Evangelikalismus

Evangelikalismus označuje konzervativní větev protestantismu, která se vyznačuje důrazem na fakt, že Bible je pro ně jediným zdrojem víry a Božího zjevení; mimoto je pro evangelikály velmi podstatný důraz na evangelizaci, pokání a duchovní znovuzrození člověka. Evangelikalismus má silnou pozici zejména v anglicky mluvících zemích (v USA se k němu hlásí asi čtvrtina obyvatel^[1]) a obecně je ve světě na vzestupu. V České republice se k evangelikálním církvím hlásí jen asi 0,3 % obyvatel; evangelikální společenství jsou zde obvykle malá a roztříštěná, ale na druhé straně poměrně živá a rychle rostoucí. To, co se dnes označuje slovem evangelikalismus, bylo dříve v českém prostředí nazýváno probuzenectví.

Vývoj a charakteristika

Ve své nejpřísnější podobě je evangelikalismus původně protestantským hnutím, jež klade důraz na reformační učení, že spása přichází s vírou v Ježíše Krista. Důraz je kladen na bibli, s evangeliem jako jediným základem víry. Zdůrazňují se osobní zkušenosti konverze (tzv. svědectví) a aktivní domácí i zámořská misijní činnost spíše než bohoslužby či církevní tradice. Předpokládaný fyzický návrat Krista, tvrzení o hluboké hříšnosti lidstva a následném usmíření s Bohem jsou evangelickými pravdami.

Náboženská obroda 18. a 19. století zahrnuje pietismus v Evropě, metodistickou obnovu v Británii a Velké probuzení v USA, jež obecně hlásalo, že je obnovou evangelismu, a mělo hluboký účinek na protestanty na obou stranách Atlantiku. Od počátku století se projevovalo rozštěpení mezi liberálním a fundamentalistickým křídlem, ale v 70. letech a později se stal evangelikanismus silně fundamentalistickým, biblicky (a často i politicky) konzervativním a antiekumenickým. V poslední době se však někteří neoevangelíci přiblížili k ekumenismu. Dnes kazatel Billy Graham (1918–2018), jenž pochází z tradiční americké baptistické rodiny, vede početnou americkou protestantskou skupinu. Jeho vyslanci celosvětového šíření evangelia měli značný vliv a inspirovali mnoho následovníků. Evangelické hnutí je celosvětově organizováno Světovým evangelickým společenstvím a Lausannským výborem pro světové šíření evangelia.

Bebbingtonovo vymezení evangelikalismu

K nejrozšířenějším vymezením evangelikalismu patří vymezení britského historika Davida Bebbingtona, které uveřejnil ve studii Evangelicalism in Modern Britain (1989); evangelikalismus je charakterizován čtyřmi prvky:

konverzionismus (důraz na potřebu obrácení každého člověka);
aktivismus (vyjádření víry činy);
biblicismus (zvláštní vztah k Bibli, která je nejvyšší normou ve věcech víry a mravů);
krucicentrismus (zdůraznění významu Kristovy oběti na kříži).