Evropská silnice E67

Mezinárodní silnice E67
Mapa
Základní údaje
ZačátekPraha (Česko)
KonecHelsinky (Finsko)
Celková délka1 630 km
    v provozu:1 697 km
StátČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
LitvaLitva Litva
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
EstonskoEstonsko Estonsko
FinskoFinsko Finsko
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní silnice E67 je evropská mezinárodní silnice vedoucí z PrahyČesku do Helsinek ve Finsku přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Je dlouhá 1630 km a prochází pěti hlavními městy. Patří mezi nejdelší a nejvýznamnější evropské silnice mimo páteřních.

970 km dlouhý úsek mezi městy Varšava a Tallinn je znám jako Via Baltica. Je páteřním silničním spojením baltských států. Závěrečný úsek mezi Tallinnem a Helsinkami je veden trajektem (se zhruba 10 odjezdy denně v každém směru[1]). Převážně je vedena po rychlostních silnicích různého typu, částečně též po dálnicích nebo naopak po obyčejné dvouproudé silnici.

Ve většině délky (z Piotrkowa Trybunalského až do Helsinek) slouží E67 jako alternativní trasa k páteřní silnici E75, která je přerušena Baltským mořem. V tomto úseku se zároveň silnice vymyká pravidlům číslování evropských silnic, neboť liché trasy v rozmezí E67–E73 by se měly nacházet mezi páteřními silnicemi E65 a E75. Silnice E67 je však z větší části vedena východně od E75 a v Litvě dokonce protíná i silnici E85.

Trasa

Mezinárodní silnice E67 nedaleko Bříství, Česko
E67 nedaleko Ādaži, Lotyšsko

ČeskoČesko Česko

PolskoPolsko Polsko

LitvaLitva Litva

LotyšskoLotyšsko Lotyšsko

EstonskoEstonsko Estonsko

trajekt Estonsko Tallinn – Finsko Helsinky

FinskoFinsko Finsko

Kontroverze

Via Baltica se stala středem pozornosti v roce 2007, když měla její plánovaná rekonstrukce v dálnici zasáhnout mnohá chráněná přírodní území v Polsku. Nejkontroverznějším úsekem byl obchvat města Augustov, který by vedl skrz mokřady Rospudského údolí, které jsou posledním územím tohoto typu v Evropě a také územím chráněným evropským projektem Natura 2000. Tehdejší polský ministr životního prostředí Jan Szyszko souhlasil s pokračováním stavby silnice, ačkoliv 28. února 2007 obdržel varování Evropské komise, že v případě pokračující výstavby bude Polsko pokutováno. Po urgenci Evropské komise nařídil v červenci 2007 polský premiér Jarosław Kaczyński zastavení prací na obchvatu.[2] Pod vlivem lokálních, domácích i zahraničních protestů byl obchvat nakonec přetrasován tak, že se přírodně cennému území zcela vyhnul.

E67 v Česku

V Praze E67 začíná společně se začátkem dálnice D11, u křižovatky s dálnicí D0 (Pražským okruhem), kde je navázána na páteřní evropské silnice E50, E55 a E65. Pak je vedena po celé dálnici D11, okolo Hradce Králové, kde se kříží s evropskou silnicí E442, až k Jaroměři, kde je svedena na silnici I/33 do Náchoda, kde překračuje hranici a pokračuje do Polska (silnice č. 8). V tomto úseku je dosud vedena skrz některé obce, včetně měst Jaroměř a Náchod.

V budoucnu bude E67 pravděpodobně přetrasována na dokončenou dálnici D11, která povede (výhledově od roku 2028) od Jaroměře podél silnice I/37 a I/16 přes Trutnov a hraniční přechod Královec/Lubawka. V Polsku u Bołkowa se pak dotkne se silnicí E65 a po silnici č. 5 povede do Vratislavi.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European route E67 na anglické Wikipedii.

  1. Viking Line Archivováno 1. 1. 2011 na Wayback Machine. Tallink Eckerö Line Archivováno 10. 3. 2007 na Wayback Machine.
  2. EASTON, Adam. Poland halts wetlands road plan. BBC News. BBC, 2007-07-31. Dostupné online [cit. 2008-08-30]. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
A10-LT.svg
Sign of A10-Road in Lithuania
CZ traffic sign IS16a - D0.svg
Fictional sign of planned highway D0 in the Czech Republic
CZ traffic sign IS16a - D11.svg
Sign of motorway 11 in Czech Republic
A2-LV.svg
Road sign for A-Road in Latvia
E67 route.svg
Autor: Macia11, Licence: CC BY-SA 3.0
E67_route.svg
Dálnice D11.jpg
Autor: cs:User:Filip Jirsák, Licence: CC BY-SA 3.0
15. až 18. kilometr dálnice D11 před Břístvím. V pozadí svědecký kopec Vršek u Vestce se zříceninou barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714, vyhořelé roku 1878.
M4-EE.svg
Sign of Main Road 4 in Estonia
DK8-PL.svg
Sign of DK8 with official font Drogowskaz
A17-LT.svg
Sign of A17-Road in Lithuania
A1-LT.svg
Sign of A1-Road in Lithuania
A1-Latvia.jpg
Autor: Sula1, Licence: CC BY-SA 3.0
Latvian National Highway A1 near Ādaži.
A8-LT.svg
Sign of A8-Road in Lithuania
S8-PL.svg
Sign of expressway S8 with oficial font Drogowskaz
A1-PL.svg
Sign of motorway A1 with original font Drogowskaz
SilniceI33.svg
Sign of 1st class road 33 in the Czech Republic
International E Road Network green.png
Map generated using coastline/boundary data from World Data Bank, and locations from http://www.world-gazetteer.com/. Straight lines connect control cities, no attempt to follow the real road. Roads color has been changed to green.
A1-LV.svg
Road sign for A-Road in Latvia
ViaBaltica001.jpg
(c) Hugo.arg at the Lithuanian language Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Via Baltica from Šeduva-Jonava road viaduct near Nociūnais.
A7-LV.svg
Road sign for A-Road in Latvia
A8-PL.svg
Sign of motorway A8 with oficial font Drogowskaz
A5-LT.svg
Sign of A5-Road in Lithuania
SilniceI11.svg
Sign of 1st class road 11 in the Czech Republic