Evangelický kostel (Křížlice)

Evangelický kostel v Křížlicích
Kostel v roce 2009
Místo
Stát	Česko Česko
kraj	liberecký
okres	Semily
Obec	Křížlice
Souřadnice	50°39′29,8″ s. š., 15°30′41,93″ v. d.
Základní informace
Církev	evangelická
Seniorát	liberecký
Sbor	Křížlice
Status	kostel
Současný majitel	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Křížlicích
Datum posvěcení	1. ledna 1786
Architektonický popis
Výstavba	1786
Specifikace
Umístění oltáře	východ
Další informace
Adresa	Křížlice, Česko Česko
Kód památky	106443 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky soubor staveb evangelického sboru)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Křížlicích je jednolodní kostel z roku 1786. Původně luterská modlitebna patří českobratrskému sboru v Křížlicích.

První písemná zmínka o obci Křížlice pochází z roku 1492, avšak malý dřevěný kostelík zde stál již roku 1358. V 15. století jej zřejmě užívala církev podobojí. Rozvoji protestantství napomáhal i majitel panství Václav Záruba z Hustířan. Po bitvě na Bílé hoře bylo sice vydáno Obnovené zřízení zemské které zapovídalo existenci nekatolických vyznání, avšak díky odlehlosti Křížlic a rozložení domů v krajině se zde snahy o rekatolizaci obyvatel dlouho míjely účinkem. Napomohla tomu i mírná povaha Kardinála Arnošta z Harrachu, možnost uprchnout do blízké Lužice či velmi časté kázání v němčině.^[1]

Když byl roku 1781 byl vydán Josefem II. toleranční patent, v Křížlicích vznikl o rok později největší evangelický sbor v Čechách a přihlásil se k luterskému vyznání.^[2] V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova.^[3] Protestanti shromáždili za pomoci německých luteránů dostatečnou částku k výstavbě kostela, pozemek věnoval sedlák Matěj Zelinka a 1. ledna 1786 byl kostel posvěcen. Prvním pastorem se stal Štěpán Šimko (1782–1786), Slovák z Trenčína.

Varhany byly díky sbírkám postaveny roku 1842 a roku 1878 byla dostavěna věž. Roku 1881 byly na věž instalovány tři zvony (Víra, Naděje a Láska). Jejich slavnostního vysvěcení se účastnilo na 1500 osob a dokonce i jilemnický c. k. okresní hejtman.^[1] Během druhé světové války se povedlo ubránit zvony před rekvírováním.

Po vzniku Československa v roce 1918 se zdejší sbor stal součástí Českobratrské církve evangelické.

Od roku 2019 je v rámci souboru sborových staveb památkově chráněn.

Kostel je obdélníková stavba s oltářem orientovaným k východu. Celé přízemí je vyplněno původními hrubými dřevěnými lavicemi. Kruchta je rozšířena po třech stranách lodi a podepřena jednoduše vyřezávanými dřevěnými sloupy. Nad oltářem je umístěna kazatelna s typickou vyřezávanou bíle natřenou luterskou zahrádkou. Nachází se zde dvě sakristie zdobené vyřezávanými poloslunci.

• KUTLÍK, Bohdan. Zrcadlo Křížlické, neb, Dějiny církve evanjel. aug. vyznání v Křížlicích. V Praze: B. Kutlík, 1881. 38 s., [1] složená obr. příl.

• Evangelický hřbitov v Křížlicích

• Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Křížlicích na Wikimedia Commons