Evolučně významná jednotka

Evolučně významná jednotka (anglicky Evolutionarily significant unit, odtud zkratka ESU) je populace organismů, která je považována za odlišnou pro potřeby jejich ochrany. Termín lze použít v rámci druhu, poddruhu, geografické rasy nebo populace.

Koncept

Koncept evolučně významných jednotek byl poprvé formulován americkým zoologem Oliverem A. Ryderem v roce 1986.[1][2] Ryder definoval ESU jako populační jednotky reprezentující významné adaptivní variace založené na shodě dat získaných různými technikami (morfologie, genetická data, historie druhu, data o jeho výskytu a rozšíření). V následujících letech se různí vědci pokusili o další, nové definice ESU, většinou s větším či menším přihlédnutím ke genetickým datům či evolučním datům.[2]

Existuje velká řada různých definic, které se snaží o stanovení kritérií, které populace organismů musí splňovat, aby byla považovaná za evolučně významnou jednotku. Tato kritéria však nebyla zcela konzistentní a v minulých letech zažehla řadu vědecký a dokonce i veřejných debat. Obecná kritéria je komplikované definovat mj. proto, že diverzita organismů je obrovská a v některých populacích (např. v případě endemických ostrovních populací) je potřebný individuálnější přístup.[3]

Příkladem kritérií pro ESU může být práce Robina S. Waplese, který v roce 1991 navrhl dvě kritéria, které musí populace obratlovců splňovat, aby ji bylo možné považovat za evolučně významnou jednotku:

  • 1) Populace druhu je významně reprodukčně izolovaná od zbylé populace druhu;
  • 2) Populace reprezentuje důležitou součást evolučního dědictví.

Waples dále zdůraznil, že rozhodnutí o důležitosti rysů, které jsou důležité z evolučního hlediska, se musí nutně dít na podkladě genetických dat.[4]

Ochrana organismů

S evolučně významnými jednotkami se pracuje především v kontextu ochrany organismů; jelikož se ochránci ve většině případů nemohou zaměřit na ochranu celého druhu (typicky z důvodu nedostatku lidských a finančních zdrojů), ESU jim mohou podat vodítko, na jaké populace se zaměřit, aby byla zachována genetická diverzita druhu pro příští generace.[2]

Příkladem rozdělení druhu do evolučně významných jednotek může být populace kiviů. Novozélandské Ministerstvo památkové péče rozeznává 5 druhů kiviů, nicméně pro potřeby jejich ochrany hned 14 evolučně významných jednotek. Zatímco kivi okaritský, který se nachází na geograficky velmi omezeném území, představuje druh a jednu evolučně významnou jednotku, geograficky roztahaná populace kiviho hnědého zahrnuje hned 4 ESU pojmenované podle oblasti jejich výskytu.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ RYDER, Oliver A. Species conservation and systematics: the dilemma of subspecies. S. 9–10. Trends in Ecology & Evolution [online]. 1986-07 [cit. 2020-11-29]. Roč. 1, čís. 1, s. 9–10. DOI 10.1016/0169-5347(86)90059-5. (anglicky) 
  2. ↑ a b c CASACCI, L. P.; BARBERO, F.; BALLETTO, E. The “Evolutionarily Significant Unit” concept and its applicability in biological conservation. S. 182–193. Italian Journal of Zoology [online]. 2014-04-03 [cit. 2020-11-29]. Roč. 81, čís. 2, s. 182–193. DOI 10.1080/11250003.2013.870240. (anglicky) 
  3. ↑ ROBERTSON, Jeanne M.; LANGIN, Kathryn M.; SILLETT, T. Scott; MORRISON, Scott A.; GHALAMBOR, Cameron K.; FUNK, W. Chris. Identifying Evolutionarily Significant Units and Prioritizing Populations for Management on Islands. S. 397–411. Monographs of the Western North American Naturalist [online]. 2014-01 [cit. 2020-11-29]. Roč. 7, čís. 1, s. 397–411. DOI 10.3398/042.007.0130. (anglicky) 
  4. ↑ WAPLES, Robin S. Pacific Salmon, Oncorhynchus spp., and the Definition of "Species" Under the Endangered Species Act. S. 11–22. Marine Fisheries Review [online]. 1991. Roč. 53, čís. 3, s. 11–22. DOI http://aquaticcommons.org/id/eprint/9917. 
  5. ↑ GERMANO, Jennifer, et al., 2018. Kiwi Recovery Plan 2018–2028 / Mahere Whakaora Kiwi 2018–2028. Wellington: Department of Conservation. Dostupné online. ISBN 978-1-98-851473-4. (anglicky)