Evangelický kostel (Pardubice)

Evangelický kostel v Pardubicích
Pardubický kostel Českobratrské církve evangelické
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Pardubický
Okres	Pardubice
Obec	Pardubice
Souřadnice	50°2′1,06″ s. š., 15°46′27,03″ v. d.
Základní informace
Církev	Českobratrská církev evangelická
Seniorát	chrudimský
Sbor	Pardubice
Současný majitel	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Pardubicích
Architektonický popis
Výstavba	1895
Další informace
Adresa	Hronovická 492/25 530 02 Pardubice
Ulice	Hronovická a Sladkovského
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Pardubicích stojí v uliční zástavbě na rohu ulic Sladkovského a Hronovické. Byl zbudovaný dle plánů karlínského stavitele Josefa Blechy roku 1897^[1].

O kostel se stará a využívá jej farní sbor Českobratrské církve evangelické.

Evangelíci začali v Pardubicích přibývat ve druhé polovině 19. století v souvislosti se vznikem řady průmyslových podniků ve městě.

Původně se schůzky evangelíků konaly přímo v domech členů této církve. Bylo to například v domě Františka Opitze, majitele továrny Hübner a Opitz anebo v domě starosty města Františka Hoblíka. K bohoslužbám byli zváni faráři z Dvakačovic, Přelouče, Bukovky i odjinud.

Pravidelné bohoslužby se pak v Pardubicích konaly od 1. listopadu 1889 ve staré reálce. Poněvadž potřeba vybudování chrámu byla stále naléhavější, byl v roce 1892 založen „Spolek pro postavení chrámu Páně v Pardubicích", jehož předsedou byl zvolen František Hoblík. V roce 1896 byl zakoupen od Josefa a Kateřiny Polákových pozemek č. k. 932/2. Přesto, že po této koupi zůstalo v pokladně pouhých 362 zl., pustil se spolek ještě téhož roku do stavby chrámu. Stavba chrámu byla zadána staviteli Josefu Krudencovi. Cena kostela bez vnitřního zařízení byla 7 240 zl. s vnitřním vybavením 13 700 zl. Dne 29. června 1897 byl nový chrám slavnostně předán svému účelu.

Slavnostní posvěcení chrámu se konalo za přítomnosti členů městské rady se starostou města Františkem Hoblíkem^[2].

V prvém roce po posvěcení chrámu se konaly pravidelné bohoslužby 26krát ročně. Chrám sloužil od svého otevření nejen pro bohoslužby církve evangelické reformované H.v. (Helvetské vyznání), ale také bratřím A. v. (Augsburské vyznání) církve z Pardubic a okolí.

Teprve až 8. prosince 1902 vznikl samostatný filiální sbor evangelické reformované církve v Pardubicích. Do té doby byl součástí mateřského sboru ve Dvakačovicích. Koncem roku 1902 pak byla v prostorách chrámu osazena pamětní deska faráři Bohumilu Marešovi. V období první světové války se Pardubice staly místem, kde byla postavena velká vojenská nemocnice zvaná Karanténa. Touto nemocnicí procházeli evangeličtí vojáci, pro které byla v „,karanténě“ zřízena evangelická kaple.

Po zániku Rakousko-uherské monarchie dochází ke sjednocení obou evangelických církví v jednu Českobratrskou církev evangelickou.

Farářem byl posléze zvolen dvakačovický farář Pavel Havelka.

29. září 1929 byla v chrámu Páně odhalena pamětní deska zakladateli evangelického sboru v Pardubicích a někdejšímu starostovi města Františku Hoblíkovi. Těžké období prožíval sbor za německé okupace. Obětmi nacismu se během okupace stali také členové sboru MUDr. Otto Klepetář z Pardubic, Josef Chrbolka z Mnětic nebo Věra Junková z Pardubic^[3].

V novodobé historii byla provedena celková rekonstrukce kostela v roce 2004, včetně fasády budovy, její střechy, elektrických rozvodů, ozvučení a ventilace^[4].

• 
  Interiér kostela
• 
  Malování kostela 1. května 1991
• 
  Malování kostela 1. září 1913
• 
  Pamětní desky prvního faráře a prvního kurátora

• Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Pardubicích na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky sboru