Exeter

Exeter
znak
Poloha
Souřadnice	50°43′32″ s. š., 3°31′37″ z. d.
Nadmořská výška	7 m n. m.
Časové pásmo	UTC±00:00
Stát	Spojené království Spojené království
Země	Anglie
Region	Jihozápadní Anglie
Ceremoniální hrabství	Devon
Nemetropolitní distrikt	Cornwall
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Exeter
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	27,3 km²
Počet obyvatel	124 180 (2016)[1]
Hustota zalidnění	4 548,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web	exeter.gov.uk
Telefonní předvolba	01392
PSČ	EX1-EX6
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Exeter je hlavním městem hrabství Devon na jihozápadě Anglie. Nachází se na řece Exe. V roce 2005 měl Exeter asi 117 600 obyvatel.

Latinské jméno Exeteru Isca Dumnoniorum vede k závěru, že se jednalo původně o keltské oppidum nebo město rozkládající se na březích řeky Exe předtím, než zde okolo roku 50 postavili město Římané. Isca je zřejmě keltské rodové jméno a Římané k tomuto označení přidali další slovo (Isca Dumnoniorum neboli Isca Dumnoniů), aby jej odlišili od podobně označených osad např. Isca Augusta.

Isca Dumnoniorum byla opevněná osada umístěná v nejzazší části na jihozápadě Anglie. Významná část původních římských hradeb se dochovala, i když ta část, která je viditelná v současnosti, byla postavena na příkaz wessexského krále Alfréda Velikého jako ochrana západní části království po invazi vikingů roku 876. V 70. letech 19. století byly objeveny pozůstatky rozsáhlých římských lázní, ale vzhledem k tomu, že se nacházejí v bezprostřední blízkosti katedrály, nejsou přístupné veřejnosti. Exeter byl také výchozím bodem římské silnice Fosse Way.

Roku 876 byl Exeter (Exanceaster) obsazen Dány. V následujícím roce je král Alfréd vyhnal a v roce 894 obyvatelé města odrazili další útok Dánů. V roce 1001 byl však Exeter Dány napaden a zabrán.

V roce 1067 se město vzbouřilo proti Vilémovi I., který okamžitě vyrazil na západ a po 18 dnech zvítězil. Částí kapitulační dohody byla podmínka, že příslušníci šlechty zůstanou ve svých funkcích do doby výstavby hradu.

Roku 1537 se stal Exeter nezávislým na hrabství. V březnu roku 1591 byla zahájena stavba chudobince a kaple v oblasti Heavitree a stavební práce byly ukončeny roku 1594. Obě stavby se dochovaly doposud (na ulici Livery Dole).

Městské motto, Semper fidelis (latinsky navždy věrný), bylo navrženo Alžbětou I., v upomínku na to, že Exeter daroval roku 1588 lodě na ochranu před útoky španělské Armady.

Exeter byl prvním městem stojícím na straně parlamentu v Anglické občanské válce na jihozápadě země, kde převažovali příznivci krále. Město bylo obsazeno royalisty 4. září 1643 a zůstalo pod jejich kontrolou téměř až do konce války a bylo jedním z posledních měst, které byly ovládnuty parlamentaristy.

Na počátku Průmyslové revoluce se Exeterský průmysl rozvíjel na základě dostupných zemědělských produktů. Vzhledem k poloze města poblíž rychle tekoucích řek mělo město k dispozici vodní energii a první průmyslové zóny vznikaly v oblasti vysušených mokřin u Exe Island. Poté, co se na začátku 19. století stala hlavním zdrojem energie pára vyráběná spalováním uhlí, byl rozvoj města omezen nedostupností nalezišť uhlí a železa. Výsledkem bylo, že prudký vývoj, který poznamenal mnoho anglických měst v 19. století, se Exeteru netýkal.

První železniční spojení Exeteru s okolím železnicí bylo realizováno společností Bristol and Exeter Railway, která roku 1844 otevřela první železniční stanici na západním okraji města u St Davids. Společnost South Devon Railway Company, rozšířila železniční spojení až do Plymouthu a otevřela svou stanici u St Thomas na ulici Fore Street. Železniční stanice v centru města byla postavena společností London and South Western Railway roku 1860 při zprovozňování trati do Londýna.

Exeter byl terčem útoků německého letectva v době druhé světové války, kdy 18 náletů v období mezi lety 1940 až 1942 poškodilo část centra města. V roce 1942 bylo město terčem náletu zápalnými pumami, který byl podniknut jako odveta za nálet RAF na Lübeck. Asi 160 000 m² v okolí ulic High Street a Sidwell Street a mnohé historické budovy byly poškozeny. Zasažena byla i Katedrála svatého Petra v centru města.

V 50. letech byly obnoveny rozsáhlé oblasti města. Většina poškozených budov byla místo rekonstrukce zbořena a nahrazena novými a byly upraveny i trasy některých ulic pro zvýšení dopravní propustnosti. Tyto poválečné budovy mají převážně menší architektonický význam než stavby které nahradily. V současné době probíhá v centru města výstavba obchodního centra (dokončení plánováno v roce 2007), které má zvýšit konkurenceschopnost Exeteru vůči okolním městům jako například Plymouthu a Bristolu.

Původně byl Exeter považován po Bathu za druhé architektonicky nejvýznamnější město na jihu Anglie. Po poválečné rekonstrukci je označován spíše za město s několika krásnými budovami než za krásné město. Výsledkem je, že ačkoli je město navštěvováno turisty, netvoří turistika dominantní část exeterské ekonomiky.

Exeter byl založen na východním břehu řeky Exe v místě chráněném hřebenem strmých pahorků. Zde řeka Exe, krátce poté, co se spojí s řekou Creedy, protéká otevřenou úrodnou krajinou krátce před ústím do moře. Historicky zde bylo poslední místo, kde byla řeka Exe překlenuta mostem a až k městu byla splavná až do doby postavení hrází. Tato skutečnost v kombinací s dobrou možností obrany výše položených míst vytvářela dobré podmínky pro osídlení této oblasti.

Exeter se nachází převážně na vápencovém a slepencovém podloží i když struktura okolních oblastí je různorodá. Pahorkaté části města, například Rougemont Castle, se nachází na sopečné vyvřelině. Exeterská katedrála je umístěna na okraji této oblasti a je tak viditelná z velké vzdálenosti.

Počet obyvatel města se v posledních letech výrazně zvýšil na počet asi 117 600 v roce 2005, což je asi o 6 000 více než při sčítáni obyvatel v roce 2001. Struktura obyvatel je jednou z nejhomogennějších v rámci Anglie a Walesu s 99% obyvatel bělochů s britskými předky.

Město je významným regionálním centrem průmyslu a služeb. Met Office, hlavní organizace (a jedna z nevýznamnějších na světě) zajišťující služby předpovědi počasí pro Velkou Británii, byla roku 2004 přestěhována z Braknellu do Exeteru. Je, vedle Exeterské univerzity a Devonské rady hrabství, jedním ze tří největších zaměstnavatelů ve městě a zdrojem růstu místní ekonomiky.

Rada města vyvíjí snahu, aby se město stalo nezávislou správní jednotkou. Tento status byl udělen sousedním Plymouthu a Torbay v roce 1998.

Exeter tvoří jeden volební obvod do parlamentu a jeho vliv v parlamentu není příliš významný. Rada města je správním orgánem distriktu a rozsah jejich pravomocí je ovlivněn radou hrabství Devon.

Následující rozčlenění města odpovídá volebním obvodům do městské rady a víceméně odpovídá historickému členění Exeteru.

• Alphington
• Beacon Heath
• Clyst St. Mary
• Cowick
• Countess Wear
• Duryard
• Exwick
• Heavitree
• Mincinglake
• Newtown
• Pennsylvania
• Pinhoe
• Polsloe
• St David's
• St James
• St Leonards
• St Loyes
• St Thomas
• Topsham
• Whipton Barton
• Wonford

Dálnice M5 vedoucí do Bristolu a Birminghamu začíná v Exeteru a spojuje město s dálnicí M4 vedoucí do Londýna. Starší silnice A30 nabízí spolu s A303 a M3 kratší cestu do hlavního města. Směrem na západ je město spojeno A38 s Plymouthem a jižním Cornwallem, zatímco A30 pokračuje přes Okehampton do severního Cornwallu. Cesta autem přes centrum města bývá komplikovaná častými dopravními zácpami. Rada hrabství proto uvažuje o zavedení zpoplatnění průjezdu centrem města.

Exeter je spojen s Londýnem dvěma železničními tratěmi. První z nich, která je rychlejší, vede přes Taunton na nádraží Paddington. Druhá, o něco pomalejší West of England Main Line, vede přes Salisbury na stanici Waterloo. Cross-Country Route spojuje město s Bristolem, Birminghamem, oblastí Midlands, severní Anglií a Skotskem. Většina vlaků z těchto tratí pokračuje dále na západ do Torbay, Plymouthu a Cornwallu.

Příměstské železniční tratě dopravují obyvatele z okolí Paigntonu, Exmouthu a Barnstaple do Exeteru. O víkendech jsou provozovány spoje do Okehamptonu a Dartmooru.

Ve městě se nacházejí dvě hlavní železniční stanice. St Davids je stanice, kde zastavují všechny vlakové spoje, zatímco Exeter Central se nachází poblíž centra města, ale zastavují zde pouze příměstské vlaky a spoje mířící na londýnskou stanici Waterloo. Na předměstí se nachází několik dalších stanic (Topsham, St James Park, Exeter St Thomas, Polsloe Bridge, Pinhoe a Digby & Sowton), v nichž ale zastavují pouze příměstské linky.

Letiště Exeter International se nachází na východ od města. Letecká společnost Flybe je významným místním zaměstnavatelem. Z letiště jsou odbavovány pravidelné linky na vnitrostátní letiště Velké Británie a Irska a nepravidelné lety do včetně sezónních do Toronta. Mezinárodní spoje jsou zajišťovány do Paříže a Amsterdamu.

Hlavním autobusovým dopravcem ve městě je společnost Stagecoach Devon. Dalšími dopravci jsou Dartline a Cooks Coaches. Ulice High Street, která je určena pro pěší, cyklistickou a autobusovou dopravu je hlavním přestupním centrem pro dopravu autobusy. Doprava v rámci hrabství a dálková doprava využívá stanoviště na Paris Street, která se kříží s High Street na jejím východním konci. Některé dálkové autobusy zastavují i u železniční stanice St David's a umožňují tak přestup na železniční spoje. Dálkové spoje, provozované hlavně společností Stagecoach, směřují na východ a do severního Devonu, jejich frekvence je však velmi malá. Společnost National Expres zajišťuje mimo jiné dopravu na Letiště London Heathrow a do Londýna.

(c) Derek Harper, CC BY-SA 2.0

V počátcích historie města byla řeka Exe splavná až do úrovně městských hradeb a Exeter tak byl rušným přístavem. Na počátku 13. století nechala Isabela, hraběnka z Devonu vystavět na řece hráz, aby omezila obchodní ruch ve městě. V roce 1290 byl obchod v přístavu znovu obnoven, aby byl roku 1317 znovu zablokován hrabětem z Devonu, který nechal vybudovat v Topshamu přístaviště. Z důvodu zablokování řeky musely být lodě vyloženy v Topshamu a hrabě vybíral ze převoz zboží do Exeteru velké poplatky.

Roku 1563 si exeterští obchodníci najali Johna Trewa, aby vybudoval kanál, který by umožnil obejít jezy a znovu spojil Exeter s řekou Exe. Nový kanál měl tři zdymadla s branami – jednalo se o první hráze tohoto typu v Británii. Po další staletí byl kanál rozšiřován a prohlubován aby umožnil proplutí stále větších plavidel. Využití kanálu však pokleslo s úpadkem obchodu s vlnou na počátku 19. století.

Existovaly mnohé neúspěšné pokusy o spojení města s národní sítí kanálů a železnicí na jihozápadě. Grand Western Canal (1796) pro přístup k Bristolu nebyl nikdy dokončen. Bristol & Exeter Railway, která měla vést od nádrže kanálu byla odložena roku 1832 a znovu roku 1844. Společnost South Devon Railway provozovala železniční spojení s kanálem od roku 1867, ale v té době byl kanál příliš mělký pro přístup zaoceánských lodí. Roku 1972 byla plavba lodi Esso Jersey dopravující naftu z terminálu poslední komerční plavbou kanálem. V poslední době prošel kanál renovací a slouží již jen pro rekreační účely.

Exeterská katedrála svatého Petra byla založena roku 1050, kdy se sem přestěhovalo sídlo biskupa z nedalekého města Crediton, protože městské hradby poskytovaly dokonalejší ochranu před piráty – především Vikingy. Z Rougemont Castle, hradu postaveného na příkaz Viléma I. pro upevnění vlády nad městem, v současnosti zbývají jen ruiny.

Radnice je jednou z nejstarších obecních staveb v Anglii, která je stále používaná. V Exeteru se také nachází mnoho středověkých kostelů a Parliament Street, ulice, která je podle Guinnessovy knihy rekordů s šířkou od 1,2 m po 0,64 m nejužší ulicí na světě.

Northernhay Gardens nacházející se u severní strany hradu jsou nejstarším veřejným prostranstvím v Anglii. Byly založeny roku 1612 jako místo vycházek pro obyvatele města. Většina architektury současných zahrad pochází z Viktoriánského období.

Exeter Book originální rukopis z 10. století je jedním z nejdůležitějších dokumentů Anglosaské literatury. Je uschován v trezoru Exeterské katedrály. Je jedním ze čtyř rukopisů obsahujících dochovanou poezii psanou anglosaským písmem ve staroangličtině.

Inquisitio Eliensis (také nazývána Exeterská pozemková kniha) je jedním ze svazků Domesday Book, který obsahuje veškeré podrobnosti o místních nemovitostech a pozemcích z té doby.

Crowner John Mysteries je řada knih vydaných Bernardem Knightem ve 12. století v Exeteru.

Northcott Theatre se nachází v areálu univerzity a je jedním z mála provincionálních anglických divadel se stálým souborem. Úvodním představením divadla je provedení Shakespearovy hry na nádvoří Rougemont Castle. Toto divadlo je pokračovatelem původního Královského divadla Exeter. V současné době divadlo prochází rekonstrukcí, která má být ukončena koncem roku 2007.

Ve městě se dále nacházejí dvě amatérská divadla. Jedním z nich je Barnfield Theatre [1] v centru města, přestavěné roku 1972 z Barnfield Hall.

Městské muzeum Royal Albert Memorial Museum se nachází na Queen Street. V místě kde bývala dříve univerzita na Gandy Street se nacházejí Phoenix Arts Centre a Phoenix Media Centre. Moderní galerií s dlouholetou tradicí je Spacex.

(c) john spivey, CC BY-SA 2.0

Exeterská univerzita se nachází ve městě ve dvou areálech. Oba se pyšní nádherným parkem obklopujícím školní budovy. Univerzita je jedním z největších zaměstnavatelů ve městě. Exeter je jedním ze čtyř hlavních center Plymouthské univerzity. Město je také jedním ze dvou hlavních měst v nichž působí Peninsula Medical School. Exeterská univerzita také pořádá kursy vzdělávání dospělých.

V Exeteru dále působí asi 25 základních škol, 3 speciální školy, 5 středních škol, několik jazykových škol, škola pro sluchově postižené a škola pro zrakově postižené žáky.

Fotbal je ve městě zastoupen klubem Exeter City FC. Ragby je na jihozápadě populárním sportem a jeho reprezentantem v Exeteru je Exeter Chiefs. Exeterský veslařský klub získal ve své historii mnoho místních i národních vítězství. Devon & Exeter Squash Club je jedním z nejaktivnějších místních klubů a každoročně pořádá Exeter Diamonds za účasti profesionálních hráčů squashe. Každý rok v dubnu je v Exteru pořádán závod v půlmaratonu – Great West Run.

• Henrietta Anna Stuartovna (1644–1670), dcera anglického krále Karla I. a Henrietty Marie Bourbonské
• William Kingdon Clifford (1845–1879), matematik a filozof
• Chris Martin (* 1977), hlavní zpěvák, kytarista a klavírista skupiny Coldplay

• Bad Homburg vor der Höhe, Německo
• Jaroslavl, Rusko
• Rennes, Francie
• Terracina, Itálie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Exeter na Wikimedia Commons
• Rada města Exeteru
• Fotografie z Exeteru
• Historie Exeteru Archivováno 3. 9. 2014 na Wayback Machine.
• Exterviews – informace pro turisty
• Barnfield Theatre
• Northcott Theatre Archivováno 12. 9. 2007 na Wayback Machine.