Evropská rada

Evropská rada
Logo Evropské rady
Logo Evropské rady
Vznik1961
2009 (oficiálně)
TypInstituce Evropské unie
SídloBudova Europa, Brusel
PředsedaCharles Michel
Oficiální webwww.consilium.europa.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

  

Evropská rada (ER) je institucí Evropské unie (EU), která určuje hlavní politické směřování a priority unie. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví v Radě Evropské unie. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy byla zavedena funkce stálého předsedy Evropské rady, který je dle čl. 15 odst. 5 této smlouvy volen kvalifikovanou většinou členů Evropské rady na 2,5leté funkční období s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. Prvním stálým předsedou Evropské rady se 1. prosince 2009 stal Belgičan Herman Van Rompuy. Od 1. prosince 2019 funkci zastává jeho krajan Charles Michel, bývalý eurokomisař, belgický ministr zahraničí a v letech 2014 až 2019 předseda vlády.

Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání. Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority“ (čl. 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou přijata tak zásadní politická rozhodnutí, jakými bylo např. přijetí jednotné měny eura či tzv. východní rozšíření Evropské unie. Evropská rada však nevykonává legislativní funkce. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií.

Historie

První zasedání představitelů států integrující se Západní Evropy se uskutečnilo v roce 1961, druhé pak až v roce 1967. Po několika nepravidelných dalších setkáních bylo v prosinci 1974 dohodnuto, že nadále se budou summity konat minimálně třikrát ročně a byl přijat název „Evropská rada“.

Do tzv. evropského práva byla instituce Evropské rady začleněna roku 1986 v Jednotném evropském aktu a její činnost byla dále vymezena Maastrichtskou smlouvou, v níž je stanoven i minimální počet čtyř zasedání ročně.[1] V Lisabonské smlouvě byl ustanoven její stálý předseda, který je Evropskou radou volen na 2,5 roku s jednou možností znovuzvolení. Od 1. prosince 2019 jím je Charles Michel.

Členové Evropské rady

Členský státPředstavitelČlenský státPředstavitelČlenský státPředstavitel

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 20191201a1. prosince 2019



předseda Evropské rady
Charles Michel
(Obnova)

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

členka od 20191201a1. prosince 2019



předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyenová
(EPP)

Belgie

Belgické království
(2,58 % populace EU)[a]

člen od 20201001a1. října 2020



premiér
Alexander De Croo
(ObnovaOpen VLD)

Bulharsko

Bulharská republika
(1,55 % populace EU)

člen od 20230606a6. června 2023



předseda vlády
Nikolaj Denkov
(ObnovaPP)

Česko

Česká republika
(2,35 % populace EU)

člen od 20211217a17. prosince 2021



předseda vlády
Petr Fiala
(ECRODS)

Dánsko

Dánské království
(1,30 % populace EU)

členka od 20190626a26. června 2019



předsedkyně vlády
Mette Frederiksenová
(PESS)

Estonsko

Estonská republika
(0,30 % populace EU)

členka od 20210126a26. ledna 2021



předsedkyně vlády
Kaja Kallasová
(ObnovaER)

Finsko

Finská republika
(1,23 % populace EU)

člen od 20230620a20. června 2023



předseda vlády
Petteri Orpo
(EPPKOK)

Francie

Francouzská republika
(14,97 % populace EU)

člen od 20170514a14. května 2017



prezident republiky
Emmanuel Macron
(ObnovaRE)

Chorvatsko

Chorvatská republika
(0,91 % populace EU)

člen od 20161019a19. října 2016



předseda vlády
Andrej Plenković
(EPPHDZ)

Irsko

Irsko
(1,11 % populace EU)

člen od 20221217a17. prosince 2022



taoiseach
Leo Varadkar
(EPPFG)

Itálie

Italská republika
(13,58 % populace EU)

členka od 20221022a22. října 2022



předsedkyně vlády
Giorgia Meloniová
(ECRFdI)

Kypr

Kyperská republika
(0,20 % populace EU)

člen od 20230228a28. února 2023



prezident
Níkos Christodúlídés
(nezávislý)

Litva

Litevská republika
(0,62 % populace EU)

člen od 20190712a12. července 2019



prezident
Gitanas Nausėda
(nezávislý)

Lotyšsko

Lotyšská republika
(0,43 % populace EU)

člen od 20230915a15. září 2023



předsedkyně vlády
Evika Siliňová
(EPPV)

Lucembursko

Lucemburské velkovévodství
(0,14 % populace EU)

člen od 20231117a17. listopadu 2023



předseda vlády
Luc Frieden
(EPPCSV)

Maďarsko

Maďarsko
(2,18 % populace EU)

člen od 20100529a29. května 2010



předseda vlády
Viktor Orbán
(Nzř.Fidesz)

Malta

Maltská republika
(0,11 % populace EU)

člen od 20200113a13. ledna 2020



premiér
Robert Abela
(PESPL)

Německo

Spolková republika Německo
(18,54 % populace EU)

člen od 20211208a8. prosince 2021



spolkový kancléř
Olaf Scholz
(PESSPD)

Nizozemsko

Nizozemsko
(3,89 % populace EU)

člen od 20101014a14. října 2010



předseda vlády
Mark Rutte
(ObnovaVVD)

Polsko

Polská republika
(8,47 % populace EU)

člen od 20231213a13. prosince 2023



předseda vlády
Donald Tusk
(EPPPO)

Portugalsko

Portugalská republika
(2,30 % populace EU)

člen od 20151126a26. listopadu 2015



předseda vlády
António Costa
(PESPS)

Rakousko

Rakouská republika
(1,98 % populace EU)

člen od 20211206a6. prosince 2021



spolkový kancléř
Karl Nehammer
(EPPÖVP)

Slovinsko

Republika Slovinsko
(0,47 % populace EU)

člen od 20220601a1. června 2022



předseda vlády
Robert Golob
(ObnovaGS)

Rumunsko

Rumunsko
(4,31 % populace EU)

člen od 20141221a21. prosince 2014



prezident
Klaus Iohannis
(EPPNez.[b])

Řecko

Řecká republika
(2,39 % populace EU)

člen od 20230626a26. června 2023



předseda vlády
Kyriakos Mitsotakis
(EPPND)

Slovensko

Slovenská republika
(1,22 % populace EU)

člen od 20231025a25. října 2023



předseda vlády
Robert Fico
(Nzř.[c]SMER-SD)

Španělsko

Španělské království
(10,56 % populace EU)

člen od 20180602a2. června 2018



předseda vlády
Pedro Sánchez
(PESPSOE)

Švédsko

Švédské království
(2,30 % populace EU)

člen od 20221018a18. října 2022



předseda vlády
Ulf Kristersson
(EPPM)

Vysvětlivky

  1. Podíly populace členských států EU jsou využívány k nejčastějšímu mechanizmu hlasování Rady v podobě kvalifikované většiny. Pro přijetí návrhu kvalifikovanou většinou je třeba souhlasu 55 % členských států a států zastupujících nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. Hodnoty podílů populací jednotlivých států vycházejí z dokumentu Rady COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure.[2]
  2. Klaus Iohannis je bývalý předseda Národně liberální strany, která jej podporovala v prezidentských volbách. Dle ústavy nemůže být prezident členem politické strany. Před prezidentskou přísahou tak odstoupil z pozice předsedy a vzdal se členství.
  3. Slovenské straně SMER-SD bylo v říjnu 2023 pozastaveno členství ve Straně evropských socialistů.[3]

Politická spojenectví

Evropská politická příslušnost členů Evropské rady

Členové Evropské rady se organizují v politických stranách na vnitrostátní a evropské úrovni včetně aliancí, jako je například Obnova Evropy. Ty často před zasedáním Evropské rady pořádají předběžná zasedání. Příslušníci rady mohou být také bezpartijní či nezařazení. Evropská rada je složena tak, aby zastupovala státy EU, a nikoliv politické aliance, a rozhodnutí jsou zpravidla přijímána podle těchto zásad, ačkoliv ideologická shoda může podbarvovat jejich politické dohody a výběr jmenování (např. předsedy).

V tabulce je uveden počet členů rady podle příslušnosti k evropským politickým stranám, případně aliancím, a jejich celková váha při hlasování daná součtem obyvatel jednotlivých států sdružených ve stranách. Mapa uvádí příslušnost členských států Evropské unie k evropským politickým stranám podle členství jejich zástupců v radě.

Evropská politická stranačlenové% populace
Evropská lidová strana/skupina EPP1023,3 %
Obnova Evropy (ALDE, EDP, RE)623,9 %
Strana evropských socialistů (PES)532,9 %
Strana evropských konzervativců a reformistů (ECR)215,7 %
Nezařazení23,4 %
Nezávislí20,8 %
   Celkem27100 %
Účastníci zasedání bez členství v Evropské radě
Předsedkyně Evropského parlamentuVysoký představitel Unie

Evropská unie

Evropská unie

zvolena 20220118a18. ledna 2022

volby 2019
plánované 2024



předsedkyně Evropského parlamentu
Roberta Metsolaová
(EPP)
Evropská unie

Evropská unie

zvolen 20191201a1. prosince 2019

volby 2019
plánované 2024



vysoký představitel Unie
Josep Borrell
(PES)

Časová osa účastníků zasedání

Gitanas NausėdaDalia GrybauskaitėValdas AdamkusMario DraghiGiuseppe ConteMario MontiLamberto DiniCarlo Azeglio CiampiGiovanni SpadoliniGordon BajnaiPéter MedgyessyVassiliki Thanou-ChristophilouPanagiotis PikrammenosLucas PapademosXenophon ZolotasIoannis GrivasJan FischerJiří RusnokTihomir OreškovićGeorgi BliznaškiPlamen OrešarskiMarin RajkovBrigitte BierleinováJürgen TrumpfIndulis EmsisAlexis TsiprasAlexis TsiprasDemetris ChristofiasBoris JohnsonTheresa MayDavid CameronMateusz MorawieckiBeata SzydłováJarosław KaczyńskiKazimierz MarcinkiewiczPetr NečasMirek TopolánekHenry PlumbFrançois-Xavier OrtoliMarjan ŠarecMiro CerarAlenka BratušekováAnton RopMark RutteXavier BettelGaston Egmond ThornArtūras PaulauskasIvars GodmanisMicheál MartinBrian CowenBertie AhernAlbert ReynoldsCharles HaugheyCharles HaugheyCharles HaugheyJack LynchEmmanuel MacronJuha SipiläMari KiviniemiováMatti VanhaneniAnneli JäätteenmäkiováEsko AhoKaja KallasováJüri RatasTaavi RõivasAndrus AnsipLars Løkke RasmussenLars Løkke RasmussenAnders Fogh RasmussenAndrej BabišOgnjan GerdžikovAlexander De CrooSophie WilmèsováCharles MichelGuy VerhofstadtPat CoxSimone VeilRomano ProdiGaston ThornCharles MichelGordon BrownTony BlairJames CallaghanHarold WilsonStefan LöfvenGöran PerssonIngvar CarlssonPedro SánchezJosé Luis Rodríguez ZapateroFelipe GonzálezBorut PahorPeter PellegriniRobert FicoRobert FicoAntónio CostaJosé SócratesAntónio GuterresMarek BelkaLeszek MillerWim KokJoop den UylRobert AbelaJoseph MuscatPaolo GentiloniMatteo RenziEnrico LettaRomano ProdiGiuliano AmatoMassimo D'AlemaRomano ProdiGiuliano AmatoBettino CraxiFerenc GyurcsányGeorge PapandreouKonstantinos SimitisAndreas PapandreouAndreas PapandreouGerhard SchröderHelmut SchmidtFrançois HollandeFrançois MitterrandSanna MarinováAntti RinnePaavo LipponenMette FrederiksenováHelle Thorningová-SchmidtováPoul Nyrup RasmussenAnker JørgensenBohuslav SobotkaJiří ParoubekStanislav GrossVladimír ŠpidlaTassos PapadopoulosZoran MilanovićSergej StaniševElio Di RupoChristian KernWerner FaymannAlfred GusenbauerViktor KlimaFranz VranitzkyDavid SassoliMartin SchulzJosep BorrellKlaus HänschEnrique Barón CrespoPiet DankertGeorges SpénaleJosep BorrellFederica MogheriniováCatherine AshtonováJavier SolanaManuel MarínJacques DelorsRoy JenkinsJohn MajorMargaret ThatcherováFredrik ReinfeldtMariano RajoyJosé María AznarJanez JanšaJanez JanšaJanez JanšaIgor MatovičIveta RadičováMikuláš DzurindaKlaus IohannisTraian BăsescuPedro Passos CoelhoPedro Santana LopesJosé Manuel BarrosoAníbal Cavaco SilvaEwa KopaczováDonald TuskJan Peter BalkenendeRuud LubbersDries van AgtLawrence GonziJean-Claude JunckerJacques Louis SanterPierre WernerEvika SiliņaKrišjānis KariņšMāris KučinskisLaimdota StraujumaValdis DombrovskisAigars KalvītisSilvio BerlusconiSilvio BerlusconiSilvio BerlusconiGiulio AndreottiCiriaco De MitaGiovanni GoriaAmintore FanfaniAmintore FanfaniArnaldo ForlaniFrancesco CossigaGiulio AndreottiAldo MoroLeo VaradkarEnda KennyJohn BrutonGarret FitzGeraldGarret FitzGeraldLiam CosgraveViktor OrbánKyriakos MitsotakisAntonis SamarasKostas KaramanlisKonstantinos MitsotakisTzannis TzannetakisGeorgios RallisAngela MerkelováHelmut KohlNicolas SarkozyJacques ChiracValéry Giscard d'EstaingAlexander StubbJyrki KatainenJuhan PartsPoul SchlüterNicos AnastasiadesAndrej PlenkovićBojko BorisovBojko BorisovBojko BorisovYves LetermeHerman Van RompuyYves LetermeJean-Luc DehaeneWilfried MartensMark EyskensWilfried MartensPaul Vanden BoeynantsLeo TindemansSebastian KurzHartwig LögerSebastian KurzReinhold MitterlehnerWolfgang SchüsselAntonio TajaniJerzy BuzekHans-Gert PötteringNicole FontaineováJosé María Gil-RoblesEgon KlepschPierre PflimlinEmilio ColomboUrsula von der LeyenováJean-Claude JunckerJosé Manuel BarrosoJacques SanterDonald TuskHerman Van RompuySpojené královstvíŠvédskoŠpanělskoSlovinskoSlovenskoRumunskoPortugalskoPolskoNizozemskoMaltaLucemburskoLitvaLotyšskoItálieIrskoMaďarskoŘeckoNěmeckoFrancieFinskoEstonskoDánskoČeskoKyprChorvatskoBulharskoBelgieRakouskoPředseda Evropského parlamentuVysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politikuPředseda Evropské komisePředseda Evropské rady

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Council na anglické Wikipedii.

  1. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 14. Instituce Evropské unie, s. 481–482. 
  2. CCOUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure [online]. Official Journal of the European Union (eur-lex.europa.eu), 2017-12-29 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. European socialists suspend Robert Fico’s Smer party and its ally Hlas. POLITICO [online]. 2023-10-12 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 12–13.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76–79.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Council of the EU and European Council.svg
This is a logo for European Council and the Council of the European Union. The logo is inspired by the lantern-shaped structure at the heart of the Europa building, the headquarters of both institutions.
Swedish Prime Minister outlines priorities to make EU greener, safer and freer - 52635393553 (cropped).jpg
Autor: European Parliament, Licence: CC BY 2.0
On Tuesday morning, Swedish Prime Minister Ulf Kristersson discussed the priorities of the Swedish Council Presidency with MEPs in Strasbourg.

During his address, Mr Kristersson said that his country’s first priority at the helm of the Council would be Europe’s security by continuing to support war-torn Ukraine and highlighting the EU’s geopolitical significance in an increasingly uncertain world. However, he also stressed that “when we build security, we must also look at other aspects that are close to our citizens”, pointing out that the EU needs to cooperate more effectively against organised crime and work towards a common and coherent migration policy.

He went on to talk about the EU’s crucial role in the green transition, its links to Europe’s long-term competitiveness and that many companies want to take advantage of the shift from a fossil-dependent to a fossil-free economy. The job of politicians should be to provide the right framework, he said.

“If European companies are to produce the energy, and make the batteries, the electric cars and the fossil-free steel of the future, they need good conditions to compete”, he underlined.

Lastly, Prime Minister Kristersson highlighted that another Swedish priority will be to uphold the EU’s common, fundamental values.

“It is not corruption and cronyism that Ukraine, Moldova and other candidate countries are aspiring towards. (...) Liberal democracy - the combination of popular sovereignty and individual rights - is what separates the EU from other international institutions”, said the Swedish Prime Minister.

Commission Vice-President Maroš Šefčovič highlighted that the EU must maintain its unity and determination to support Ukraine and that those in Russia responsible for the aggression and crimes in Ukraine must be held accountable.

The green transition will also be a key area, he highlighted; in 2022, the EU got twice as much energy from renewables than expected, and it should seek to double the amount again in 2023. Europe should boost its competitiveness, reinvigorate EU investments under Repower EU and support its clean tech industry - especially at a time when countries like the USA and China are using subsidies that harm European competitiveness. He also welcomed the Swedish Presidency’s focus on migration, reiterating the need for a robust asylum and migration system.

Speakers on behalf of political groups EP political groups’ leaders agreed on most of the priority areas the Presidency should focus on, like innovation, job opportunities, migration, climate change and the Single Market, while putting forward different proposals on how to achieve results in these areas. Some groups stressed the need to counteract the recent US industry subsidies by boosting EU competitiveness also through trade agreements. Others focused more on building a strong social Europe to protect vulnerable families and ensure the integrity of the single market as well as protecting the EU’s borders and rescuing migrants at sea.

www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20230113IPR6662... ____

This photo is free to use under Creative Commons license CC-BY-4.0 and must be credited: "CC-BY-4.0: © European Union 2022– Source: EP". (creativecommons.org/licenses/by/4.0/) No model release form if applicable. For bigger HR files please contact: webcom-flickr(AT)europarl.europa.eu
Viktor Orbán 2022.jpg
Autor: Palácio do Planalto from Brasilia, Brasil, Licence: CC BY 2.0

(Budapeste - Hungria, 17/02/2022) Presidente da República Jair Bolsonaro cumprimenta o Primeiro-Ministro da Hungria, Viktor Mihály Orbán.

Foto: Alan Santos/PR
Evika Siliņa (Cropped).jpg
Autor: Ieva Ābele, Saeima, Licence: CC BY-SA 4.0
2022.gada 1.novembris. Deputāte Evika Siliņa dod svinīgo solījumu. Foto: Ieva Ābele, Saeima
Mark Rutte, 23.03.23 (cropped).jpg
Autor: European Commission (Christophe Licoppe), Licence: Attribution
Mark Rutte
Petteri-Orpo-01 (cropped).jpg
Autor: Lauri Heikkinen, valtioneuvoston kanslia, Licence: CC BY 4.0
Petteri Orpo's official portrait in 2023
Pedro Sánchez in 2023.jpg

Pedro Sánchez in March 2023.
Josep Borrell (49468484246).jpg
Autor: Unión Europea en Perú from Lima, Perú, Licence: CC BY 2.0
Josep Borrell
Gitanas Nauseda crop.png
Autor:

Augustas Didžgalvis

, Licence: CC BY-SA 4.0
President of Lithuania Gitanas Nausėda
Christodoulides2019 (cropped).jpg
Autor: Ministerie van Buitenlandse Zaken, Licence: CC BY-SA 2.0
Cypriot politician Nikos Christodoulides, 2019
CSV Luc-Frieden Profilbild.jpg
Autor: Csvpartei, Licence: CC BY-SA 4.0
Luc Frieden; Porträt; CSV, Luxemburg
Robert Fico 2017.jpg
Autor: Arno Mikkor , Licence: CC BY 2.0
Former Slovak Prime Minister Robert Fico at the European Council summit
Robert Abela - Official Portrait 2022 (cropped).jpg
Autor: Media Relations Office, Office of the Prime Minister of Malta, Licence: CC BY-SA 4.0
Robert Abela (born 7 December 1977) is a Maltese lawyer and politician who has served as prime minister of Malta and leader of Labour Party since 2020.
Charles Michel 2019 (cropped).jpg
Autor: Unión Europea en Perú from Lima, Perú, Licence: CC BY 2.0
Charles Michel
Eurozone.svg
Eurozone
 
Countries using the Euro de jure
 
Countries and territories using the Euro de facto
 
EU member states that are outside the Eurozone
Roberta Metsola 2022 (cropped).jpg
Autor: European Parliament from EU, Licence: CC BY 2.0

In his address to MEPs , Zambia’s President Hakainde Hichilema thanked Parliament for its support, advocated closer relations with the EU and condemned the war against Ukraine.

Introducing President Hichilema EP President Roberta Metsola said Zambia stands as an example of a mature democracy for the whole of the African continent. Now more than ever, in the current troubled geopolitical context and during Russia’s efforts to increase its influence in Africa, Zambia’s progress needs to be supported . President Metsola also reminded MEPs that back in 2017 Parliament adopted a resolution condemning the incarceration of President Hichilema on politically motivated charges.

“Zambia is back in business, in the Champions league”, President Hichilema said, referring to the results of country’s most recent elections. He reiterated Zambia’s commitment to put people’s interests, reforms, free media, the rule of law, youth and education at the top of his political agenda. He advocated for enhanced Africa- EU cooperation, more trade, and more exchange of knowledge.

“We categorically say no to the war in Ukraine. It is tragic and heart-breaking to witness the thousands of lives lost and millions displaced unnecessarily, as a result of an avoidable conflict in Ukraine”, President Hichilema said, while speaking about peace and security in the world. He added that the impact of the war is felt in his country in the form of higher fuel, food and fertilizers prices, and he urged all parties to focus more on improving the lives of people, not waging war. President Hichilema also offered his help in overcoming food shortages.

President Hichilema also expressed his profound gratitude for the support of the European Parliament for him and for Zambia during his incarceration and the dark days of Zambia’s democratic development. “I remain indebted to you for standing up for human rights and freedom of all people in Zambia”, he said.

This photo is free to use under Creative Commons license CC-BY-4.0 and must be credited: "CC-BY-4.0: © European Union 2022– Source: EP". (<a href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/" rel="noreferrer nofollow">creativecommons.org/licenses/by/4.0/</a>) No model release form if applicable. For bigger HR files please contact: webcom-flickr(AT)europarl.europa.eu
European stars.svg
The twelve golden European Union stars.
Emmanuel Macron June 2022 (cropped).jpg
(c) President.gov.ua, CC BY 4.0
Meeting of the President of Ukraine with the Presidents of France and Romania, the Chancellor of Germany and the Prime Minister of Italy
EP 2009 PIE.png
Autor: JLogan, Licence: CC BY-SA 3.0
Chart of the results of the 2009 European election by the groups in Parliament, intended to replace Image:Composition of the European Parliament.svg.
  • In order to allow the chart to be used on all wikis, the chart has no annotations in English.
  • The colours follow the convention established on English Wikipedia and are coloured to the following schema:

 
Conservative/Christian Democrat (EPPD)
 
Conservatives only (ECR)
 
Social Democrats (S&D)
 
Communist/Far-Left (EUL/NGL)
 
Liberal/Centrist (ALDE)
 
Green/Regionalist (,G/EFA)
 
Independents (NI)
 
Eurosceptics (,EFD)
European Union legislative triangle.svg
Autor: aJAX, Licence: CC BY-SA 4.0
The legislative triangle of the European Union
Nikolai Denkov full portrait 2021.jpg
(c) President.bg, CC BY 2.5 bg
Official portrait of Nikolai Denkov during his time as Minister of Education and Science in the Yanev government
Kyriakos Mitsotakis (2021-12-08) 03 (cropped).jpg
(c) kremlin.ru, CC BY 4.0
Vladimir Putin met with Prime Minister of Greece Kyriakos Mitsotakis at the Bocharov Ruchei residence in Sochi.
Petr Fiala Praha (cropped).jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Petr Fiala, český politik
Current membership of the European Council.svg
Autor: Original map created by User:Mfloryan, modified by User:Glentamara and User:Brainiac242, Licence: CC BY-SA 3.0
Aktuální evropská politická příslušnost současných členů Evropské rady:
 
Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů(S&D)
 
Obnova Evropy (Renew)
 
Evropská lidová strana (EPP)
 
Strana evropských konzervativců a reformistů (ECR)
 
Nezávislí
Kaja Kallas (crop).jpg
Autor: Renee Altrov, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaja Kallas
EP Groups 1979-2009.png
Autor: JLogan, Licence: CC BY-SA 3.0
Chart of the results of each European election by their group in Parliament, intended to replace Image:Ep1979-2004.png.
  • In order to allow the chart to be used on all wikis, the chart has no annotations in English.
  • The chart has no exact percentages on it because exact percentages vary dependent on which source you're looking at: the problems inherent in assembling results from multiple member states, who supply results in different languages at different dates, using different methods, means that even reliable sources differ slightly when compared to each other. To get around this problem, the percentages depicted are based on the agreed average on English Wikipedia.
  • The colours follow the convention established on English Wikipedia and are coloured to the following schema:

 
Conservative/Christian Democrat (CD,EPP (79-92),EPP (92-99),FE,EPP-ED)
 
Conservatives only (C,ED,ECR)
 
Social Democrats (S,SOC,PES,S&D)
 
Communist/Far-Left (COM,LU,EUL,EUL/NGL)
 
Liberal/Centrist (L,LD,LDR,ERA,ELDR,ALDE)
 
National Conservatives (UDE,EPD,EDA,UFE,UEN)
 
Greens only (G)
 
Green/Regionalist (RBW (84-89),RBW (89-94),G/EFA)
 
Heterogeneous (CDI,TGI)
 
Independents (NI)
 
Eurosceptics (EN,I-EN,EDD,IND/DEM,EFD)
 
Far-Right Nationalist (ER,DR,ITS)
Mette Frederiksen Kööpenhaminassa 4.5.2022 (52049397038) (cropped).jpg
Autor: FinnishGovernment, Licence: CC BY 2.0

Kuvassa vasemmalla Tanskan pääministeri Mette Frederiksen ja oikealla Suomen pääministeri Sanna Marin

<a href="http://www.valtioneuvosto.fi/ajankohtaista/kuvapankki/kuvaoikeudet-flickr/fi.jsp" rel="noreferrer nofollow">Kuvien käyttöehdot</a> - <a href="http://www.valtioneuvosto.fi/ajankohtaista/kuvapankki/kuvaoikeudet-flickr/sv.jsp" rel="noreferrer nofollow">Villkor för att använda bilderna</a> - <a href="http://www.valtioneuvosto.fi/ajankohtaista/kuvapankki/kuvaoikeudet-flickr/en.jsp" rel="noreferrer nofollow">Use and rights</a>

© Danish Prime Minister’s Office
Giorgia Meloni Official 2023 (cropped).jpg
Autor: Governo italiano, Licence: CC BY 3.0 it
Official portrait of Giorgia Meloni, 2023
Robert Golob - 52114942369 (cropped).jpg
Autor: gov.si, Licence: PDM-owner
Ljubljana, DZ. Novi predsednik vlade Robert Golob.
Informal meeting of ministers responsible for development (FAC). Arrivals Alexander De Croo (36766610160) (cropped2).jpg
Autor: Raul Mee (EU2017EE (Office of the Estonian Presidency)), Licence: CC BY 2.0
Alexander De Croo, Deputy Prime Minister, Minister of Development Cooperation, Digital Agenda, Telecom and Postal Services, Federal Public Service Foreign Affairs, Belgium
Schengen Agreement map.svg
Autor: Ssolbergj; description by Martinvl, Licence: CC BY-SA 4.0
Map showing the extent of theSchengen Agreement.
 
Signatories to the Schengen Agreement
 
Signatories to the Common Travel Area (Cooperates with the Schengen Area)
 
Legally bound to join the Schengen Area
Official Portrait of Ursula von der Leyen (cropped).jpg
(c) European Union, 2024, CC BY 4.0
Portrait of Ursula von der Leyen, President of the European Commission
António Costa em 2017.jpg
Autor: Arno Mikkor (EU2017EE), Licence: CC BY 2.0
O primeiro-ministro de Portugal, António Costa, em 2017.