Evangelický kostel (Hodslavice)

Evangelický kostel v Hodslavicích
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Moravskoslezský
Okres	Nový Jičín
Obec	Hodslavice
Souřadnice	49°32′21,05″ s. š., 18°1′21,52″ v. d.
Základní informace
Církev	Českobratrská církev evangelická
Seniorát	moravskoslezský
Sbor	Hodslavice
Současný majitel	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hodslavicích
Architektonický popis
Výstavba	1813
Další informace
Adresa	Hodslavice, Česko Česko
Kód památky	36581/8-1590 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Hodslavicích v okrese Nový Jičín je památkově chráněný klasicistní chrám Českobratrské církve evangelické.

V Hodslavicích a okolí přečkalo dobu protireformace mnoho tajných nekatolíků (scházeli se v lesích), po vydání tolerančního patentu v roce 1782 vytvořili jeden z prvních augspurských sborů na Moravě. Evangelíkům se v Hodslavicích a okolí hlásila více než polovina obyvatel, přes 900 lidí.^[1]

Zprvu se kázalo ve stodolách, stavba dřevěného tolerančního kostela začala v roce 1783. Na počátku 19. století byl poškozen vichřicí a musel být stržen, podoba kostela se nedochovala. Dřevo strženého kostela bylo použito na stavbu školy.

Po vzniku Československa sbor vstoupil do Českobratrské církve evangelické.^[2]

Základní kámen nového klasicistního kamenného kostela byl položen 29. června 1813. Sbor sháněl velmi těžce finance pro stavbu, pro jejich nedostatek byla stavba dokončena až v roce 1819. Kostel nahradil původní dřevěný; pamětní listina uvádí, že ten stál „čtyři sáhy níže než tento nynější stojí“.^[3]

Kostel je podélná jednolodní budova s polygonálně ukončeným presbytářem. Původně měl kostel malá okna, byl bez věže a zvonů, s dřevěnou kruchtou a hlavním vchodem směrem do polí, jak nařizoval toleranční patent. Loď je zaklenuta plackovou klenbou a presbytář lunetovými výsečemi. ^[3]

(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0

Těsně po dostavbě a otevření evangelického kostela v něm na přání matky při své návštěvě Hodslavic pronesl své první a jediné kázání František Palacký, čerstvý absolvent evangelického lycea v Prespurku.

Vstupní čtyřboká věž se dvěma zvony a věžními hodinami byla přistavena až po zrušení tolerančních omezení v roce 1851–1852, současně byla zvětšena okna. Věž kostela je třípatrová s cibulovou bání a otevřenou lucernou.^[3] Kostel byl prvním evangelickým kostelem s věží na Moravě^[4][2]

V roce 1891 byl v kostele instalován nový oltář, v roce 1905 dostal novou střechu. Velká oprava byla provedena v roce 1930, nejnákladnější oprava s podstatnou změnou interiéru proběhla v letech 1951–1952 za působení faráře Josefa Ondrucha. Další větší rekonstrukce se uskutečnila v padesátých letech 20. století.

Farní sbor začal zvažovat a připravovat projekt opravy kostela, který by vyřešil technické problémy a současně upravil interiér pro širší využití. Rekonstrukci interiéru kostela zpracovalo pražské architektonické studio OBJEKTOR ve spolupráci s architektem Kamilem Mrvou. Úpravy navrhli architekti Václav Šuba a Jakub Červenka v roce 2019. Rekonstrukce přispěla k využívání kulturní památky nejen pro sborový život, ale i kulturní život obce. V presbytáři je instalováno multifunkční pódium s novým mobilním stolem Páně, čímž byly zvýrazněny vitráže kostela. Lavice, kazatelna a dřevěné balustrády byly repasovány bez změny tvaru. Za vstupní předsíní bylo navrženo zázemí pro církevní i společenské aktivity. Varhany na kruchtě musily být kvůli špatnému technickému stavu odstraněny, na jejich místě byl umístěn nábytek pro archivaci fragmentů kostela a dokumenty obce. Přestavbou vynikla mohutnost a krása kleneb.^[5] Rekonstrukce kostela byla vyznamenána cenou Grand Prix obce architektů^[6] v kategorii interiér za rok 2019 a současně nominována na Cenu za architekturu.^[7]

Evangelická škola byla zřízena v obci již v roce 1782, učilo se v pronajatých prostorách v různých soukromých domech. Od roku 1786 vyučoval Jiří Palacký, otec Františka Palackého, ve vlastním domě čp. 108, tím byla výuka spořádanější.^[3]

Vlastní dřevěná školní budova byla postavena až roku 1820 na pozemku s čp. 75. V této škole se učilo do roku 1845, téhož roku byla postavena nová zděná školní budova. V obci fungovala od roku 1856 i katolická škola, evangelické škole bylo odepřeno právo veřejnosti. To získala až v roce 1889, když předtím od roku 1871 zřídila druhou třídu v budově fary. V roce 1901 se stala obecní školou v nové budově. V Hodslavicích dále fungovaly školy dvě: dvoutřídní katolická a čtyřtřídní evangelická.^[2]

Škola je přízemní zděný dům vedle evangelického kostela. Hlavní vstup do budovy je dřevěnými dvoukřídlými dveřmi (pravděpodobně původními), v bývalé školní třídě je zachován trámový strop. Vstupní síň je částečně klenutá. Budova je zastřešena polovalbovou střechou se zděnými štíty. Střešní tašky nahradily původní šindelovou krytinu. V roce 1996 byla provedena obnova střešní konstrukce dle projektu firmy Báňské projekty Valašské Meziříčí.^[3]

Školu navštěvoval evangelický filozof a významný člen evangelické církve Josel Lukl Hromádka. V současné době bývalá škola slouží jako sborový dům^[2] a je Památníkem teologa Josefa Lukla Hromádky.^[8]

První fara byla postavena před rokem 1785, moderní fara pochází z let 1925–1926, kdy byla postavena nákladem 130 000 Kč.^[2][9]

Církev v obci vlastní evangelický hřbitov založený v roce 1857 a rozšířený v roce 1913.^[2]

• Čtení o Hodslavicích: sborník k 200. výročí narození Františka Palackého. Brno: Agentura Arpa, 1998. 441 s., [8] s. příl.
• Hanzelka, František (ed.). Palackého rodná obec - kronika Hodslavic. Hodslavice: Místní rada osvětová, 1948. 232, [4] s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Hodslavicích na Wikimedia Commons