Exsudát

Exsudát je

  • v medicíně: zánětlivý extravaskulární výpotek o specifické hmotnosti nad 1020 kg/m3 s vysokou koncentrací bílkovin převyšující 40 g/l a obsahující různé typy i množství buněk (>1500/µl) a buněčnou drť (detrit). Tento únik tekutiny, bílkovin a krevních buněk z cévního řečiště v důsledku zvýšené permeability cév je jedním z morfologických projevů zánětu a označuje se jako exsudace. Tvorba exsudátu je charakteristická pro akutní zánět a podmiňuje vznik zánětlivého edému postižené tkáně. Při mírném zánětlivém podnětu je exsudát vodnatý (serózní) s nízkým obsahem bílkovin, při silnějším podnětu uniká z cév i fibrinogen a vzniká fibrinózní exsudát. Purulentní exsudát (hnis) vzniká většinou působením pyogenních bakterií. U povrchových ran tvoří zaschlý exsudát strup (odborně krustu).[1]
  • v biologii a ekologii: tekutý výpotek rostlin a živočichů.[2] Příkladem může být kořenový exsudát čili směs látek uvolňovaná zdravými a nepoškozenými kořeny rostlin do prostředí.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ HALOUZKA, Roman; KRINKE, Jiří a JELÍNEK, František. Veterinární patologie. I., Obecná patologie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2009, s. 90–105. ISBN 978-80-7305-062-7.
  2. ↑ JAKRLOVÁ, Jana a PELIKÁN, Jaroslav. Ekologický slovník terminologický a výkladový. Praha: Fortuna, 1999, s. 34. ISBN 80-7168-644-1.
  3. ↑ ŠIMEK, Miloslav; ELHOTTOVÁ, Dana a PIŽL, Václav. Živá půda. 1. vyd. Praha: Středisko společných činností AV ČR, v.v.i., 2015, s. 71. ISBN 978-80-200-2567-8. Dostupné také z: https://www.academia.cz/uploads/media/preview/0001/04/6fa58623029706e563bbda11d2dae0959dec7cc3.pdf

Literatura

  • HALOUZKA, Roman; KRINKE, Jiří a JELÍNEK, František. Veterinární patologie. I., Obecná patologie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2009. 216 s. + 1 CD. ISBN 978-80-7305-062-7.
  • HORČIČKOVÁ, Veronika. Význam kořenových exudátů v interakcích rostlin a půdy. Praha, 2021. 26 s. Bakalářská práce. Školitel prof. RNDr. Zuzana Münzbergová, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/126206/130304838.pdf?sequence=1&isAllowed=y
  • JAKRLOVÁ, Jana a PELIKÁN, Jaroslav. Ekologický slovník terminologický a výkladový. Praha: Fortuna, 1999. 144 s. ISBN 80-7168-644-1.
  • ŠIMEK, Miloslav; ELHOTTOVÁ, Dana a PIŽL, Václav. Živá půda. 1. vyd. Praha: Středisko společných činností AV ČR, v.v.i., pro Kancelář Akademie věd ČR, 2015. 78 s. Strategie AV21. Rozmanitost života a zdraví ekosystémů. ISBN 978-80-200-2567-8. Dostupné také z: https://www.academia.cz/uploads/media/preview/0001/04/6fa58623029706e563bbda11d2dae0959dec7cc3.pdf

Externí odkazy