754, studoval v Bratislavě, vyznal se v lékařství a měl domácí lékárnu. Právě on prý vzhledem ke svému zájmu o malířství vyzdobil modlitebnu řezbami a malbami.^[3]

Augspurský sbor po vzniku Československa vstoupil do Českobratrské církve evangelické.

Dřevěná toleranční modlitebna byla postavena v roce 1783.

V letech 1829–1831 byla nahrazena novoklasicistní jednolodní podélnou stavbou s historizujícími prvky situovanou v centru obce. Stavba s klenutými interiéry opravovaná v roce 1846 musila respektovat toleranční omezení, byla bez věže. Odsazená čtyřboká věž v ose vstupního průčelí byl přistavena v roce 1857, současně do ní byly zavěšeny dva zvony.^[5]

Další oprava proběhla ve dvacátých letech 20. století, znovu v roce 1939 nákladem 70 000 Kč. V letech 1973–1975 při generální opravě dostal kostel novou fasádu, byla vyměněna okna a dveře a pořízen nový interiér. Nová měděná střecha byla položena roku 1987. Novou fasádu získal kostel v roce 1995.^[3][5]

Nejstarší součástí vybavení je křtitelnice datovaná rokem 1791.

Varhany do kostela byly věnovány vrchností. V roce 1852 byly pořízeny varhany nové, které v kostele zůstaly až do roku 1964, kdy bylo pořízeno harmonium a nové varhany.^[3] Za první světové války kostel o zvony přišel.^[3] Ihned po válce byl pořízen ocelový zvon, později další ze zvonoviny. Za druhé světové války zůstal v kostele jen ocelový zvon. Nový zvon byl pořízen v roce 1959.^[3]

V letech 1973–1975 podle návrhu ing. arch. Josefa Bartáka byla změněna kazatelna a stůl Páně. Klasické lavice byly nahrazeny židlemi spojenými v řadách.^[6] Bylo nově vymalováno, vyměněno osvětlení a položena mramorová dlažba.^[3]

První fara byla postavena v roce 1784 a teprve v roce 1843 byla nahrazena novou, v níž měla několik let sídlo i evangelická škola. V roce 1876 byla postavena fara třetí, nejnovější. V roce 1916 byla opravena střecha a pokryta eternitem. Další oprava v roce 1932 byla nedostatečná a nekvalitní. Po roce 1945 proběhla přestavba budovy fary podle plánu architekta Bohumila Bareše. Ačkoliv při opravě pomáhalo mnoho pomocníků z řad členů sboru (celkem 135 osob odpracovalo 1117 hodin), cena opravy výrazně převýšila původní rozpočet. Při přestavbě byl rozšířen sborový sál, opravený sborový dům byl slavnostně otevřen 20. srpna 1950.^[5]

Z Modry přišel do Hošťálkové nejen první farář, ale i učitel evangelické školy Matyáš Halaš. Dalším učitelem byl František Čížek, který byl od roku 1789 farářem.Jedním z učitelů v Hošťálkové byl zeman Karel Rízner, rodák z Malého Čepčína, děd Ĺudovíta Vladimíra Ríznera, významného slovenského spisovatele a bibliografa.^[3]

Evangelická škola byla zprvu umístěna poblíž modlitebny v domku Martina Blizňáka. V roce 1790 pro ni byla postavena budova v místech nynější evangelické fary. Svému účelu sloužila do roku 1843, kdy byla zbořena a na jejím místě postavena nová zděná školní budova s bytem pro učitele. Ke slavnosti položení základního kamene tehdejší učitel evangelické školy Josef Pellar složil píseň na nápěv písně "Král věčný nás žehnej".^[3] Upravená školní budova byla posvěcena 16. června 1876. Škola získala právo veřejnosti jako dvojtřídní, v roce 1891 sbor kvůli velkým nákladům školu zrušil. Církev školu pronajala obci, která v ní v roce 1892 otevřela trojtřídní obecnou školu.^[5][3]

Evangelický hřbitov rozkládající se kolem kostela dodnes patří Českobratrské církvi evangelické.^[5]

• BURIAN, Bohuslav. Toleranční kazatelé na Valašsku: (1781-1861): Příspěvek k dějinám valašského evangelictví. Ve Stříteži n. Beč.: nákladem vlastním, 1938-1940. 559 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Hošťálkové na Wikimedia Commons