Expedice Lambaréné

Expedice Lambaréné byla studentská expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v gabonském Lambaréné, kam vezla zásilku léků. Iniciátory expedice byli Petr Bárta a Petr Bartůněk. Výprava odstartovala 1. ledna 1968 v 10:23 h z pražského Staroměstského náměstí a zpět do Prahy se vrátila 13. září téhož roku. Celkem trvala 257 dní a expediční Tatra 138 6x6 VN při ní najela více než 35 000 km. Hlavním sponzorem výpravy bylo ministerstvo těžkého průmyslu. Náklady na provoz vozu v Africe kryl podnik zahraničního obchodu Motokov. Tatra se stala majetkem rektorátu Univerzity Karlovy.^[1] Osmnáctidílný dokumentární seriál, který během cesty natočil Jiří Stöhr, vydal v roce 2009 Filmexport na DVD.^[2]

Složení expedice

Petr Bartůněk – organizátor, vedoucí a lékař expedice
Miloslav Topinka – psycholog výpravy
Josef Vavroušek – navigátor a mechanik
Luboš Kropáček – překladatel a tlumočník
Jiří Plaček – hlavní řidič a mechanik
Klement Kunz – šéfkuchař, zásobovatel
Jiří Stöhr – kameraman a fotograf
Petr Bárta – novinář, zpravodaj^[1]

Cíl expedice

Cílem expedice bylo dovézt do nemocnice v gabonském Lambaréné, založené Albertem Schweitzerem dar v podobě léků, zdravotnického materiálu a lékařských přístrojů. Po občanské válce v roce 1960 se tato nemocnice dostala do vážných potíží.^[1]

Cestu účastníci výpravy předem konzultovali mimo jiné s cestovatelem Františkem Alexanderem Elstnerem. Na začátku výpravy navštívili hrob Emila Holuba na vídeňském centrální hřbitově. Šest z nich 30. března 1968 vystoupilo v Tanzanii na horu Kilimandžáro.^[3]

Vozidlo

Speciálně upravený nákladní vůz Tatra 138 6x6 VN – Lambaréné, se skříňovou nástavbou z vozu Praga V3S poskytla Tatra Kopřivnice. Vozidlo je dodnes vystaveno v Muzeu nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici. Účastníci výpravy ho nazývali "Drobeček".^[4]

Trasa expedice

Praha – Rijeka – Káhira – Asuán – Chartúm – Addis Abeba – Nairobi – Kilimandžáro – Dar es Salaam – Lusaka – Livingstone – Lusaka – Kinshasa – Brazzaville – Point Noir – Libreville – Douala – Lagos – In-Salah – Alžír – Marseille – Paříž – Mnichov – Praha

Expedice nedosáhla cíle své cesty, protože nebyla rozhodnutím místní vlády vpuštěna na území Gabonu. Část humanitární pomoci museli účastníci výpravy předat zástupcům nemocnice, k nimž patřila dcera Alberta Schweitzera, v gabonském přístavu Libreville na palubě francouzské lodi Generál Mangin, která výpravu převážela z Konga do Nigérie. Přesvědčili se, že zdravotnický materiál, který předem odeslali jinou lodí, je už na místě a slouží v nemocnici svému účelu.^[4]

"Až po mnoha letech totiž vyšlo najevo, že příčinou (nevpuštění do Gabunu) bylo zhoršení vztahů mezi Československem a Gabonem poté, co jeden z vůdců nepodařeného puče získal azyl na československé ambasádě v Nairobi, odkud se pod diplomatickým krytím dostal do emigrace. Československá diplomacie, často jako prodloužená ruka Moskvy, v té době hrála v Africe svoji hru, o níž účastníci expedice neměli ani potuchy."^[1]