Evropský olympijský festival mládeže
Evropský olympijský festival mládeže je sportovní událost, které se mohou zúčastnit mladí evropští sportovci ve věku 14 až 18 let. Akce se pořádá vždy v lichý rok a dělí se na letní a zimní část. Letní festival se označuje zkratkou EYOF (Evropský olympijský festival mládeže, anglicky: European Youth Olympic Festival), zimní festival EYOWF (Evropský zimní olympijský festival mládeže, anglicky: European Youth Olympic Winter Festival).[1]
Zakladatelem a průkopníkem akce se stal na začátku 90. let minulého století pozdější prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge. První ročník letního festivalu se konal v roce 1991 v belgickém Bruselu. Zimní festival se konal poprvé o dva roky později v italské Aostě. Tehdy se ještě festival nazýval původním názvem EYOD (Evropské olympijské dny mládeže, anglicky: European Youth Olympic Days).
Přehled festivalů
Letní festival od roku 1991, zimní od roku 1993, sportovci od 14 do 18 let.
Letní
| Poř. | Rok | Město | Země | Začátek | Konec | Národy | Závodníci | Sporty | Soutěže | Vítěz |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| I. | 1991 | Brusel |  Belgie | 12. července | 21. července | 33 | 2 084 | 10 | 70 |  Francie |
| II. | 1993 | Valkenswaard |  Nizozemsko | 3. července | 9. července | 43 | 1 874 | 10 | 86 |  Rusko |
| III. | 1995 | Bath |  Spojené království | 9. července | 14. července | 47 | 1 709 | 10 | 86 | Spojené království |
| IV. | 1997 | Lisabon |  Portugalsko | 18. července | 24. července | 47 | 2 500 | 10 | 86 | Rusko |
| V. | 1999 | Esbjerg |  Dánsko | 10. července | 16. července | 48 | 2 324 | 11 | 84 | Rusko |
| VI. | 2001 | Murcia |  Španělsko | 3. července | 9. července | 48 | 2 500 | 10 | 90 | Rusko |
| VII. | 2003 | Paříž | Francie | 28. července | 2. srpna | 48 | 2 500 | 10 | 95 | Rusko |
| VIII. | 2005 | Lignano Sabbiadoro |  Itálie | 3. července | 8. července | 48 | 3 965 | 11 | 109 | Rusko |
| IX. | 2007 | Bělehrad |  Srbsko | 22. července | 27. července | 48 | 3 000 | 11 | 100 | Rusko |
| X. | 2009 | Tampere |  Finsko | 19. července | 26. července | 49 | 3 302 | 9 | 109 | Rusko |
| XI. | 2011 | Trabzon |  Turecko | 24. července | 29. července | 49 | 3 138 | 9 | 109 | Rusko |
| XII. | 2013 | Utrecht | Nizozemsko | 14. července | 19. července | 49 | 3 143 | 9 | 111 | Rusko |
| XIII. | 2015 | Tbilisi |  Gruzie | 26. července | 1. srpna | 50 | 3 304 | 9 | 112 | Rusko |
| XIV. | 2017 | Győr |  Maďarsko | 22. července | 30. července | 50 | 3 675 | 10 | 130 | Rusko |
| XV. | 2019 | Baku |  Ázerbájdžán | 20. července | 28. července | 48 | 3 902 | 10 | 135 | Rusko |
| XVI. | 2022[2] | Bánská Bystrica |  Slovensko | 24. července | 30. července | 48 | 2 253 | 10 | 120 | Itálie |
| XVII. | 2023 | Maribor |  Slovinsko | 23. července | 29. července | 48 | 2 419 | 10 | 122 | Itálie |
| XVIII. | 2025 | Skopje |  Severní Makedonie |
Zimní
| Poř. | Rok | Město | Země | Začátek | Konec | Národy | Závodníci | Sporty | Soutěže | Vítěz |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| I. | 1993 | Aosta | Itálie | 7. února | 10. února | 33 | 708 | 5 | 17 | Rusko |
| II. | 1995 | Andorra la Vella |  Andorra | 4. února | 10. února | 40 | 740 | 4 | 17 | Itálie |
| III. | 1997 | Sundsvall |  Švédsko | 7. února | 13. února | 41 | 991 | 6 | 27 | Rusko |
| IV. | 1999 | Poprad-Tatry | Slovensko | 6. března | 12. března | 40 | 819 | 7 | 27 | Rusko |
| V. | 2001 | Vuokatti | Finsko | 11. března | 15. března | 40 | 1 111 | 7 | 28 | Rusko |
| VI. | 2003 | Bled | Slovinsko | 25. ledna | 31. ledna | 41 | 1 242 | 7 | 28 | Rusko |
| VII. | 2005 | Monthey |  Švýcarsko | 23. ledna | 28. ledna | 41 | 1 184 | 8 | 35 | Rusko |
| VIII. | 2007 | Jaca | Španělsko | 18. února | 23. února | 43 | 1 284 | 8 | 20 | Rusko |
| IX. | 2009 | Slezské vojvodství (Bílsko-Bělá, Těšín, Tychy, Štírk, Visla) |  Polsko | 15. února | 20. února | 47 | 1 615 | 9 | 31 | Rusko |
| X. | 2011 | Liberec |  Česko | 13. února | 18. února | 44 | 1 492 | 8 | 28 |  Německo |
| XI. | 2013 | Brašov |  Rumunsko | 17. února | 22. února | 45 | 1 465 | 8 | 36 | Rusko |
| XII. | 2015 | Vorarlbersko Vaduz |  Rakousko Lichtenštejnsko | 25. ledna | 30. ledna | 45 | 1 519 | 8 | 30 | Rusko |
| XIII. | 2017 | Erzurum | Turecko | 12. února | 17. února | 34 | 1 241 | 9 | 38 | Rusko |
| XIV. | 2019 | Sarajevo |  Bosna a Hercegovina | 9. února | 16. února | 46 | 1 537 | 7 | 34 |  Norsko |
| XV. | 2022[3] | Vuokatti | Finsko | 20. března | 25. března | 46 | 932 | 9 | 39 | Finsko |
| XVI. | 2023 | Furlansko-Julské Benátsko | Itálie | 21. ledna | 28. ledna | 47 | 1 252 | 13 | 59 | Francie |
| XVII. | 2025 | Bordžomi-Bakuriani | Gruzie | 13 |
Abecední seznam sportů
Letní festival:
Zimní festival:
Reference
- ↑ Evropský olympijský festival mládeže: malá olympiáda budoucích sportovních hvězd | European Youth Portal. youth.europa.eu [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ SEZNAM.CZ. Olympijský festival mládeže v Banské Bystrici bude o rok později. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-08-20]. Dostupné online.
- ↑ SEZNAM.CZ. VUOKATTI EUROPEAN YOUTH OLYMPIC FESTIVAL DELAYED TO MARCH 2022. www.eurolympic.org [online]. [cit. 2021-06-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropský olympijský festival mládeže na Wikimedia Commons - Oficiální stránky EYOF
- Oficiální stránky Zimního evropského olympijského festivalu mládeže 2011 v Liberci Archivováno 27. 6. 2009 na Wayback Machine.
Šablona:Země na Evropském olympijském festivalu mládeže
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Finská vlajka
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Liechtenstein
