Evropská silnice E67
Mezinárodní silnice E67 | |
---|---|
Mapa | |
Základní údaje | |
Začátek | Praha (Česko) |
Konec | Helsinky (Finsko) |
Celková délka | 1 630 km |
v provozu: | 1 697 km |
Stát | Česko Polsko Litva Lotyšsko Estonsko Finsko |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezinárodní silnice E67 je evropská mezinárodní silnice vedoucí z Prahy v Česku do Helsinek ve Finsku přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Je dlouhá 1630 km a prochází pěti hlavními městy. Patří mezi nejdelší a nejvýznamnější evropské silnice mimo páteřních.
970 km dlouhý úsek mezi městy Varšava a Tallinn je znám jako Via Baltica. Je páteřním silničním spojením baltských států. Závěrečný úsek mezi Tallinnem a Helsinkami je veden trajektem (se zhruba 10 odjezdy denně v každém směru[1]). Převážně je vedena po rychlostních silnicích různého typu, částečně též po dálnicích nebo naopak po obyčejné dvouproudé silnici.
Ve většině délky (z Piotrkowa Trybunalského až do Helsinek) slouží E67 jako alternativní trasa k páteřní silnici E75, která je přerušena Baltským mořem. V tomto úseku se zároveň silnice vymyká pravidlům číslování evropských silnic, neboť liché trasy v rozmezí E67–E73 by se měly nacházet mezi páteřními silnicemi E65 a E75. Silnice E67 je však z větší části vedena východně od E75 a v Litvě dokonce protíná i silnici E85.
Trasa
- Praha (E48, E50, E55, E65)
- – Poděbrady –
- Hradec Králové (E442)
- – Jaroměř – Náchod
- Kudowa-Zdrój – Kladsko –
- Vratislav (E40, E261)
- – Sieradz – Lodž
- (E75)
- Piotrków Trybunalski – Varšava (E30, E77, E372) – Białystok
- – Augustów – Suwałki – Budzisko
- Pasiekos – Marijampole (E28) – Kaunas (E85→, E262)
- (→E85)
- – Kedainiai –
- Panevežys (E272)
- – Pasvalys – Škilinpamũšis
- Grenctãle – Bauska –
- Riga (E22, E77)
- – Saulkrasti – Ainaži
trajekt Tallinn – Helsinky
- Helsinky (E12, E18, E75)
Kontroverze
Via Baltica se stala středem pozornosti v roce 2007, když měla její plánovaná rekonstrukce v dálnici zasáhnout mnohá chráněná přírodní území v Polsku. Nejkontroverznějším úsekem byl obchvat města Augustov, který by vedl skrz mokřady Rospudského údolí, které jsou posledním územím tohoto typu v Evropě a také územím chráněným evropským projektem Natura 2000. Tehdejší polský ministr životního prostředí Jan Szyszko souhlasil s pokračováním stavby silnice, ačkoliv 28. února 2007 obdržel varování Evropské komise, že v případě pokračující výstavby bude Polsko pokutováno. Po urgenci Evropské komise nařídil v červenci 2007 polský premiér Jarosław Kaczyński zastavení prací na obchvatu.[2] Pod vlivem lokálních, domácích i zahraničních protestů byl obchvat nakonec přetrasován tak, že se přírodně cennému území zcela vyhnul.
E67 v Česku
V Praze E67 začíná společně se začátkem dálnice D11, u křižovatky s dálnicí D0 (Pražským okruhem), kde je navázána na páteřní evropské silnice E50, E55 a E65. Pak je vedena po celé dálnici D11, okolo Hradce Králové, kde se kříží s evropskou silnicí E442, až k Jaroměři, kde je svedena na silnici I/33 do Náchoda, kde překračuje hranici a pokračuje do Polska (silnice č. 8). V tomto úseku je dosud vedena skrz některé obce, včetně měst Jaroměř a Náchod.
V budoucnu bude E67 pravděpodobně přetrasována na dokončenou dálnici D11, která povede (výhledově od roku 2028) od Jaroměře podél silnice I/37 a I/16 přes Trutnov a hraniční přechod Královec/Lubawka. V Polsku u Bołkowa se pak dotkne se silnicí E65 a po silnici č. 5 povede do Vratislavi.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European route E67 na anglické Wikipedii.
- ↑ Viking Line Archivováno 1. 1. 2011 na Wayback Machine. Tallink Eckerö Line Archivováno 10. 3. 2007 na Wayback Machine.
- ↑ EASTON, Adam. Poland halts wetlands road plan. BBC News. BBC, 2007-07-31. Dostupné online [cit. 2008-08-30].
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu evropská silnice E67 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Fictional sign of planned highway D0 in the Czech Republic
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Map generated using coastline/boundary data from World Data Bank, and locations from http://www.world-gazetteer.com/. Straight lines connect control cities, no attempt to follow the real road. Roads color has been changed to green.
Sign of A10-Road in Lithuania
Sign of motorway 11 in Czech Republic
Road sign for A-Road in Latvia
Autor: cs:User:Filip Jirsák, Licence: CC BY-SA 3.0
15. až 18. kilometr dálnice D11 před Břístvím. V pozadí svědecký kopec Vršek u Vestce se zříceninou barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714, vyhořelé roku 1878.
Sign of Main Road 4 in Estonia
Sign of DK8 with official font Drogowskaz
Sign of A17-Road in Lithuania
Sign of A1-Road in Lithuania
Sign of A8-Road in Lithuania
Sign of expressway S8 with oficial font Drogowskaz
Sign of motorway A1 with original font Drogowskaz
Sign of 1st class road 33 in the Czech Republic
Road sign for A-Road in Latvia
(c) Hugo.arg at the Lithuanian language Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Via Baltica from Šeduva-Jonava road viaduct near Nociūnais.
Road sign for A-Road in Latvia
Sign of motorway A8 with oficial font Drogowskaz
Sign of A5-Road in Lithuania
Sign of 1st class road 11 in the Czech Republic