Evidenční číslo domu

Označení domu v Hrdlořezích

Evidenční číslo domu se v České republice přiděluje stavbě v některých případech místo čísla popisného, stejný typ čísla existoval i na Slovensku.

Historie

Podle § 6 odst. 3 vyhlášky československého Ústředního úřadu pro věci národních výborů č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů, vydané na základě zmocnění zákonem 36/1960 Sb., o územním členění státu, se „řadovým číslem evidenčním“ označovaly stavby sloužící k prozatímnímu nebo občasnému bydlení.

Podle § 14 vyhlášky slovenského ministerstva vnitra č. 93/1970 Sb., která na Slovensku nahradila československou vyhlášku, musely mít evidenční číslo ostatní objekty a budovy, které jsou základy pevně spojené se zemí a které slouží jen k dočasnému bydlení (zahradní domky, chaty apod.) nebo k jiným účelům (kiosky, garáže apod.) a nejsou označeny soupisným číslem. Tuto vyhlášku nahradil zákon Slovenské národní rady č. 517/1990 Sb., o územním a správním členění Slovenské republiky, účinný od 19. prosince 1990, který již v sekci o číslování staveb s evidenčními čísly vůbec nepočítá a nezmiňuje je, a to ani v přechodných ustanoveních.

Podle § 31 českého zákona 128/2000 Sb., o obcích, i podle zákona o hlavním městě Praze z roku 2000 se evidenční čísla přidělují místo čísla popisného:

  • stavbám pro rodinnou rekreaci
  • stavbám dočasným
  • budovám, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (s výjimkou těch, které se nečíslují vůbec)

Domovní číslo je v obvyklé úřední terminologii společný termín pro popisné i evidenční číslo, nikoliv však pro orientační číslo. Každá budova se označuje buď číslem popisným nebo číslem evidenčním. Číslo přiděluje obec rozhodnutím, tabulku s číslem je povinen umístit na své náklady vlastník budovy. Samostatnými popisnými ani evidenčními čísly se podle zákona neoznačují příslušenství budovy, která jsou součástí jednoho celku (typicky například stodoly, kůlny a podobně).

Evidenční číslo je, podobně jako popisné číslo, jedinečné v rámci části obce, ale evidenční čísla tvoří samostatnou číselnou řadu, tj. ve stejné části obce mohou být dvě budovy se stejným číslem, z nichž jedno je popisné a jedno evidenční. Pokud je úředně změněn účel používání domu, může být domu odebráno číslo popisné a nahrazeno číslem evidenčním (typicky při změně chalupy z trvalého bydlení na rekreační účel) nebo naopak odebráno evidenční číslo a nahrazeno popisným (typicky při přestavbě rekreačního objektu na trvalé bydlení). Číslo popisné nebo evidenční se podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. nesmí užívat opakovaně, tj. nesmí být přiděleno nové budově, která stojí na místě zaniklé dřívější budovy, jak se mnohde v minulosti dělo, ani budově stojící jinde. Dokonce ani pokud by byly přečíslovány domy v celé obci, což zákon připouští výjimečně z vážných důvodů (§ 32) a na náklady obce, nesmí být znovu přidělena ta popisná a evidenční čísla, která v minulosti měly jiné budovy (§ 31 odst. 5). Jedním z případů, kdy musí dojít k přečíslování, je zrušení části obce. Zanikne-li budova, příslušné popisné nebo evidenční číslo je zrušeno a nesmí být znovu přiděleno.

V oficiálních dokumentech se zpravidla rozlišují údajem „evidenční číslo“ nebo zkratkou „ev. č.“ Na tabulkách či v adresách se mnohde rozlišují číslicí 0 nebo písmenem E přidaným před vlastní číslo. Tabulky jsou často barevně rozlišeny od popisných i orientačních čísel (například pro rekreační stavby v okolí Prahy je obvyklá žlutá tabulka s černými číslicemi, novější evidenční čísla v Praze mají často zelenou barvu atd. Mnohdy je rozlišení provedeno jen textem na tabulce, například slovy „nouzová stavba“, „provisorní stavba“, „chata“ a podobně.

Vyhláška ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb. specifikující pouze „popisná, evidenční a orientační čísla se barevně liší“ (§ 5). Všechny obce kromě hlavního města Prahy jsou zákonem o obcích zmocněny upravit provedení tabulek nařízením, většina obcí však takové nařízení nevydala, a to ani mnohé obce, kde dříve tyto požadavky upravovala vyhláška obce.

Adresy s číslem evidenčním často neobsahují název ulice ani v obcích či částech obce, kde jsou ulice pojmenovány – často leží mimo souvislou zástavbu s pojmenovanými ulicemi, mnohdy nejsou k ulici přiřazeny ani objekty, které v pojmenované ulici stojí. Jsou však i případy, kdy čísla evidenční k ulici nebo jinému názvu v roli názvu ulice (například názvu chatové osady) přiřazeny jsou, a někdy jim jsou dokonce přidělena i čísla orientační. Vyhláška 326/2000 Sb. v § 6 odst. 2 stanoví, že „čísla orientační se umísťují vždy pod tabulku s číslem popisným“ a s kombinací čísla orientačního s evidenčním nepočítá. RÚIAN však jejich kombinaci umožňuje.

Podle § 5 vyhlášky č. 326/2000 Sb. se pro popisná, evidenční a orientační čísla užívá arabských číslic a čísla se přidělují v rozmezí 1 až 9999, u čísel popisných a evidenčních bez jakýchkoliv dodatků. Obvykle se přidělují vzestupně v souvislé číselné posloupnosti, v některých obcích se však používají i jiné způsoby, například vyhrazení samostatného úseku číselné řady, změna původního popisného čísla na evidenční, číslování od konce číselné řady atd.

Nejvyšším přípustným popisným číslem je 9999, nástroj ověřování adres v RÚIAN umožňuje nahlédnout, že evidenční čísla 9999–9995 jsou někde přidělena od konce číselné řady, a to v pražských částech Čakovice, Košíře, Smíchov, Střešovice, Žižkov, Lhotka, Podolí, Krč, Vinohrady a Malá Strana, nejvíce v Podolí a na Vinohradech. V některých obcích jsou přidělována evidenční čísla v řadě od 9001 výše (Místrovice, Temešvár, Lubina ve městě Kopřivnice, Hylváty a Kerhartice ve městě Ústí nad Orlicí, Čáslav-Nové Město, Děčín XXIV-Krásný Studenec, Děčín XVII-Jalůvčí, Sebuzín v Ústí nad Labem, Újezd ve městě Trmice, Ryjice aj.), če. 8001 je přiděleno ve městě Kadaň.[1]

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mezitraťová, značení.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
Mezitraťová, značení domu. Zřejmě jde o dům Mezitraťová če. 32 příslušející k Hrdlořezům. Dům oficiálně nemá přiřazeno číslo orientační, ale nachází se mezi domy čo. 16 a 20. Původ a význam hloubětínského č. ev. 24 není zřejmý, aktuálně není v Hloubětíně če. 24 evidováno.
Třebeš E69.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Hradec Králové-Třebeš, ulice Zámeček, evidenční číslo domu E69.
Černolice E414.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Černolice, okres Praha-západ. Evidenční číslo E414.
Holyně, evidenční číslo 254.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Holyně. Dalejské údolí. K dobré vodě, evidenční číslo 254.
Evidenční a orientační čísla, Modřany.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Modřany. Evidenční a orientační čísla, pravděpodobně v ulici Revoluce (0121/40, 041/38).
Osada Kazín, evidenční číslo 0359.jpg
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Lipence, chatová osada Kazín. Evidenční číslo 0359.
K háječku 13.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Strašnice, kolonie Za drahou, ulice K háječku, nouzová stavba evid. č. 13.
Klánovice, evidenční číslo 197.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Klánovice. Blešnovská, ev. č. 197.
Hradištko 128 tabulka.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Hradištko-Pikovice, Posázavská stezka, evidenční číslo chaty.