Evangelický kostel (Horní Vilémovice)
| Evangelický kostel v Horních Vilémovicích | |
|---|---|
 Evanglický kostel v Horních Vilémovicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Třebíč |
| Obec | Horní Vilémovice |
| Souřadnice | 49°17′28,81″ s. š., 15°53′0,43″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  | |
| Základní informace | |
| Církev | Českobratrská církev evangelická |
| Seniorát | Horácký |
| Sbor | Horní Vilémovice |
| Užívání | užíván |
| Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Horních Vilémovicích |
| Datum posvěcení | 1789 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1784–1789 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Horní Vilémovice |
| Oficiální web | http://horni-vilemovice.evangnet.cz |
| Kód památky | 102573 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evangelický kostel v Horních Vilémovicích je chrámem Páně sboru Českobratrské církve evangelické v Horních Vilémovicích. Kostel byl vystavěn po roce 1787, modlitebna je budovou s valbovou střechou s původně dřevěným šindelem a později cementovou krytinou. Součástí stavby je také věž s hodinami a zvonem.[1] Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Po vydání tolerančního patentu bylo umožněno evangelíkům přihlásit se k jiné víře, museli se přihlásit veřejně, kdy v třebíčském panství komise, ke které se museli přihlásit, zasedala v dubnu 1782, celkem se přihlásilo 98 rodin a 483 osob, pro založení nového sboru bylo nutno 100 rodin či 500 osob. Jihlavský hejtman podal žádost o založení nového sboru spolu s výjimkou pro nedostatečný počet rodin.
Dne 17. listopadu 1783 byl vydán dekret o povolení zřízení modlitebny a povolání kazatele. Nicméně již v červnu 1782 bylo úřadem v Třebíči určeno místo pro stavbu modlitebny v Horních Vilémovicích spolu s místem dosavadního konání bohoslužeb a místem pro ubytování faráře.
Prvním kazatelem byl Štěpán Wasserheli (příp. Vassarhely[3]), který získal povolení k vykonávání služeb Božích, vysluhování svátostí a sprovázení pohřbů 16. května 1784.[4]
Výstavba kostela začala v roce 1787 a za dva roky, 30. listopadu 1789, byl pak kostel vysvěcen. Na stavbu modlitebny se tehdy použil nejlevnější dostupný materiál. Na svém začátku sbor získal z Curychu Bibli a také od hraběnky Kendefy bohoslužebné nádoby. V roce 1793 došlo k výstavbě fary pro ubytování kazatele. Během prvních 33 let fungování sboru se v jeho čele vystřídalo celkem osm farářů. V roce 1836 však do sboru přišel kazatel Jan Voškrda, který sloužil až do roku 1886. Za jeho působení byla v roce 1884 vystavěna kazatelská stanice v Náměšti nad Oslavou. Na začátku dvacátého století (1902) za působení faráře Jaroslava Urbánka získal kostel novou střechu, dále se vybudovala věž se zvony a zakoupily se též varhany.
V roce 1890 proběhly první evangelické bohoslužby v Třebíči, které se po mnoho let konaly v hostinci u Poláků. Roku 1899 vznikla kazatelská stanice v Třebíči a o deset let později (1909) pak začala i stavba budovy třebíčského evangelického kostela.
V roce 1933 byl v Horních Vilémovicích otevřen nový sborový dům.[4]
Seznam kazatelů
- Štěpán Vassarhely – 1784 – 1793
- Jakub Theofil Štětina – 1793 – 1794
- Antonín Štorch – 1796 – 1798
- Josef Gerža – 1798 – 1800
- Jan Fabri – 1801 – 1806
- Matěj Hykl – 1807 – 1810
- Josef Janko – 1810 – 1812
- Jan Vavruška – 1813 – 1832
- Jan Voškrda – 1832 – 1863
- Karel Švanda – 1863 – 1894
- Jaroslav Urbánek – 1898 – 1924
- Josef Závodský – 1927 – 1929
- Josef Bednář – 1933 – 1945
- Jiří Nedvěd – 1946 – 1962
- Jiří Petřík – 1970 – 1973
- Ilja Burian – 1973 – 1978
- Jiří Staněk – 1981 – 1986
- Pavel Keřkovský – 1988 – 2001
- Leonardo Teca – 2001 – 2010
- Alois Němec – 2013 – nyní[3]
Galerie
Interiér kostela
Pomník mistra Jana Husa před Kostelem
Fara
Reference
- ↑ Kraj Vysočina. Toleranční památky [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, květen 2011 [cit. 2016-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav. toleranční kostel [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Farní sbor ČCE Horní Vilémovice. Farní sbor ČCE Horní Vilémovice [online]. Horní Vilémovice: Farní sbor ČCE Horní Vilémovice, 2016-10-24 [cit. 2016-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-11.
- ↑ a b HAŠKA, Petr. Dějiny sboru ČCE v Třebíči. Praha, 2014 [cit. 2016-11-11]. 97 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Evangelická teologická fakulta. Vedoucí práce Pieter Morée. s. 13–15, 36. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Horních Vilémovicích na Wikimedia Commons - Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Horních Vilémovicích Archivováno 11. 11. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 4.0
Horní Vilémovice.
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 4.0
Horní Vilémovice.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na evangelický kostel v Horních Vilémovicích, okr. Třebíč.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Fara v Horních Vilémovicích, okr. Třebíč.