Evropská silnice E59

Evropská silnice E59
Mapa
Základní údaje
Začátek	Praha (Česko)
Konec	Záhřeb (Chorvatsko)
Celková délka	644 km
v provozu:	680 km
Stát	Česko Česko Rakousko Rakousko Slovinsko Slovinsko Chorvatsko Chorvatsko
Geodata (OSM)	OSM, WMF
E59 na rakouské dálnici A2 u Mödlingu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evropská silnice E59 je evropskou silnicí 1. třídy ve směru sever-jih. Začíná v Praze, prochází Vídní, Mariborem a končí v Záhřebu. Celá trasa měří 644 kilometrů. E59 je z větší části vedena po dálnicích, některé úseky jsou vedeny jako rychlostní silnice, ale některé dosud jako dvouproudé silnice s úrovňovými křižovatkami, v Česku mnohdy i skrz obce.

Dálniční úseky jsou obecně zpoplatněny prostřednictvím různých systémů a sazeb v závislosti na státu. Od vstupu Chorvatska do schengenského prostoru roku 2023 se nikde na trase nenachází běžné hraniční kontroly. Úsek z Vídně na jih je zejména v letní sezóně velmi vytíženým tahem, po němž probíhá doprava mezi střední Evropou a dalmatským pobřežím.

Některé segmenty trasy E59 jsou sdíleny s jinými evropskými silnicemi, jmenovitě úvodní úsek Praha–Jihlava, pak Stockerau–Vídeň a Feistritztal–Graz–Maribor.

Původně E59 pokračovala ze Záhřebu dále, přes Karlovac a pak skrz Bihać v Bosně a Hercegovině zpět do Chorvatska do přístavu Split. Toto komplikované a pomalé spojení bylo plně nahrazeno vybudováním chorvatské dálnice A1, po níž je však místo E59 značena silnice E71 (a většinu trasy i E65).

Trasa E59 začíná oficiálně v Praze, odkud pokračuje jihovýchodním směrem po dálnici D1 do Jihlavy, ale v terénu je kvůli souběžnému vedení s páteřními silnicemi E50 a E65 značena vesměs až od exitu 112 Jihlava, kde opouští dálnici a pokračuje na jih po silnici I/38. Ta ji vede obchvatem kolem Jihlavy, pak přes Stonařov, Želetavu, kolem Moravských Budějovic a přes Znojmo.^[1]

8 km za Znojmem se silnice dostává na hraniční přechod Hatě/Kleinhaugsdorf, odkud pokračuje do Rakouska po silnici B303, jenž je dvouproudá s úrovňovými křižovatkami, ale vyhýbá se zástavbě. Severně od Guntersdorfu se E59 přenáší na rychlostní silnici S3. Takto pokračuje až k městu Stockerau, kde se k E59 připojuje silnice E49 a začíná dálnice A22, která vede po levém břehu Dunaje až do východní části Vídně. Na křižovatce v Donaustadtu trasa mění směr na jihozápad a napojuje se na dálnici A23, jež převádí E59 přes Dunaj a na jižní předměstí Vídně. Odtud pokračuje dále na jih jako dálnice A2. Cestou prochází kolem Vídeňského Nového města a pahorkatinou Bucklige Welt. V údolí Bystřice (Feistritz) se k E59 připojuje silnice E66 a trasa se obrací na západ ke Štýrskému Hradci. U něj na dálniční křižovatce přechází E59 na dálnici A9, a místo E66 (která pokračuje po A2) s ní dále vede silnice E57, opět na jih až jihovýchod. Po 40 km údolím Mury se trasa dostává na hraniční přechod se Slovinskem Spielfeld/Šentilj.^[2]

Od hranic je na severu Slovinska E59 vedena jako Dálnice A1 (Slovinsko). Jižně od Mariboru E59 opouští dálnici A1 (po níž pokračuje E57) a přechází na dálnici A4, která ji vede kolem Ptuje až na hraniční přechod Gruškovje/Macelj do Chorvatska.^[3]

Na chorvatském území je E59 vedena po dálnici A2, která mezi Đurmancem a Krapinou není dokončena a je v provozu jen v polovičním profilu. Od Krapiny pokračuje již v plném profilu do Záhřebu. Zde trasa končí navázáním na dálnici A3 a evropské silnice E65, E70 a E71.^[4]

Původně E59 pokračovala dále na jih do Bihaće v Bosně a pak dále do Splitu, na pobřeží Jaderského moře. Nicméně tento úsek byl následně převeden do trasy evropské silnice E71, což lépe vyhovuje systému číslování.

E59 sdílí řadu úseků s jinými evropskými silnicemi.^[5] Část trasy mezi Prahou a Vídní odpovídá Panevropskému koridoru IV a úsek mezi Štýrským Hradcem a Záhřebem zase odpovídá Panevropskému koridoru Xa.

Mezi Jihlavou a Vídní může být (dle aktuálního provozu) výhodnější zůstat na dálnici D1 a dále použít D52 (resp. silnici I/52) a rakouskou dálnici A5. Při běžném provozu je však tato cesta rychlejší pouze asi o 15 minut, s vysokým rizikem kolon na D1 u Brna, a každopádně je o 35 km delší. Výhodou je ale trasování téměř zcela po dálnicích a jen přes jednu obec (okrajem Mikulova).

Podle původního číslování evropských silnic byl úsek dnešní E59 z Jihlavy do Vídně číslován jako E84 (přičemž úsek Praha–Jihlava byl součástí E15). Úsek z Vídně do Štýrského Hradce (původně do Mostu nad Murou) byl částí páteřní silnice E7 a následovala odbočná silnice E93, která ale z Mariboru pokračovala do Lublaně. Zbytek pozdější E59 součástí původní sítě nebyl.

Do roku 1990 silnice E59 překračovala Železnou oponu (z ČSSR do Rakouska) a také hranici rakousko-jugoslávskou. I z toho důvodu v její trase nebyla vedena páteřní silnice E65, místo toho trasovaná oklikou kolem Rakouska.

Některé části E59 jsou zpoplatněny mýtným. Pro výběr mýta se využívá různých systémů. V České republice při průjezdu úseku po dálnici D1 platí mýtné vozidla, která překračují hmotnost 3,5 tuny. Poplatek je zde vybírán elektronickou formou.Ostatní vozidla musí využít dálniční známku.^[1][6] Stejný způsob výběru poplatku je uplatňován i na rakouských dálnicích.^[7] Na slovinských dálnicích je využíván podobný systém. Nicméně vozidla překračující hmotnostní limit 3,5 tun mají na výběr hned z několika platebních možností.^[8] Chorvatská dálnice A2 rovněž podléhá placení mýtného. Zde je využíván tzv. lístkový systém. K srpnu roku 2011 existovaly podél A2 mýtnice na každém dálničním sjezdu a byly zde taktéž dvě hlavní mýtnice. Cena za průjezd závisí na druhu vozidla a délce projeté trasy. Placení mýtného je možné v chorvatských kunách nebo v eurech, popřípadě kreditními, či debetními kartami. K využití je zde také předplacené mýtné.

Stát	km	Silnice[1][2][3][4]	Důležitá města	Křížení[4][9]	Poznámky
Česko	0-114	D1	PrahaHumpolec Jihlava	D0 I/19 I/34	Začátek severní části E59 začíná na výjezdu z Brněnské ulice v Praze. Dálnici D1 opouští E59 na exitu 112A směrem na Jihlavu. V tomto úseku je po D1 vedena ještě E50 a E65. Tento úsek vesměs není v terénu jako E59 značen.
	114-209	I/38	Jihlava Znojmo	I/23 I/53	Přivaděč z Jihlavy na D1 je čtyřproudý, zbylý úsek je převážně běžná silnice s úrovňovými křižovatkami. Na několika místech jsou MÚK a rozšíření na třetí (předjížděcí) pruh.
Rakousko	209-234	B303	Haugsdorf Hollabrunn	B2 B40	Běžná silnice s úrovňovými křižovatkami.
	234-255	S3	Hollabrunn Stockerau	B4	Rychlostní silnice
	255-285	A22	Stockerau Vídeň	S1 B8	Na jihu dochází u křižovatky Kaisermühlen ke křížení A22 s A23. Tento úsek je veden peážně s E49.
	285-296	A23	Vídeň	A4	Na severu tohoto úseku pokračuje E59 za křižovatkou Kaisermühlen jako dálnice A2. Na jihu pokračuje trasa po křižovatce Inzersdorf jako dálnice A2.
	296-481	A2	Vídeň Štýrský Hradec	A3 A21 S4 S6	Jižní část přechází na západ od Štýrského Hradce v dálnici A9 Severní část přechází na křižovatce Inzersdorf v dálnici A23. Na části mezi Fürstenfeldem a Štýrským Hradcem je peážně vedena s evropskou silnicí E66.
	481-522	A9	Štýrský Hradec Spielfeld	B70	Severní část tohoto úseku opouští dálnici A9 na západě Štýrského Hradce. Tento úsek je veden peážně s E57.
Slovinsko	522-548	A1	Šentilj Maribor	A5	Jižní část E59 opouští dálnici A1 v Mariboru. Tento úsek je veden peážně s E57.
	548-583	A4	Maribor Gruškovje	2
Chorvatsko	583-644	A2	Macelj Záhřeb	A3 D205 D307	Jižní úsek E59 opouští tuto část na Jankomirské křižovatce na záhřebském obchvatu, odkud pokračuje jako dálnice A3 (E70). Nejjižnější část celé trasy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European route E59 na anglické Wikipedii.

• Evropská silnice
• Evropská dálková trasa
• Silniční doprava
• Dálnice v Rakousku
• Dálnice v Chorvatsku
• Dálnice v Česku
• Dálnice ve Slovinsku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu evropská silnice E59 na Wikimedia Commons