Evangelický kostel (Roudnice nad Labem)

Evangelický kostel v Roudnici nad Labem
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Litoměřice
Obec	Roudnice nad Labem
Souřadnice	50°25′21,36″ s. š., 14°15′9,25″ v. d.
Základní informace
Církev	Českobratrská církev evangelická
Současný majitel	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Roudnici nad Labem
Architektonický popis
Výstavba	1909
Další informace
Adresa	Roudnice nad Labem, Česko Česko
Kód památky	12962/5-5462 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Roudnici nad Labem je památkově chráněný od roku 1993.

Historie

Poprvé byla kazatelská stanice evangelického reformovaného sboru z Krabčic zřízena v Roudnici nad Labem v letech 1868–1875, farářem v té době byl Václav Šubert (1825–1885). V roce 1875 zanikla, obnovena byla roku 1897.^{[1][chybí lepší zdroj]}

Po dokončení stavby kostela a jeho otevření se 9. února 1910 v Roudnici nad Labem ustavil filiální sbor zásluhou krabčického faráře Eduarda Gustava Adolfa Molnára (1859–1927).^[1]

V roce 1919 byla nedaleko kostela zakoupena secesní vila a upravena na faru. Vzápětí vznikl samostatný sbor Českobratrské církve evangelické a dosavadní krabčický farář (1913–1920) Bedřich Jerie (1885–1965) byl zvolen prvním roudnickým evangelickým farářem (1920–1923).

Na podporu stavby kostela byl založen zvláštní fond. Členové sboru již od roku 1900 zvažovali stavbu vlastního kostela. Úvahy byly mj. podníceny příslibem finančního daru z Německa, kde duchovní Zimmermann organizoval finanční sbírky. Dárkyně z Porýní se rozhodly darovat na stavbu 10 000 marek. Podmínkou bylo, že kostel bude postaven podle plánu německého architekta. Vybrán byl německý architekta Augustin Otto Kuhlmann ze Charlottenburgu.

Sborem byl zakoupen stavební pozemek (v nynější Aleji 17. listopadu). Stavba podle projektu německého architekta Augustina Otto Kuhlmanna byla zahájena 30. července 1908. Stavba realizovala roudnická stavební firma Kohlík-Plechatý. Stavba kostela byla dokončena v roce 1909. Rozpočet činil 45 000 korun, ale prostavěno bylo 72 000 korun. Finanční prostředky nestačily na původně plánovanou věž a na budovu fary.

Kostel byl slavnostně otevřen 10. října 1909. Bylo rozhodnuto chrám pojmenovat na počest Jana Husa Chrámem Betlémským.^[2]

Na vchodem byla v roce 1915 umístěna kovová deska s reliéfní podobiznou Jana Husa a textem „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti. Jan Hus 1415–1915“, kterou věnovali vděční evangelíci.

Teprve v roce 1938 bylo rozhodnuto o přistavění věže u boku chrámu a jejím osazení třemi zvony. Věž byla postavena dle návrhu architekta Bohumíra Kozáka, autora několika evangelických kostelů a modliteben v Praze, evangelických kostelů v Čáslavi, Poličce nebo Prostějově. Bohumír Kozák byl synem Františka Kozáka, faráře v Čáslavi. Stavbu věže realizovala roudnická firma Hádl-Hájek. Zvony odlila zvonařská firma Rudolf Matoušek st. v Brně.

Věž i se zvony měla být hotova k výročí 28. října 1938, ale vzhledem k politickým událostem nebyl termín dodržen. Zvony byly dodány později a na věž vyzvednuty 21. prosince 1938. Poprvé se rozezněly o vánočních svátcích 1938.

V průběhu druhé světové války musely být všechny tři zvony odevzdány pro válečné účely, dva byly zrekvírovány. Podařilo se zachránit jen nejmenší a na věž vrátit (zůstalo na něm vyryto věnování k 20. výročí Československé republiky). Zvon je na věži dodnes.^[3] Chrám byl opravován v roce 1957, částečnou rekonstrukcí prošel v roce 1998.

Popis

Kostel je cenným příkladem sakrální architektury počátku 20. století.^[4] Jednolodní podélná stavba s výrazně vypouklým průčelím byla postavena ve stylu moderny s prvky secese s historizujícími motivy a výraznými národními prvky.^[4] Exteriér i interiér má náročné architektonické řešení. Hlavní sál je silně prosvětlen vysokým počtem velkých oken, okenní skla jsou rozdělena tabulkami.

Ve dvacátých letech 21. století byl kostel nově ozvučen a byly rekonstruovány varhany. Současně je revitalizována zahrada kolem kostela. Kromě nedělních bohoslužeb je kostel využíván ke koncertům, výstavách a kulturním akcím Večer s hostem.

Odkazy

Reference

Literatura

• CIHLA, Michal (ed.). Roudnice nad Labem - historické památky. Roudnice nad Labem: Městský úřad Roudnice nad Labem ve spolupráci s Podřipským muzeem Karla Rozuma, [2003?]. ISBN 80-260-0100-1.
• KARAFIÁT, Jan. Paměti spisovatele Broučků III. Část čtvrtá, Na školách ještě vyšších: Doba: A. rýnokolínská, B. roudnická, C. edinburská, D. čáslavská. V Praze: Ferd. Kavka, 1922. 331 s.
• MAREK, Vitalij a ROTTER, Josef. Roudnice nad Labem v proměnách času. Hostivice: Baron, 2010. ISBN 978-80-86914-20-6.
• MORAVEC, Miroslav. Roudnice nad Labem na starých pohlednicích. Knihy se starými pohlednicemi, sv. 3. Hostivice: P. Prášil, 2003. ISBN 80-903067-4-8.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Evangelický kostel v Roudnici nad Labem na Wikimedia Commons
• Roudnice nad Labem, evangelický kostel na webu Noc kostelů