Evropské halové hry v atletice 1966
1. Evropské halové hry v atletice se uskutečnily dne 27. března 1966 v hale Westfalenhallen v tehdy západoněmeckém Dortmundu.[1] Na programu bylo celkově 21 disciplín (13 mužských a 8 ženských).[2][3]
V letech 1967 – 1969 se konaly další tři ročníky, druhý se konal v pražské sportovní hale, v dnešní Sportovní hale Fortuna. V roce 1970 došlo k přejmenování šampionátu na halové mistrovství Evropy v atletice.
Medailisté
Muži
| Soutěž | Zlato | Stříbro | Bronz |
|---|---|---|---|
| 60 m |  Barrie Kelly 6,6 |  Heinz Erbstößer 6,6 |  Viktor Kassatkin 6,6 |
| 400 m | Hartmut Koch 47,9 |  Manfred Kinder 48,3 | Vasilij Anisimov 49,0 |
| 800 m |  Noel Carroll 1:49,7 |  Tomáš Jungwirth 1:50,8 | Herbert Missalla 1:51,2 |
| 1500 m | John Whetton 3:43,8 | Oleg Rajko 3:46,7 |  Ulf Högberg 3:47,2 |
| 3000 m | Harald Norpoth 7:56,0 | Siegfried Herrmann 7:57,2 |  István Kiss 8:05,0 |
| 60 m př. |  Eddy Ottoz 7,7 | Mike Parker 7,8 | Hinrich John 7,9 |
| 4 x 320 m | NSR 2:30,1 Jörg Jüttner Rainer Kunter Hans Reinermann Jens Ulbricht | Československo 2:31,0 Miroslav Veruk Juraj Demeč Ladislav Kříž Josef Trousil | |
| 1+2+3+4 kola | NSR 3:22,0 Leonhard Händl Werner Krönke Rolf Krüsmann Jürgen Schröter | Itálie 3:22,2 Bruno Bianchi Sergio Bello Sergio Ottolina Ippolito Giani |  Belgie 3:27,2 Werner Oijzers Willy Vandewyngaerden Georges Wijnants Albert van Hoorn |
| Skok do výšky | Valerij Skvorcov 2,17 m | Wolfgang Schillkowski 2,11 m | Kjell-Åke Nilsson 2,08 m |
| Skok o tyči | Gennadij Blizněcov 4,90 m | Rudolf Tomášek 4,80 m | Rainer Liese 4,70 m |
| Skok daleký | Igor Ter-Ovanesjan 8,23 m | Armin Baumert 7,79 m | Jochen Eigenherr 7,63 m |
| Trojskok |  Şerban Ciochină 16,43 m | Michael Sauer 16,35 m | Peter Nemšovský 16,28 m |
| Vrh koulí | Vilmos Varjú 19,06 m | Dieter Hoffmann 18,25 m | Jiří Skobla 18,08 m |
Ženy
| Soutěž | Zlato | Stříbro | Bronz |
|---|---|---|---|
| 60 m | Margit Nemesháziová 7,3 | Galina Mitročinová 7,3 | Mary Randová 7,4 |
| 400 m | Helga Henningová 56,9 | Libuše Macounová 57,2 | Maeve Kyleová 57,3 |
| 800 m | Zsuzsa Szabóová 2:07,9 | Karin Kesslerová 2:10,8 | Marie Ingrová 2:11,6 |
| 60 m př. | Irina Pressová 8,1 | Gundula Dielová 8,4 | Inge Schellová 8,4 |
| 4 x 160 m | NSR 1:18,4 Renate Meyerová Erika Rostová Hannelore Trabertová Kirsten Roggenkampová |  SFR Jugoslávie 1:21,7 Ljiljana Petnjaričová Marjana Lubejová Jelisaveta Đanić Olga Šikovecová | Československo 1:22,3 Libuše Macounová Alena Hiltscherová Eva Kucmanová Eva Lehocká |
| Skok do výšky | Jolanda Balașová 1,76 m | Olga Gereová-Puličová 1,73 m | Ilia Hansová 1,65 m |
| Skok daleký | Taťána Ščelkanovová 6,73 m | Mary Randová 6,53 m | Heide Rosendahlová 6,49 m |
| Vrh koulí | Margitta Gummelová 17,30 m | Tamara Pressová 17,00 m | Naděžda Čižovová 16,95 m |
Medailové pořadí
| Umístění | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | NSR | 5 | 5 | 7 | 17 |
| 2. | Sovětský svaz | 5 | 3 | 3 | 11 |
| 3. | Maďarská lidová republika | 3 | 0 | 1 | 4 |
| 4. | NDR | 2 | 4 | 0 | 6 |
| 5. | Velká Británie | 2 | 2 | 1 | 5 |
| 6. | Rumunská socialistická republika | 2 | 0 | 0 | 2 |
| 7. | Itálie | 1 | 1 | 0 | 2 |
| 8. | Irsko | 1 | 0 | 1 | 2 |
| 9. | Československo | 0 | 4 | 4 | 8 |
| 10. | SFR Jugoslávie | 0 | 2 | 0 | 2 |
| 11. | Švédsko | 0 | 0 | 2 | 2 |
| 12. | Belgie | 0 | 0 | 1 | 1 |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- (anglicky) Oficiální stránky EAA
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Flag of Romania (1965–1989).svg
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
.svg)
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]