Evangelický kostel (Horní Krupá)
Evangelický kostel v Horní Krupé | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Vysočina |
Okres | Havlíčkův Brod |
Obec | Horní Krupá |
Souřadnice | 49°40′23,91″ s. š., 15°34′46,36″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Českobratrská církev evangelická |
Seniorát | horácký |
Sbor | Horní Krupá |
Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Horní Krupé |
Datum posvěcení | 30. října 1847 |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1847 |
Další informace | |
Adresa | Horní Krupá, ![]() |
Kód památky | 45199/6-205 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Evangelický kostel v Horní Krupé v okrese Havlíčkův Brod je komunitním centrem evangelického sboru v Horní Krupé. Budova kostela je památkově chráněna.
Historie sboru
![Evangelický kostel Horní Krupá](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Horn%C3%AD-Krup%C3%A1-kostel2011b.jpg/220px-Horn%C3%AD-Krup%C3%A1-kostel2011b.jpg)
Po době protireformace zůstalo v obci jen málo tajných nekatolíků. Po vydání tolerančního patentu se k reformovanému vyznání přihlásilo jen padesát rodin, to na ustavení samostatného sboru nestačilo. Všichni se přihlásili ke sboru ve vzdálené Sázavě, v dalších letech nepravidelně byli věřící obstaráváni kazatelem z Nového Města na Moravě nebo Močovic. Od roku 1827 vykonával sázavský kazatel bohoslužby v Horní Krupé každou šestou neděli a každý druhý výroční svátek.[1]
V letech 1791–1824 byl sbor zcela bez kazatele. Bohoslužby se konaly v soukromých staveních, kazatel mezi věřící přišel jen občas. Samostatný sbor byl ustaven v roce 1868.[2] Po vzniku Československa v roce 1918 sbor vstoupil do Českobratrské církve evangelické.[1]
V roce 1847 se začalo se stavbou kostela a za půl roku byla stavba hotova (kostel byl vysvěcen 30. října 1847).[3]
Architektura
Stavitel Prchal z Hamru vypracoval plán a kostel postavil. Je to novoklasicistní jednolodní stavba s vysokými okny a půlkruhovým záklenkem. V průčelí budovy je portál s trojúhelníkovým štítem. Hlavní loď má plochý strop s postranními emporami. Apsida je sklenuta konchou. Toleranční kostel je bez věže.[1]
Vnitřní zařízení je převážně z 19. století. Varhany a stůl Páně byly pořízeny v roce 1872, nový stůl Páně v roce 1884. Nové varhany jsou z roku 1947. Uvnitř je kamenná podlaha a dvě řady lavic.[1]
Opravy kostela probíhaly v letech 1939, 1966. Poslední v roce 2006–2007 podle návrhu výtvarnice Barbory Veselé).[1]
Vnější dispozice zůstala nedotčena.[1]
Hřbitov
Hřbitov byl vybudován kolem kostela v roce 1872, opravován byl počátkem 50. let 20. století.
Evangelická škola
Škola byla zřízena v roce 1868 v chalupě v blízkosti kostela. Časem velmi zchátrala a bylo ji odňato právo veřejnosti, získala je znovu teprve po opravě v roce 1881. V roce 1888 škola vyhořela, byla obnovena v roce 1889 v nové budově postavené za 12 000 korun.[1]
Škola byla jednotřídní a fungovala až do konce dvacátých let 20. století. Byla nejdéle fungující evangelickou školou, vyučování skončilo a právo veřejnosti jí bylo odňato v roce 1930, protože ve škole učil učitel bez potřebné kvalifikace. Od roku 1957 budova školy sloužila pro zimní bohoslužby. Od roku 2008 je komunitním centrem evangelického sboru a školského zařízení pro ekologickou a environmentální výchovu v kraji Vysočina SEM Slunečnice a Chaloupky.[1][4]
Fara
Evangelická fara byla vybudována po osamostatnění sboru v letech 1870-1871. Byla přestavena v roce 1930, opravována v letech 1948 a 1965, znovu po roce 1989, kdy dostala novou střechu a byla i plynofikována.
Památková hodnota
Toleranční modlitebna bez věže má neobvykle bohaté tvarosloví. Byla postavena dlouho po vydání tolerančního patentu a v souladu s ním byla postavena na kraji obce s okolním hřbitovem. Okolo je zeleň, u vchodu je studánka.[5]
Reference
- ↑ a b c d e f g h NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a staroikatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 160-161.
- ↑ ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 218-219.
- ↑ Evangelický kostel Horní Krupá [online]. Vysočina Tourism [cit. 2025-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Krupská škola [online]. ČCE v Horní Krupé a Havlíčkově Brodě [cit. 2025-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Evangelický kostel [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-23]. Dostupné online.
Literatura
- Jubilejní almanach - schematism československého evangelictví v ČSR. Praha: Kostnická jednota, 1928.
- Kytička pomněnek na hrob ev. školy v Horné Krupé. Českobratrská jednota, roč. 32, 1930, s. 153-154.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Horní Krupé na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“