Evangelický kostel (Olomouc)

Kostel Českobratrské církve evangelické v Olomouci
Kostel Českobratrské církve evangelické v Olomouci
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°35′48,03″ s. š., 17°16′1,09″ v. d.
Základní informace
Církev	Českobratrská církev evangelická
Provincie	Moravskoslezský seniorát
Farnost	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Olomouci
Status	Kostel
Současný majitel	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Olomouci
Datum posvěcení	4. července 1920
Architektonický popis
Typ stavby	kostel
Výstavba	1914–1920
Další informace
Adresa	Českobratrská církev evangelická – Farní sbor Olomouc Blahoslavova 916/1 779 00 Olomouc
Ulice	Blahoslavova
Oficiální web	http://olomouc.evangnet.cz/
Kód památky	105535 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Olomouci je sakrální stavba místního sboru Českobratrské církve evangelické v Husově ulici na břehu řeky Moravy. Od roku 2015 je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Na počátku 20. století byla v místech současného kostela vybudována provizorní modlitebna, kterou od 8. listopadu 1903 využíval zdejší reformovaný sbor. Jednalo se o podélnou dvoupodlažní budovu v novogotickém stylu podle návrhu olomouckého stavebního inženýra Cyrilla Knoba. ^[1]Tehdy se ulice Husova nazývala Maršálova. Postupem let se sbor stal farním a plánoval dostavbu využívaného objektu o větší bohoslužebný sál, který měl dostat název „Husova Betlémská kaple“. Na návrh architekta Emila Edgara nechal evangelický sbor vypracovat projekt nového kostela od německého architekta Otto Kuhlmanna z Charlottenburgu, který dříve projektoval i evangelické kostely v Přerově a Roudnici nad Labem. Jeho návrh kostela v Táboře zůstal nerealizován. Dle zadání se měl styl stavby odlišovat od Červeného kostela, který patřil zdejší německé evangelické obci. Objekt měl být otevřen ve výroční rok 1915 připomínající Husovo upálení v Kostnici (1415).^[2]

Stavitel Jan Komrska začal budovu stavět 6. července 1914 a následně 27. září byl položen základní kámen nového bohoslužebného sálu. Původní představy ovšem změnil začátek první světové války, což v listopadu 1914 zapříčinilo pozastavení budování stavby, neboť většina mladých členů sboru spolu se stavitelem musela rukovat do armády.^[2][3]

Během nucené válečné pauzy navíc došlo na staveništi ke škodám, kdy například shnilo dřevěné lešení, a proto po skončení války (1918) začaly ještě v závěru toho roku práce na stabilizaci staveniště. Po jejich provedení se dále pokračovalo se stavbou, na kterou finančně přispěly dary příznivců sboru a také sbírka synodního výboru. Slavnost otevření se konala 4. července 1920 na den památky Mistra Jana Husa za účasti mnoha hostů z celé vlasti i delegace metodistické církve z USA.^[3]

Po dvou letech (1922) pak ještě proběhla další úprava, během níž byla původní modlitebna propojena s novou (dva roky starou) Husovou síní.^[2] V roce 1928 byly zakoupeny varhany. Dalšími opravami prošla stavba roku 1939, kdy za částku 58 000 K došlo ke zvětšení bohoslužebného sálu o dalších osmdesát míst na celkovou kapacitu 200 míst k sezení. Poté opravy probíhaly mezi lety 1977 a 1985.^[2] V roce 1977 byla opravena fasáda celého objektu, pořízeny nové věžní hodiny a zavěšen zvon ze zrušeného Červeného kostela.^[3] V letech 1987–1988 byla provedena úprava interiéru kostelního sálu, při níž byly z obou stran instalovány dřevěné stěny s velkými vitrážemi a na čelní stěně umělecké dílo olomouckého výtvarníka Pavla Herynka. Byly pořízeny nové lavice a osm lustrů, které zhotovil podnik Umělecká řemesla Brno. Po povodni v roce 1997, během níž bylo přízemí zaplaveno do výše 40 cm, byl opraven interiér spodních sálů.^[3] Roku 2023 započala rekonstrukce kostela.^[4]

Budova kostela je modernistická, ke které během let 1914–1920 přibyla příčně orientovaná novostavba bohoslužebného sálu, který má v zadní části umístěnu čtyřbokou věž. Stavba tak má půdorys písmene „L“ a vedle bohoslužebného Husova sálu se v ní nachází i další menší sborové místnosti spolu s bytem faráře.

Jednoduchá úprava interiéru bohoslužebného sálu odpovídá tradicím evangelické církve. Od 4. července 1965 jsou v Husově sálu umístěny nové varhany k doprovodu sborového zpěvu či koncertům.^[2]

• Červený kostel (Olomouc)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Olomouci na Wikimedia Commons