Evangelický kostel (Křížlice)
| Evangelický kostel v Křížlicích | |
|---|---|
 Kostel v roce 2009 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| kraj | liberecký |
| okres | Semily |
| Obec | Křížlice |
| Souřadnice | 50°39′29,8″ s. š., 15°30′41,93″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | evangelická |
| Seniorát | liberecký |
| Sbor | Křížlice |
| Status | kostel |
| Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Křížlicích |
| Datum posvěcení | 1. ledna 1786 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1786 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Křížlice, Česko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evangelický kostel v Křížlicích je jednolodní kostel z roku 1786. Původně luterská modlitebna patří českobratrskému sboru v Křížlicích.
Historie
První písemná zmínka o obci Křížlice pochází z roku 1492, avšak malý dřevěný kostelík zde stál již roku 1358. V 15. století jej zřejmě užívala církev podobojí. Rozvoji protestantství napomáhal i majitel panství Václav Záruba z Hustířan. Po bitvě na Bílé hoře bylo sice vydáno Obnovené zřízení zemské které zapovídalo existenci nekatolických vyznání, avšak díky odlehlosti Křížlic a rozložení domů v krajině se zde snahy o rekatolizaci obyvatel dlouho míjely účinkem. Napomohla tomu i mírná povaha Kardinála Arnošta z Harrachu, možnost uprchnout do blízké Lužice či velmi časté kázání v němčině.[1]
Když byl roku 1781 byl vydán Josefem II. toleranční patent, v Křížlicích vznikl o rok později největší evangelický sbor v Čechách a přihlásil se k luterskému vyznání.[2] V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova.[3] Protestanti shromáždili za pomoci německých luteránů dostatečnou částku k výstavbě kostela, pozemek věnoval sedlák Matěj Zelinka a 1. ledna 1786 byl kostel posvěcen. Prvním pastorem se stal Štěpán Šimko (1782–1786), Slovák z Trenčína.
Varhany byly díky sbírkám postaveny roku 1842 a roku 1878 byla dostavěna věž. Roku 1881 byly na věž instalovány tři zvony (Víra, Naděje a Láska). Jejich slavnostního vysvěcení se účastnilo na 1500 osob a dokonce i jilemnický c. k. okresní hejtman.[1] Během druhé světové války se povedlo ubránit zvony před rekvírováním.
Po vzniku Československa v roce 1918 se zdejší sbor stal součástí Českobratrské církve evangelické.
Od roku 2019 je v rámci souboru sborových staveb památkově chráněn.
Popis
Kostel je obdélníková stavba s oltářem orientovaným k východu. Celé přízemí je vyplněno původními hrubými dřevěnými lavicemi. Kruchta je rozšířena po třech stranách lodi a podepřena jednoduše vyřezávanými dřevěnými sloupy. Nad oltářem je umístěna kazatelna s typickou vyřezávanou bíle natřenou luterskou zahrádkou. Nachází se zde dvě sakristie zdobené vyřezávanými poloslunci.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Stručné seznámení s historií křížlického sboru | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Křížlicích [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08.
- ↑ LUŠTINEC, JAN (1953- ). Pamiątki sakralne Karkonoszy. Vrchlabi: Správa Krkonošského národniho parku 48 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87706-73-2, ISBN 80-87706-73-0. OCLC 946447996
- ↑ Evangelický kostel Křížlice. Místa reformace [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-26.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Křížlicích na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“